Archiv článků: biochemie

Hydrotermální průduchy jako průtokové reaktory

Zásadité průduchy nevznikají vzájemným působením vody a magmatu, nýbrž mnohem jemnějším procesem: chemickou reakcí mezi pevnou horninou a vodou. Objev podmořských průduchů koncem 70. let minulého století byl šokující. Nikoli proto, že by jejich existence byla nečekaná (jejich přítomnost prozrazovaly sloupce horké vody), ale kvůli nikým nepředvídané brutální dynamice „černých …

více »

Ani málo, ani moc (vody): Při vzniku života mohly hrát roli kapky v atmosféře

Jak se z jednotlivých aminokyselin v abiotickém prostředí sestaví peptidy? Ve vodném roztoku se reakci moc probíhat nechce, respektive současně dochází k hydrolýze peptidu a nařeďování obsahu. Chemici z Purdue University nyní tvrdí, že vyřešili problém, kdy vznikající život na jednu stranu potřeboval vodu, ale také prostředí mimo vodu. Namísto …

více »

Jak vyrobit buňku

Co je potřeba k vytvoření buňky? Všechny živé buňky na planetě sdílejí šest základních vlastnosti. Náš text nemá znít jako učebnice, ale vyjmenujme si je. Všechny buňky potřebují: (i) nepřetržitý přísun reaktivního uhlíku pro syntézu nových organických molekul (ii) přísun volné energie k pohonu metabolických biochemických dějů, tedy tvorby nových …

více »

Protijedy hyoscyaminu, skopolaminu a atropinu: inhibitory cholinesterázy

Cholinergní deficity spojované se skopolaminem napodobují kognitivní poruchu u Alzheimerovy choroby, což přispívá k „cholinergní hypotéze“ demence. Typickým protijedem proti otravě jednou z anticholinergních lilkovitých rostlin je podání fysostigminu, reverzního inhibitoru acetylcholinesterázy (AChE), který snižuje enzymatický rozklad acetylcholinu a vede k celkovému zvýšení synaptické hladiny tohoto neurotransmiteru. Tento alkaloid byl …

více »

Rakovinné buňky se proti radikálům chrání pomocí disulfidů

Ferroptóza je způsob smrti buňky, k němuž dochází, když se volné radikály vymknou kontrole a zničí buněčnou membránu; typicky se to děje následkem oxidačního stresu. U rakovinných buněk nastává ferroptóza častěji, protože mívají rychlejší metabolismus. Některé z nich ovšem dokážou tomuto osudu uniknout. Tobias Dick a Uladzimir Barayeu z Německého …

více »

Umělá inteligence porazila lidské odborníky při předpovědi chování proteinů

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Konkrétní sekvence aminokyselin sice určuje vlastnosti výsledné bílkoviny, ale rozhodně ne způsobem, který by byl na první pohled nějak zvlášť zřejmý. Následně se protein skládá do složitých struktur se sekundární i terciální konformací a z toho vyplývající funkcí. Ze samotného pořadí aminokyselin těžko poznat, zda výsledek bude fungovat jako hemoglobin …

více »

Kafem proti koronaviru?

Že by šálek kávy mohl chránit před infekcí COVID-19, to zní přímo jako ukázkové šarlatánství podobné všemožným „zaručeným návodům“. Podle nového výzkumu je to nicméně celkem možné až pravděpodobné. Nikolai Kuhnert, Dorothea Schmidt a Nicholas Ohl z Jacobs University (Německo) totiž zjistili, že kyselina chlorogenová (ester kyseliny kávové a chinové), …

více »

Jak funguje Dicer: savčí nůžky na RNA

Článek v aktuálním čísle časopisu Molecular Cell popisuje mechanismus fungování savčího Diceru, enzymu stříhajícího RNA, který je klíčový pro tlumení aktivity genů v buňkách a u bezobratlých má i antivirovou funkci. Práce je výsledkem společného úsilí laboratoří Petra Svobody z Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd ČR a Richarda Štefla …

více »

Kyanid mohl před vznikem života zjednodušit vznik aminokyselin

Aminokyseliny si dnešní autotrofní živé organismy vytvářejí z alfa-ketokyselin a ze zdroje dusíku (u organismů neschopných fixace vzdušného N2 je to dusičnan nebo amonná sůl) za pomoci enzymů. α-ketokyseliny pravděpodobně existovaly již v rané historii Země. V době před vznikem života ale sotva byly k dispozici enzymy v dnešní podobě. …

více »