Archiv článků: bakterie

LUCA /poslední společný předek všech současných organismů/ s největší pravděpodobností disponovala bílkovinami a DNA: používala už univerzální genetický kód a DNA se po přečtení přepisovala do RNA, která se následně překládala do bílkovin na ribozomech, oněch ohromných molekulárních továrnách, jež sestavují bílkoviny ve všech známých buňkách. Pozoruhodné molekulární soukolí nutné …

Escherichia coli je jedním z nejprozkoumanějších organismů, i zde lze ale objevit něco nového. Ba možná až radikálně nového. Escherichia coli je v našich střevech neškodná, nebezpečná může být ovšem při přenosu jinam, respektive patogenní jsou přímo některé její kmeny. Dokáže způsobit průjmy, záněty pobřišnice nebo tlustého střeva, respirační onemocnění …

V roli dopravního prostředku proti nádorovým buňkám se největší naděje vkládají do nanočástic. Nový výzkum navrhuje, že by se v této roli mohly uplatnit i magnetické bakterie. Vědci z ETH Curych (hlavní autorka Simone Schürle) v této souvislosti pracovali s bakteriemi rodu Magnetospirillum. Ty přirozeně obsahují částice oxidu železa (respektive …

Nová zkoumaná a dosud málo známá skupina jednobuněčných eukaryot Provora byla podrobněji popsána v Nature. Jedná se o predátory (zejména) bakterií, vytvářející podle všeho samostatnou a starobylou větev života. Provora se dělí na nibbleridy (nibberids), kteří pomocí struktur podobných zubům ukusují kusy kořisti, a nebulidy (nebulids), kteří požírají kořist vcelku. …

Mikroorganizmy rezistentné voči antibiotikám komplikujú liečbu pacientov po celom svete. Vedci z Univerzity Komenského v Bratislave preto začali dizajnovať nové unikátne molekuly odvodené od kyseliny škoricovej, ktoré sú účinné proti najčastejším rezistentným baktériám typu zlatého stafylokoka, enterokoka a proti tuberkulóze. Tento rok im o tom vyšla štúdia v časopise International …

Nová studie tvrdí, že už těsně pod povrchem Marsu dokážou i některé pozemské bakterie přežít mnohem déle, než se dosud předpokládalo. Jsou-li chráněny před kosmickým zářením a slunečním větrem, v podobě spor mohou přetrvat až po „geologický čas“. Brian Hoffman a Ajay Sharma z Northwestern University coby spoluautoři nového výzkumu …

Podle nové studie byla atmosféra Marsu před nějakými 4 miliardami let bohatá na vodík. V době, kdy byl Mars (relativně) teplý a vlhký, zde mohl existovat život podobající se pozemským metanogenním bakteriím. Nová teorie tvrdí, že tyto organismy nemusely přežívat v pozemních jezerech, ale i v horninách pod povrchem, kde …

Studie poskytuje další důkazy o souvislosti mezi mikrobiálními infekcemi a Alzheimerovou chorobou. Vědci hned z několika výzkumných týmů Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), společného pracoviště Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, se zaměřili na mikrobiální infekce a Alzheimerovu chorobu. Souvislost mezi těmito dvěma jevy …

Na ostrově Axela Heiberga, v kanadské Arktidě pouhých 900 km od severního pólu, vyvěrá unikátní pramen Lost Hammer Spring. Extrémně slané, velmi chladné a téměř bezkyslíkaté prostředí pod věčně zmrzlou půdou se možná celkem podobá některým oblastem na Marsu. Typ organismů, které najdeme zde, by mohl dříve nebo dokonce i …

O středověké epidemii černé smrti, tedy pandemii dýmějového moru (bakterie Yersinia pestis), víme z evropského pohledu to, že do Středomoří se epidemie (respektive první vlna epidemie) dostala asi v roce 1347. Podle dobových pramenů k přenosu došlo po obléhání kolonií italských měst na Krymu se strany Mongolů/Tatarů (východoevropských nástupnických států …