Víme, že medvěd má rád med a panda bambus. Platí to ale pro medvědovité obecně, ba lze říct, že mnoho druhů o maso/bílkoviny moc nestojí. Vyplývá z toho pak i to, že mnohé druhy medvědovitých by se v zoologických zahradách mohly krmit jinak a zvířata by pak zřejmě v průměru …
více »Babí léto přinese pravidelnou podzimní invazi slunéček
Konec týdne slibuje příchod babího léta. S ním přijde i invaze migrujícího hmyzu do našich domácností. Invazní slunéčka východní, zlatoočky, různé druhy ploštic i mouchy se chystají za teplého slunečného počasí přesunout ze žloutnoucí a opadávající vegetace do bezpečných zimních úkrytů – do štěrbin a dutin, kde budou mít přes …
více »Nové hory, nový hmyz – vznik nových druhů jepic na Kavkaze probíhá společně se vznikem hor
Ztráta biodiverzity a vymírání druhů jsou dnes dobře známým fenoménem. Biodiverzita však v současnosti nejen mizí, ale také vzniká. Tento proces prokázali vědci z Biologického centra a jejich kolegové z Masarykovy univerzity v Brně a Prešovské univerzity na Slovensku. Zjistili, jak evoluce nových druhů v současnosti probíhá v pohoří Kavkaz. …
více »Vysvětlili, jak speciální molekula chrání hlubokomořské organismy před vysokým tlakem
Trimethylamin N-oxid pod lupou. Víme, že chladomilné organismy brání své vodě ve zmrznutí pomocí různých rozpuštěných látek. Co ale provádět s vodou ohroženou vysokým tlakem, jaký panuje hluboko pod hladinou moře? Ačkoliv voda není příliš stlačitelná, s rostoucím tlakem se mění – když ne tolik samotná hustota, tak struktura. Za …
více »Nejstarší známý predátor žil před 560 miliony lety
Britští geologové našli fosilii nejstaršího známého zvířecího predátora. Uvádějí, že patří buď mezi žahavce, nebo jim byl příbuzný. Pozůstatky, objevené v Charnwood Forest poblíž anglického Leicesteru, mají být staré 560 milionů let. Tvor byl nazván Auroralumina attenboroughii. Co se týče zařazení do širšího kontextu. Kambrium začíná asi před 540 miliony …
více »Louky a stepi východní Evropy se vyrovnají tropickým deštným lesům
Stepi a louky východní Evropy jsou domovem podobného počtu rostlinných druhů jako oblasti amazonského deštného lesa. Je to však patrné pouze tehdy, když se druhy počítají na malých plochách. Mezinárodní výzkumný tým, jehož členy jsou také vědci Botanického ústavu AV ČR, ukázal, jak moc se liší odhady rostlinné diverzity, když …
více »Jihočeští vědci pomohli odhalit strukturu fotosystému sinic
Spolupráce vědců z Michigan State University, University of California Berkeley, Lawrence Berkeley National Laboratory, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Biologického centra AV ČR vedla k významnému objevu v oblasti fotosyntézy. Studie, na níž se podíleli také Tomáš Polívka a David Bína z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Biologického …
více »Nejstarší bobr žil před 30 miliony lety
Nová analýza fosilie nalezené v Montaně naznačuje, že k vývoji polovodních bobrů mohlo dojít nejméně o 7 milionů let dříve, než se dosud předpokládalo, a to spíše v Severní Americe než v Eurasii. Evoluční biolog Jonathan Calede ze Státní univerzity v Ohiu ve své studii popisuje nález jako nejstaršího vodního …
více »Želvy mohou řídit rychlost svého stárnutí
Studie provedená na želvách (suchozemských i vodních) potvrdila, že stárnou mnohem pomaleji než lidé nebo většina známých zvířat. U některých druhů želv se rychlost stárnutí po dosažení pohlavní dospělosti snižuje dokonce téměř na nulu. Rita da Silva a její kolegové z University of Southern Denmark do své studie zahrnuli 52 …
více »Zkameněliny prozradily, jak se živily larvy jepic před 250 miliony let
Jepice tvoří velmi starobylou skupinu hmyzu a zkameněliny jejich vymřelých příbuzných lze vysledovat stovky milionů let zpátky do minulosti. Vědci z Biologického centra a Přírodovědného muzea ve Stuttgartu zkoumali unikátní zkameněliny jepičích larev z období triasu, ze samého počátku druhohor. Podařilo se najít důkazy o tom, že larvy některých tehdejších …
více »