Archiv článků: atmosféra

Trojice vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky pomohla významně upřesnit možnosti využití tzv. atmosférických reanalýz při rozboru příčin a důsledků extrémních srážek. Znalost nepřesností těchto „zpětných“ analýz vůči reálu pomůže při odhadech změn budoucího počasí. Využití reanalýz je však mnohem širší, poskytnutá data jsou základem hydrologických aplikací …

Otázka možného života v mracích Venuše se opět dostala do centra vědeckého zájmu. Tentokrát se astrobiologové soustředili na otázku, zda by s životem nemohlo souviset neobvyklé chování sloučenin síry (v minulých studiích na toto téma byl centrem úvah např. fosfan PH3). Žádné signatury nějak přesvědčivě naznačující život se však nakonec …

Mezinárodní tým astronomů analyzoval archivní pozorování 25 horkých Jupiterů provedená Hubbleovým vesmírným dalekohledem a Spitzerovým vesmírným dalekohledem. Výzkum umožnil odpovědět na několik dosud otevřených otázek důležitých pro pochopení fungování atmosféry exoplanet. Tým mj. došel k závěru, že přítomnost oxidů a hydridů kovů v atmosférách nejžhavějších exoplanet jasně souvisí s tím, …

Se vznikem pozemské kyslíkové atmosféry je zdánlivě všechno jasné. Vytvořily ji fotosyntetizující organismy, nicméně v atmosféře se kyslík začal hromadit až se zpožděním, protože nejprve se spotřebovával na oxidaci sloučenin železa a manganu rozpuštěných v oceánech (nižší oxidační stupně rozpustné, vyšší ne). Nicméně i potom hladina kyslíku v atmosféře různě …

Dopady vulkanismu mohly hrát roli i při vývoji Marsu nebo Venuše. Vulkanická činnost vyvolá nejprve ochlazení, protože prach, kouř a aerosoly sníží množství tepla dopadajícího na zemský povrch. Ale co dál? Erupce mj. zvýší i množství oxidu uhličitého v atmosféře, takže celkový efekt nemusí být jednoznačný. Nová studie NASA vedla …

Samotný vzestup koncentrace běžného izotopu 4He zřejmě souvisí s těžbou fosilních paliv. To, že roste i množství 3He, je ovšem velmi zajímavá novinka, pokud se vše samozřejmě dále potvrdí. S tímto izotopem se totiž počítá jako s palivem pro termonukleární fúzi nebo surovinou pro kryogeniku; o tom, jak moc se …

Přesněji řečeno, nová studie tvrdí následující: bez hustého plynného obalu by Venuše měla vázanou rotaci, jako má Měsíc vůči Zemi nebo Merkur vůči Slunci – tj. byla by ke Slunci otočena stále stejnou stranou. Atmosféra Venuše i jiných (exo)planet je důležitějším faktorem, než by se mohlo zdát. Nehraje roli jen …

I když metan může vznikat a také vzniká i nebiologickými procesy, na kamenných planetách podobných Zemi ho přesto můžeme v závislosti na dalších okolnostech pokládat za faktor, který zvyšuje pravděpodobnost života. Uvádí to alespoň studie vědců z Kalifornské univerzity v Santa Cruz. Doporučení soustředit se na metan vyplývá i z …

Experti Světové meteorologické organizace při OSN hlásí zápis dvou světových rekordů: bleskový výboj nad Uruguayí a severní Argentinou trval 17 sekund, blesk nad jižní částí Spojených států amerických urazil uvnitř bouřkového oblaku vzdálenost 768 kilometrů. Členkou komise, která rekordy vyhodnocuje, je nově od roku 2021 česká vědkyně Ivana Kolmašová z …

Mezi dosud objevenými exoplanetami je celá řada těch, jejichž obdobu ve Sluneční soustavě nemáme. Planety s průměrem 1,7 až 3,5 Země se často označují jako subneptuny. Pod hustou atmosférou mohou mít skalnatý pevný povrch i vodní oceán, nebo samozřejmě jejich kombinaci. Problém ale spočívá v tom, že přes hustou, tlustou …