Archiv článků: bakterie

A co to má společného s klimatem? Oxid dusnatý se v prostředí kyslíku oxiduje na oxid dusičitý, v bezkyslíkaté atmosféře dávné Země byl ovšem stabilní a zřejmě existoval jak v atmosféře, tak i rozpouštěný v oceánech. Předpokládáme, že nějaké dávné mikroorganismy mohly oxid dusnatý využívat i k získávání energie namísto …

Absence mikrobiomu mění expresi genů kódujích proteiny podílející se na regulaci stresové odpovědi. Vědci z Fyziologického a Mikrobiologického ústavu AV ČR ukázali, že absence mikroorganismů u myší má za následek změnu chování v sociálním konfliktu a změny exprese genů regulujících stresovou odpověď při chronickém stresu. Slizniční povrchy i trávicí systém …

Stopování genů k jejich společnému počátku vede k závěru, že poslední společný předek všeho živého pobýval někde v hlubinách u podmořských vývěrů a živil se vodíkem. Poslední společný předek veškerého pozemského života LUCA (last universal common ancestor) byla, jak předpokládáme, nejspíš něco jako dnešní archea, žila v bezkyslíkatém prostředí a …

CRISPR, revoluční technologie na úpravu DNA využitelná v medicíně i při šlechtění, je odvozena od nástrojů, jimiž se baterie chrání před viry. Jedná se o obdobu imunitního systému, když si systém zapamatuje určitou sekvenci (normálně virovou) a proti té pak směřuje útok enzymů, které různě napadají příslušné sekvence, vystříhávají je …

Před nějakými 3,5 miliardami let dodávalo Slunce mnohem menší množství energie. Atmosféra Země proto musela obsahovat více skleníkových plynů, jinak by planeta zamrzla (poznámka PH: ještě je zde samozřejmě příspěvek vychládajícího jádra). Nakonec hlavním plynem (vedle dusíku) byl tehdy tehdy jistě oxid uhličitý, ale stačil na to? Jennifer Glass a …

Bakteriální rezistenci k nanočásticím lze údajně zabránit. Vědci z Univerzity Palackého (UP) v Olomouci odhalili unikátní obranný mechanismus bakterií vůči nanočásticím stříbra, které se již používají v antibakteriální léčbě. Tento mechanismus není podmíněn genetickými změnami bakterií, čímž se výrazně liší od běžných mechanismů rezistence vůči antibiotikům. Výzkumníci současně našli způsob, …

Klimatické modely by se asi měly upravit. Až 10 % organismů fixujících vzdušný dusík má údajně genetický kód pro zvláštní variantu enzymu nitrogenázy, která obsahuje pouze železo. Obvyklá nitrogenáza využívá kromě železa pro přenos elektronů také molybden. Jak se ukazuje, i tento běžný enzym ovšem dokáže svým fungováním překvapit. Viz …

Nové, dosud v žádném jiném organizmu nepopsané uspořádání molekul zachycujících světlo, nalezli čeští vědci v bakterii žijící v jezerech pouště Gobi. Funguje podobně, jako trychtýř pro plnění lahví, a v zachycování energie je velmi efektivní. Nejen rostliny, ale i některé bakterie umí využívat energii slunce (fotosyntetizovat). Z 29 dosud známých …

3D tisk z živých buněk se realizoval již v rámci několika projektů, vesměs bylo cílem vytvořit orgány pro transplantace. Stejně tak se již zkoušelo tisknout i z kmenových buněk. André Studart a jeho kolegové z curyšského ETH nyní přišli s 3D tiskem inkoustů obsahujících bakterie. Použité druhy bakterií lze různě …

Vzhledem ke stoupající rezistenci bakterií na antibiotika musíme vymýšlet stále nové látky. Základem většiny antibiotik jsou dnes nonribozomální peptidy, jejichž příkladem je právě penicillin. Příslušné molekuly produkují především plísně/houby či bakterie, při hledání nových látek ale často musíme sahat po stále exotičtějších druzích, které je obtížné laboratorně pěstovat. Navíc by …