I když se druhohory někdy označují jako věk dinosaurů, pro trias to rozhodně neplatí. Tehdy na souši dominovali therapsidi, dinosaurů existovalo mnohem méně druhů. Při vymírání na konci triasu ale z therapsidů zůstalo de facto jen pár menších druhů (jejichž potomky jsou pak savci), větší vymřeli a jejich místo zaujali …
více »Dospělé světlušky svítí už přes 133 milionů let, začaly kvůli sexuální komunikaci
Proč svítí létající dospělci světlušek z čeledi Lampyridae? Letité dohady odborníků zřejmě ukončil mezinárodní tým vědců se zástupci Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci, podle nichž světlušky bioluminiscenci využívají k námluvám. Své závěry opírají o analýzy velkého množství molekulárních dat a vzorků fosilií z …
více »Termoregulace urychluje vývoj larev čolků
Se změnou teploty prostředí čolci mění chování. V teplejší vodě jejich larvy svůj vývoj urychlují, zároveň ale tempo jejich růstu ovlivňuje i konkurence ostatních živočichů. Jedinečný experiment Lumíra Gvoždíka z Ústavu biologie obratlovců AV ČR naznačuje, že nelze předpovědět vliv změny klimatu na populace obojživelníků pouze na základě obecných trendů …
více »Populace kriticky ohrožené perlorodky říční se na Šumavě navýší o tisíce
Perlorodka je naším nejdéle žijícím zvířetem a přesto má na kahánku. Namísto čistých řek s lososy a pstruhy jí zbylo k životu jen několik říček v pohraničí v jižních Čechách. Potřebuje ke svému životu totiž nejen přírodní řeky s čistým okolím ale i vodu čistější než je pitná. Poslední takovou …
více »Velryby čelí globálnímu oteplování, jejich výzkumu napomáhají šetrné metody
Období průmyslového velrybářství, které zdecimovalo populace většiny velkých kytovců, patří k temným epizodám lidské historie. V současnosti ohrožení velryb lovem polevilo (i když nevymizelo úplně), velmi rychle však narůstají rizika pro tato zvířata spojená s poškozením životního prostředí. Mezinárodní tým, jehož součástí je i doktorandka Petra Nevečeřalová a její školitel …
více »Dingo není jen pes
Podle nové studie nejsou dingové jen obyčejní zdivočelí psi, ale geneticky se nacházejí někde mezi vlky a psy. Nebo jde alespoň o větev, která od zbytku domácích psů oddělila už velmi brzy, alespoň pokud nepočítáme, že dnes už jsou také někde zkříženi s toulavými psy „obyčejnými“. Dingové se v Austrálii …
více »Jedy štírů jsou evolučně mladé
Štíři (škorpioni) se sice považují za jakési živé fosilie, to ale neodpovídá realitě. Například jed působící na savce si vytvořili až relativně nedávno. Nová genetická analýza tvorby toxinů štírů odhaluje evoluci štířího jedu a může být přínosem i z hlediska jeho využívání v lidské medicíně. Vědci sestavili sestavil dosud nejpodrobnější …
více »Jak poznat geny, které ovlivňují konkrétní vlastnosti rostlin
Šlechtění rostlin usnadní v budoucnu nová metoda, kterou vytvořili vědci z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Díky ní je totiž možné snadněji rozpoznávat konkrétní geny zodpovědné za určité vlastnosti rostlin. Metoda pomůže výzkumným týmům zefektivnit analýzu vzorků rostlin a zároveň snížit náklady spojené s pořizováním vzorků. Olomoučtí …
více »Dlouhověcí papoušci jsou chytřejší
Inteligence a délka dožití příslušného druhu spolu obecně nějak korelují, protože obě tyto vlastnosti jsou spojeny s K strategií (důraz spíše na kvalitu než na množství potomků atd.). Aby se vyplatilo stavět velký mozek, musí svému nositeli přinášet výhody po dostatečně dlouhou dobu. Samozřejmě smysl má v tomto ohledu srovnávat …
více »Za kyslíkovou atmosféru mohou i špatně oxidující bakterie
Se vznikem pozemské kyslíkové atmosféry je zdánlivě všechno jasné. Vytvořily ji fotosyntetizující organismy, nicméně v atmosféře se kyslík začal hromadit až se zpožděním, protože nejprve se spotřebovával na oxidaci sloučenin železa a manganu rozpuštěných v oceánech (nižší oxidační stupně rozpustné, vyšší ne). Nicméně i potom hladina kyslíku v atmosféře různě …
více »