Tag Archives: biologie

Čeští vědci se podílejí na vytvoření genové databáze ohrožených druhů hub

Evropským vědcům se podařilo vytvořit databázi genomů 98 ohrožených živočichů, rostlin a hub. Konsorcium Evropský referenční genomový atlas hlásí úspěch svého pilotního projektu. Tato průkopnická iniciativa shromáždila rozsáhlou síť spolupracujících výzkumných pracovníků a institucí z 33 evropských zemí za účelem vytvořit vysoce kvalitní genomy 98 evropských druhů vyšších organismů. Jde …

Read More »

Řepka je chráněna před chladem a zasolením stejnými mechanismy jako laboratorní rostliny

Vědcům z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) se podařilo prokázat, že některé procesy, kterými se rostliny vyrovnávají se stresem prostředí a které byly dosud prokázány u experimentální rostliny huseníčku (Arabidopsis thaliana), fungují i u běžných plodin, jako je řepka olejka. Zdá se, že to nestojí za zmínku, ale přechod od „laboratorní …

Read More »

Mitochondrie vkládají svou DNA do našich mozkových buněk, nemusí to být neškodné

Mitochondrie jsou potomky dávných bakterií. Většinu jejich genů organismy eukaryotní organismy postupně začlenily do jádra (u některých organismů přišly mitochondrie o svou DNA zcela). Mnoho o mitochondriích dosud nevíme, odpovídají nejen za energetický metabolismus. Mají i regulační funkci, dokážou řídit zapínání a vypínání genů (jaderných; svých vlastních pochopitelně také). Jako …

Read More »

Čirok umí produkovat „superpyl“. Může pomoci k odolnějším plodinám

Mimořádný objev se podařil vědcům z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Ve spolupráci s německými kolegy z Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research identifikovali u rostliny čirok pyl s unikátními vlastnostmi. Výzkum by v budoucnu mohl pomoci se šlechtěním odolnějších zemědělských plodin. O objevu …

Read More »

Sekvenovali největší živočišný genom, ukazuje počátky suchozemských obratlovců

Bahník americký (Lepidosiren paradoxa, South American lungfish) patří mezi dvojdyšné ryby dýchající plícemi (takže ve vodě bez přístupu k hladině se už může i udusit). Takhle nějak mohli v devonu vypadat předkové prvních obojživelníků. Bahník podobně jako latimerie bývá pokládá za živou fosilii, tedy velmi se podobá svým dávným předkům …

Read More »

Vznik mozku obratlovců zřejmě podpořily retroviry

Za myelin – a tím i za náš velký a složitý mozek – mohou obratlovci podle nové studie poděkovat dávným virům. Vědci zjistili (testováno u savců, obojživelníků a ryb), že za tvorbu myelinu je odpovědný retrotraspozon, tedy genetický materiál schopný přeskakovat v genomu z místa na místo. Sekvence genu (? …

Read More »

Komplexní život může být mnohem starší

Až dosud jsme předpokládali, že makroskopičtí živočichové se na Zemi poprvé objevili asi před 635 miliony let v rámci faun typu ediakara/vend. Vědci z Cardiffské univerzity však nyní uvádějí, že objevili důkazy o mnohem dřívějším ekosystému ve Francevillské pánvi poblíž Gabonu na atlantickém pobřeží střední Afriky – o více než …

Read More »

Nová studie odhalila roli cukrů na povrchu buněk v navigaci neuronů

Molekuly proteinové povahy známé pod příznačným názvem semaforiny fungují jako molekulární GPS. Mezinárodní tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu molekulární genetiky AV ČR a kalifornské Stanfordovy univerzity odhalil molekulární mechanismy, jimiž cukry na povrchu buněk ovlivňují navigaci neuronů v nervovém systému. Jejich výsledky mohou vést i k vylepšení …

Read More »