Archiv článků: biologie

Botanici objevili 12 nových druhů a dva nové rody lišejníků

Analýza eDNA umožnila zaznamenat velké množství druhů, které jsou při tradičních taxonomických průzkumech zpravidla přehlíženy. Mezinárodní výzkumný tým vedený vědci Botanického ústavu AV ČR zveřejnil výsledky studia diverzity lišejníků, které kombinovalo analýzu environmentální DNA (eDNA) s tradičními taxonomickými průzkumy. Díky této inovativní metodě se významně zlepšilo poznání českých lišejníků. Bylo …

více »

Nejstarší dinosauři mohli vzniknout v Amazonii

Zpočátku byli raní dinosauři ve fosilním záznamu méně početní než jiní plazi. První dinosauři byli navíc i relativně malí. Pozůstatky nejstarších dinosaurů se mohou nacházet v Amazonii a dalších rovníkových oblastech Jižní Ameriky a Afriky, naznačuje nová studie vedená vědci z University College London. V současnosti nejstarší známé dinosauří fosilie …

více »

Po Hedvábné cestě se šířily i jedovaté ropuchy

Jednu z najinvazívnejších jedovatých žiab na svete, ropuchu ázijskú, ktorej rozšírenie genetickej diverzity v oblasti Indického oceánu nesie stopy ľudskej činnosti, tvoria dva druhy. To zistil kolektív vedcov v štúdii, na ktorej pracoval aj Daniel Jablonski z Prírodovedeckej fakulty UK uverejnenej v prestížnom časopise Nature Communications. Objav mení nielen náš …

více »

Pradávný mikroorganismus pomohl odhalit protein spojený s buněčnou odolností vůči stresu

Dosud neznámý protein aRDF způsobuje, že se dvě malé ribozomální podjednotky spojí do dvojice. Výzkumný tým Gabriela Dema z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) objevil nový protein, který hraje důležitou roli při řízení výroby bílkovin v buňkách jedněch z nejodolnějších a nejstarších typů mikroorganismů na světě. Tento objev přispívá k našemu …

více »

Proč hlodavci pískají ultrazvukem? Možná kvůli telekinezi a čichu

Telekineze samozřejmě míněna v uvozovkách. O účelu ultrazvukových signálů („vokalizací“) vydávaných hlodavci se vědci přou od objevu těchto zvuků v 50. letech 20. století. Podle převládajícího názoru jsou tyto vokalizace námluvami – pro člověka sice neslyšitelné, ale o nás přitom nejde. Nová studie ale přichází s mnohem zajímavější myšlenkou. Hlodavci …

více »

Kaloňové překvapili svou inteligencí

Kaloně, tedy cca „netopýry“ živící se ovocem (anglicky fruit bait), bychom asi netipovali jako členy skupiny nejinteligentnějších živočichů. To je ale možná podceňujeme. Vědci z Tel Avivské univerzity a dalších institucí sledovali volně žijící kaloně egyptské (Rousettus aegyptiacus). Studie se zaměřila na následující kognitivní funkce/inteligenci kaloňů: epizodická paměť, mentální cestování …

více »

Genetické vzorky zvířat z muzeí rozkryly některé evoluční záhady afrických savců

Moderní technologie oživují informace skryté v historických exponátech. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR dosáhli průlomových objevů díky analýze DNA z muzejních vzorků starých více než 150 let. Například určili, kam na evolučním stromu patří tajemný africký rod savců a přiřadili správná jména malým šplhavým myškám. Jejich výzkum potvrzuje …

více »

Gaia, nebo Médeia?

O hypotéze Gaia už nejspíš slyšel každý. Byla by ale určitě nuda, kdybychom se měli omezit na představu Země jako hodné matičky veškerého života. Když už jsme u těch příměrů z antické mytologie, co si vybrat do hlavní role jinou hrdinku? Peter Ward, profesor biologie na University of Washington, tedy …

více »

Na dynamiku buněk má zásadní vliv protein MICAL1, kontroluje buněčný cytoskelet

Vědci dosáhli významného pokroku v pochopení toho, jak buňky regulují svou vnitřní strukturu. Tým ze tří ústavů Akademie věd České republiky, Ústavu molekulární genetiky, Biotechnologického ústavu a Ústavu organické chemie a biochemie, z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, BIOCEV a CEITEC odhalil molekulární mechanismy proteinu MICAL1, který je klíčový pro udržování …

více »