Archiv článků: bakterie

Na úsvitu života mohl být klíčový obrácený citrátový cyklus

Citrátový cyklus (cyklus kyseliny citrónové, Krebsův cyklus) představuje ústřední metabolickou dráhu všech aerobních organismů, ale používá ho i většina organismů anaerobních. Cílem spřažených reakcí (alespoň u aerobních organismů) je oxidace a degradace kyseliny citronové (ta vzniká oxidací glukózy) na oxid uhličitý. Uvolňovaná energie se přitom ukládá (přes redukované formy koenzymů) …

více »

Bakterie dýchá pro nálevníka dusičnany

Bakteriální endosymbiont dýchá za jednobuněčného prvoka, přitom se ale nejedná o mitochondrii a vše funguje v prostředí bez kyslíku. Zajímavá situace, a to jak z pohledu biochemie, tak i evoluční biologie. Příslušný prvok (protista, nálevník) byl objeven ve švýcarském Zugském jezeře; jeho bakterie je už endosymbiontem, tj. nedokáže vůbec přežít …

více »

Jak zabránit odolnosti bakterií proti nanostříbru

Základem je silná vazba mezi chemickými skupinami na povrchu grafenu a nanočásticemi stříbra. Vědci z Univerzity Palackého v Olomouci našli nový způsob, jak překonat rezistenci bakterií vůči nanočásticím stříbra, které se v medicíně využívají pro jejich antimikrobiální účinky. Výzkumníci tentokrát vsadili na jeden z derivátů grafenu, kyanografen, na nějž nanočástice …

více »

Bakterie mohou pomoci s těžbou mědi

Poptávka po mědi je stabilní a nezdá se, že by to nové technologie v elektrotechnice a elektronice mohly nějak výrazněji změnit. Měď a lithium nejspíš navíc vydělají na postupném odklonu od ropy. Měď, ač šlo o jeden z nejdříve používaných kovů, je poměrně vzácná a drahá, i kvůli problémům s …

více »

Selekce antibiotiky mění tvar bakterií

Je to spíše hříčka, nicméně snad zajímavá. Nastanou v souvislosti s růstem antibiotické rezistence i změny tvaru bakterií? Odpověď je kupodivu kladná, jakkoliv bude docházet (především) k jiným adaptacím speciálně na úrovni biochemie. Nicméně protože jedovaté léky do těla bakterie pronikají skrz její povrch, logickou reakcí by bylo povrch minimalizovat …

více »

Nečekané živé fosílie: bakterie mají stovky milionů let zamčený genom

Evoluce mikroorganismů je obvykle velmi rychlá, už kvůli jejich krátké generační době. Najít bakterii s genomem konzervovaným stovky milionů let je proto větší senzací, než když objevíme třeba latimerii. K živým fosiliím podle všeho patří bakterie Candidatus Desulforudis audaxviator. Základem jejich metabolismu je redukce síranů, zajímavé ovšem je, že k …

více »

Střevní mikrobiom může i za spánek

Co jíst před spaním je velká věda – a to nejen kvůli hubnutí, ale i proto, aby se člověku spalo dobře. Nepřekvapivě se ukazuje, že za to může nejenom samotné jídlo, ale i to, jaký máme zrovna mikrobiom ve střevech a co bakterie se zkonzumovaným jídlem provedou. Masashi Yanagisawa s …

více »

Patogenní bakterie lze napadnout přes RNA polymerázu

Vědcům se podařilo objasnit jedinečný molekulární mechanismus, který umožňuje bakteriím udržet pro život nezbytný tok genetické informace z DNA do RNA. Objevili tak nové možnosti pro vývoj potřebných antimikrobiálních látek proti závažným patogenům, jako jsou třeba původci tuberkulózy. Výsledky práce vědeckých týmů z Mikrobiologického a Biotechnologického ústavu AV ČR ve spolupráci s francouzskou laboratoří …

více »

Neviditelné elektrické sítě z bakterií

Oceánské dno a částečně i povrch pevnin jsou protkány sítěmi bakterií, které dokáží generovat elektrický proud z organického odpadu. Za normálních okolností je tato elektrická síť skrytá, ale jednorázový impulz vnějším elektrickým polem by ji mohl aktivovat. Nikhil Malvankar z Yale, hlavní autor studie publikované v Nature Chemical Biology, uvádí, …

více »