Archiv článků: biologie

Nejdelší slepýš

Vedci opísali nový poddruh jaštera z Blízkeho východu. Unikátne slepúchovce si ľudia v oblastiach ich výskytu mýlia s hadmi a nezmyselne ich zabíjajú. Majú pritom viaceré znaky, ktoré ich od hadov jasne odlišujú. Medzinárodná skupina vedcov na čele so zoológom Danielom Jablonskim z Univerzity Komenského v Bratislave publikovala začiatkom apríla …

více »

Zpátky na stromy – a k vyšší inteligenci?

Heslo „Zpátky ne stromy“ je dobře známé, stejně jako představa, že lidé jsou opice/lidoopi, kteří slezli ze stromů. Netřeba přitom dodávat, že šimpanzi ani gorily na stromech většinu svého času také netráví. Nicméně základní mechanismus, tj. cesta „ze stromů“ do otevřené oblasti, to vše dále v souvislosti s chůzí po …

více »

Obilniny si berou geny od svých sousedů

United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain

Titulek původní zprávy mluví o přirozených genetických modifikacích. Pěstované obilniny, respektive traviny, mají v sobě celou řadu genů pocházejících od jiných rostlin. Výzkum vedený na University of Sheffield se zaměřil na rýži, pšenici, kukuřici a ječmen. Tyto druhy mají být schopné přednostně využívat horizontální (laterální) přenos genů; samozřejmě jim to …

více »

Život v jednom pohlaví: skokani u Odry jsou jen samci

Je třeba být trochu zloděj a umět klonovat… K úspěšné reprodukci je většinou potřeba samců i samiček. Tým vědců z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR a Ostravské univerzity však objevil, že veškeří skokani zelení v povodí řeky Odry jsou jen samci. Takové populace nejsou u jiných čtyřnohých obratlovců …

více »

Krvetvorba se do kostí přesunula až v permu

Rozhodli sa nadobro skoncovať so životom vo vode a za svoje nové prostredie si zvolili súš. Obojživelníky, ktoré pred 340 miliónmi rokov podstúpili túto radikálnu zmenu, čakalo niekoľko nevyhnutných anatomických transformácií. Okrem zmeny rybích plutiev na končatiny štvornožcov či zmien orgánov umožňujúcich dýchanie bola významnou adaptáciou tvorba krvných buniek, ktoré …

více »

Nečekané živé fosílie: bakterie mají stovky milionů let zamčený genom

Evoluce mikroorganismů je obvykle velmi rychlá, už kvůli jejich krátké generační době. Najít bakterii s genomem konzervovaným stovky milionů let je proto větší senzací, než když objevíme třeba latimerii. K živým fosiliím podle všeho patří bakterie Candidatus Desulforudis audaxviator. Základem jejich metabolismu je redukce síranů, zajímavé ovšem je, že k …

více »

Kolonie rypošů má vlastní jazyk

Nebo možná lépe mluvit o dialektech? Každopádně rypoši takto poznají našince od cizinců. Gary Lewin a Alison Barker z Max Delbrück Center for Molecular Medicine, Nigel Bennett a Daniel Hart z University of Pretoria v Jihoafrické republice a jejich kolegové provedli rozsáhlý výzkum fascinujících, i když ne zrovna fešných hlodavců …

více »

Tajemství dlouhověkosti slepce galilejského

Tento hlodavec žije až 20 let, což je desetkrát delší doba než u jeho blízce příbuzných druhů. Mezinárodní tým vědců z institutu CEITEC Masarykova univerzita a jejich kolegové z Ruska a Izraele zkoumali adaptivní imunitu hlodavce slepce galilejského (Spalax Galili). Tento hlodavec je velmi pozoruhodný z hlediska své dlouhověkosti, zdraví …

více »

Hlavonožci mají dvě fáze spánku, snad i sny

Chobotnice Octopus insularis během spánku mění barvu, to už se vědělo. Nová studie tvrdí, že tyto změny barvy přitom odpovídají i střídání dvou různých druhů spánku – „klidného“ a „aktivního“. Laboratorní pozorování ukázalo, že během klidného spánku jsou chobotnice nehybné a zbarvené bledě, oči stažené do štěrbin (očních důlků, nebo …

více »

Pravlk obrovský se s běžnými vlky nekřížil

Pravlk obrovský (Canis dirus, dire wolf) byl samostatný druhem, odlišným od dalších psovitých šelem. K takovému výsledku došla studie DNA. Zatímco vlk se občas kříží se šakaly či kojoty (ale ne zase natolik, aby druhy splynuly), parvlk byl geneticky izolován. Možná to hrálo i nějakou roli ve vyhynutí této největší …

více »