Domestikace změnila v řadě ohledů vlčí mozek. Projevují se vzniklé rozdíly i na tom, jak oba (pod)druhy spí? V této souvislosti se mj. uvádí, že psi podle všeho sdílejí část vzorců spánku s člověkem. Například je známo, že psi spí podobně jako lidé méně hluboce, když se dostanou do neznámého …
více »Müllerova rohatka: odstraňuje sex škodlivé mutace?
Řekneme-li o sexu, že přetrhává kombinace genů, pak jsme jej bezmála definovali. Genetikové velice naříkají, že sex redukuje „vazebné nerovnováhy“. Chtějí tím říct, že nebýt rekombinace, byly by geny, které jsou spolu svázány, jako gen pro modré oči a gen pro blond vlasy, svázány navždy. Pak by se nemohlo stát, …
více »Medvědi nejsou tak docela šelmy, o moc bílkovin nestojí
Víme, že medvěd má rád med a panda bambus. Platí to ale pro medvědovité obecně, ba lze říct, že mnoho druhů o maso/bílkoviny moc nestojí. Vyplývá z toho pak i to, že mnohé druhy medvědovitých by se v zoologických zahradách mohly krmit jinak a zvířata by pak zřejmě v průměru …
více »Babí léto přinese pravidelnou podzimní invazi slunéček
Konec týdne slibuje příchod babího léta. S ním přijde i invaze migrujícího hmyzu do našich domácností. Invazní slunéčka východní, zlatoočky, různé druhy ploštic i mouchy se chystají za teplého slunečného počasí přesunout ze žloutnoucí a opadávající vegetace do bezpečných zimních úkrytů – do štěrbin a dutin, kde budou mít přes …
více »Nové hory, nový hmyz – vznik nových druhů jepic na Kavkaze probíhá společně se vznikem hor
Ztráta biodiverzity a vymírání druhů jsou dnes dobře známým fenoménem. Biodiverzita však v současnosti nejen mizí, ale také vzniká. Tento proces prokázali vědci z Biologického centra a jejich kolegové z Masarykovy univerzity v Brně a Prešovské univerzity na Slovensku. Zjistili, jak evoluce nových druhů v současnosti probíhá v pohoří Kavkaz. …
více »Vysvětlili, jak speciální molekula chrání hlubokomořské organismy před vysokým tlakem
Trimethylamin N-oxid pod lupou. Víme, že chladomilné organismy brání své vodě ve zmrznutí pomocí různých rozpuštěných látek. Co ale provádět s vodou ohroženou vysokým tlakem, jaký panuje hluboko pod hladinou moře? Ačkoliv voda není příliš stlačitelná, s rostoucím tlakem se mění – když ne tolik samotná hustota, tak struktura. Za …
více »Nejstarší známý predátor žil před 560 miliony lety
Britští geologové našli fosilii nejstaršího známého zvířecího predátora. Uvádějí, že patří buď mezi žahavce, nebo jim byl příbuzný. Pozůstatky, objevené v Charnwood Forest poblíž anglického Leicesteru, mají být staré 560 milionů let. Tvor byl nazván Auroralumina attenboroughii. Co se týče zařazení do širšího kontextu. Kambrium začíná asi před 540 miliony …
více »Louky a stepi východní Evropy se vyrovnají tropickým deštným lesům
Stepi a louky východní Evropy jsou domovem podobného počtu rostlinných druhů jako oblasti amazonského deštného lesa. Je to však patrné pouze tehdy, když se druhy počítají na malých plochách. Mezinárodní výzkumný tým, jehož členy jsou také vědci Botanického ústavu AV ČR, ukázal, jak moc se liší odhady rostlinné diverzity, když …
více »Jihočeští vědci pomohli odhalit strukturu fotosystému sinic
Spolupráce vědců z Michigan State University, University of California Berkeley, Lawrence Berkeley National Laboratory, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Biologického centra AV ČR vedla k významnému objevu v oblasti fotosyntézy. Studie, na níž se podíleli také Tomáš Polívka a David Bína z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Biologického …
více »Nejstarší bobr žil před 30 miliony lety
Nová analýza fosilie nalezené v Montaně naznačuje, že k vývoji polovodních bobrů mohlo dojít nejméně o 7 milionů let dříve, než se dosud předpokládalo, a to spíše v Severní Americe než v Eurasii. Evoluční biolog Jonathan Calede ze Státní univerzity v Ohiu ve své studii popisuje nález jako nejstaršího vodního …
více »