Různé kombinování pivních stylů je dnes samozřejmě běžné, v létajícím minipivovaru Netopýrka však zkusili opravdovou raritu. Experimentálně uvařili pivo OX-Oxymoron, které je kvašené tzv. podoobojí, tj. spojuje v sobě spodní a svrchní kvašení. Je to vůbec technologicky možné? Jaká byla motivace pro takovou inovaci a co výsledek pokusu? Na několik …
více »Biotechnologové zjistili, jak do piva vrátit banánovou chuť
Milovníci piva českého typu to tak možná nevnímají, ale v řadě typů piva je významná příchuť banánu. Trochu je cítit i u Primátoru Weizen, což je průkopník pšeničných piv na českém trhu. Nicméně s banánovou příchutí začal být i u svrchně kvašených piv v poslední době trochu problém. (Aneb téma, …
více »Heme, heme, je tady kyslík?
Že mají aristokrati modrou krev? Ale kdepak, všichni máme krev pěkně červenou právě díky červenému krevnímu barvivu hemoglobinu, jehož součástí je neproteinová část, tvořená molekulou hemu. A právě hem v hemoglobinu přenáší v naší krvi kyslík od plic k buňkám jednotlivých orgánů. Úlohy hemu v různých proteinech i v různých …
více »Knihy roku 2022: Příběh buňky, Záhada života…
Tak jako pravidelně, co ještě koupit pod stromeček? Co stálo z letošní produkce za přečtení. První věc, subjektivně letos úpadek česky vydávané a současně zajímavé pop-science literatury pokračoval. Pozoruhodných titulů bylo nejspíš opět méně. Při pohledu na rubriku zde na Sciencemagu to tak nemusí vypadat, týdenní periodicitu úryvků se podařilo …
více »V lidských buňkách dokázali spustit editor RNA rostlin
Suchozemské rostliny si vyvinuly speciální mechanismus, který vedle hlídání chyb vznikajících při samotném kopírování DNA navíc ještě kontroluje transkript v RNA. Funguje to tak při syntéze proteinů podle mimojaderného genomu, tedy mitochondrií a chloroplastů (poznámka PH: a tedy přímo v příslušných organelách, které mají vlastní ribozomy). Není jasné, proč zrovna …
více »Hydrotermální průduchy jako průtokové reaktory
Zásadité průduchy nevznikají vzájemným působením vody a magmatu, nýbrž mnohem jemnějším procesem: chemickou reakcí mezi pevnou horninou a vodou. Objev podmořských průduchů koncem 70. let minulého století byl šokující. Nikoli proto, že by jejich existence byla nečekaná (jejich přítomnost prozrazovaly sloupce horké vody), ale kvůli nikým nepředvídané brutální dynamice „černých …
více »Ani málo, ani moc (vody): Při vzniku života mohly hrát roli kapky v atmosféře
Jak se z jednotlivých aminokyselin v abiotickém prostředí sestaví peptidy? Ve vodném roztoku se reakci moc probíhat nechce, respektive současně dochází k hydrolýze peptidu a nařeďování obsahu. Chemici z Purdue University nyní tvrdí, že vyřešili problém, kdy vznikající život na jednu stranu potřeboval vodu, ale také prostředí mimo vodu. Namísto …
více »Jak vyrobit buňku
Co je potřeba k vytvoření buňky? Všechny živé buňky na planetě sdílejí šest základních vlastnosti. Náš text nemá znít jako učebnice, ale vyjmenujme si je. Všechny buňky potřebují: (i) nepřetržitý přísun reaktivního uhlíku pro syntézu nových organických molekul (ii) přísun volné energie k pohonu metabolických biochemických dějů, tedy tvorby nových …
více »Protijedy hyoscyaminu, skopolaminu a atropinu: inhibitory cholinesterázy
Cholinergní deficity spojované se skopolaminem napodobují kognitivní poruchu u Alzheimerovy choroby, což přispívá k „cholinergní hypotéze“ demence. Typickým protijedem proti otravě jednou z anticholinergních lilkovitých rostlin je podání fysostigminu, reverzního inhibitoru acetylcholinesterázy (AChE), který snižuje enzymatický rozklad acetylcholinu a vede k celkovému zvýšení synaptické hladiny tohoto neurotransmiteru. Tento alkaloid byl …
více »Rakovinné buňky se proti radikálům chrání pomocí disulfidů
Ferroptóza je způsob smrti buňky, k němuž dochází, když se volné radikály vymknou kontrole a zničí buněčnou membránu; typicky se to děje následkem oxidačního stresu. U rakovinných buněk nastává ferroptóza častěji, protože mívají rychlejší metabolismus. Některé z nich ovšem dokážou tomuto osudu uniknout. Tobias Dick a Uladzimir Barayeu z Německého …
více »