Archiv článků: biologie

Mitochondrie jsou potomky dávných bakterií. Většinu jejich genů organismy eukaryotní organismy postupně začlenily do jádra (u některých organismů přišly mitochondrie o svou DNA zcela). Mnoho o mitochondriích dosud nevíme, odpovídají nejen za energetický metabolismus. Mají i regulační funkci, dokážou řídit zapínání a vypínání genů (jaderných; svých vlastních pochopitelně také). Jako …

Mimořádný objev se podařil vědcům z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Ve spolupráci s německými kolegy z Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research identifikovali u rostliny čirok pyl s unikátními vlastnostmi. Výzkum by v budoucnu mohl pomoci se šlechtěním odolnějších zemědělských plodin. O objevu …

Bahník americký (Lepidosiren paradoxa, South American lungfish) patří mezi dvojdyšné ryby dýchající plícemi (takže ve vodě bez přístupu k hladině se už může i udusit). Takhle nějak mohli v devonu vypadat předkové prvních obojživelníků. Bahník podobně jako latimerie bývá pokládá za živou fosilii, tedy velmi se podobá svým dávným předkům …

Za myelin – a tím i za náš velký a složitý mozek – mohou obratlovci podle nové studie poděkovat dávným virům. Vědci zjistili (testováno u savců, obojživelníků a ryb), že za tvorbu myelinu je odpovědný retrotraspozon, tedy genetický materiál schopný přeskakovat v genomu z místa na místo. Sekvence genu (? …

Až dosud jsme předpokládali, že makroskopičtí živočichové se na Zemi poprvé objevili asi před 635 miliony let v rámci faun typu ediakara/vend. Vědci z Cardiffské univerzity však nyní uvádějí, že objevili důkazy o mnohem dřívějším ekosystému ve Francevillské pánvi poblíž Gabonu na atlantickém pobřeží střední Afriky – o více než …

Pavúky plnia v prírode mnohé dôležité funkcie a vo vzťahu k človeku sa významne uplatňujú napríklad pri likvidácii škodcov v poľnohospodárstve. Špecialistom na pavúky z Ústavu krajinnej ekológie SAV, v. v. i., sa podarilo zaznamenať výskyt troch druhov pavúkov, ktoré sú pre územie Slovenska nové. Nálezy už publikovali vo vedeckom …

Molekuly proteinové povahy známé pod příznačným názvem semaforiny fungují jako molekulární GPS. Mezinárodní tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu molekulární genetiky AV ČR a kalifornské Stanfordovy univerzity odhalil molekulární mechanismy, jimiž cukry na povrchu buněk ovlivňují navigaci neuronů v nervovém systému. Jejich výsledky mohou vést i k vylepšení …

Podle zkušeností chovatelů (domestikované) psovité šelmy celkem bez problémů přežijí na vegetariánské dietě, kočkovité jsou ovšem mnohem striktnějšími masožravci. Ale ani to nemusí vždy platit, ani v přírodě ne. Podle nové studie DNA v trusu levhartů sněžných (irbis) se ukazuje, že tyto vysokohorské kočky se běžně živí rostlinami, dokonce některé …

LUCA je hypotetický poslední společný předek všech dnes žijících (buněčných) organismů. LUCA (last universal common ancestor) používala ve srovnání s dnešními organismy cca stejnou sadu aminokyselin, stejný genetický kód, tvorbu bílkovin na ribozomech, ukládání informací v DNA (i když LUCA nemusela být vzdálená v čase od – hypotetického – světa …

Až donedávna se vědci domnívali, že aktinová vlákna jsou potřebná pouze pro závěrečný krok oddělení dceřiných buněk. Mezinárodní výzkumný tým stojí za průlomovým pozorováním buněk v průběhu jejich dělení. Skupina vědců pod vedením Libora Macůrka z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Roberta Grosse z Ústavu klinické a experimentální farmakologie a …