Archiv článků: biologie

Hormony pro rychlejší růst ohrožených léčivých rostlin

autor Kadelius, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Vědci z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) se podílejí na záchraně ohrožených druhů léčivých rostlin v Jihoafrické republice. Pro tamní partnery vyvíjejí speciální deriváty rostlinných hormonů, díky nimž rostliny ve sterilním prostředí nejen rychle vyrostou, ale následně nemají problémy ani s aklimatizací ve skleníku a …

více »

V Indii objevili nové miniaturní noční žáby“

Na jihu Indie byly objeveny nové druhy miniaturních žab, které se vejdou na lidský nehet. Ze sedmi nových druhů tzv. nočních žab, které měří od 1,3 do 3,5 centimetru, patří čtyři nové druhy mezi nejmenší na světě. Počet známých „nočních žab“ vzrostl na 35, zveřejnili vědci na on-line serveru PeerJ. …

více »

Proč někde žije víc druhů než jinde

Prales, autor Paul Venter, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Vědci ze sedmi zemí a osmi různých institucí se podívali na zoubek tomu, co určuje dramatické rozdíly v druhové bohatosti savců, a to od tropických lesů přes vyprahlé pouště až po arktické oblasti. Výsledkem je pozoruhodná studie 5 363 druhů savců, a to včetně těch vymřelých. Jediní savci, které studie …

více »

Před 125 lety ruský vědec Ivanovskij informoval o objevu virů

zdroj: brian0918&#153, wikipedia, licence obrázku public domain

O objevu částic ještě menších, než jsou bakterie, informoval před 125 lety, 14. února 1892, ruský botanik Dmitrij Ivanovskij. Stalo se tak na mimořádném zasedání Imperátorské akademie věd. Ještě před koncem 19. století pak Holanďan Martinus Beijerinck nazval neznámý infekční činitel slovem virus (latinsky jed). Viry způsobují řadu nemocí, například …

více »

Kavka je chytrá, ale vrozené chování se nepřeučí

Zajímavé příspěvky k věčné otázce „vrozené versus naučené“ dávají (kromě lidí) nejen naši nejbližší příbuzní, lidoopi, ale také někteří ptáci. Melodie zpěvných ptáku jsou pokládány za jeden z ne-lidských dokladů memetické evoluce, i jinak je však kombinace vrozených a naučených informací u ptáků velmi zajímavá. Konrad Lorenz popisuje kavky, které …

více »

Proč mají zebry pruhy? Kvůli lvům či mouchám?

Zebra, autor: Ltshears - Trisha M Shears, zdroj: Wikipedia, licence obrázku: public domain

Americký biolog se při zkoumání zeber za jednu z nich převlékl. Většina savců má nudné zbarvení, samá fádní hněď a šeď – naproti tomu zebří pruhy jsou výrazné, krásné a především zvláštní, říká americký vědec Tim Caro. Biolog, který se věnuje divoce žijícím zvířatům, strávil deset lét pod horkým tanzanským …

více »

Rok 2016 ve vědě

Foto: © BillionPhotos.com / Dollar Photo Club

3D struktura proteinů, „posmrtné geny“, false-believe test u lidoopů, evoluce pohádek, gravitační vlny… Co jsme zde letos opomněli? Fyzika a astronomie, technologie a archeologie, rozcestník k dalším textům… Následující text vychází mj. z přehledu magazínu Science (AAAS.org), a to jak z názorů redaktorů, tak i z ankety mezi čtenáři. Kde …

více »

Vanad, uran a mořské potvory

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Mohl by snad zkoncentrovaný vanad mít pro pláštěnce stejnou funkci jako železo v naší krvi? Vsunutý mezi hokynářství Li Čonga a Grandlehárnu je jeden z rozmanitých obchodů města Monterey, které John Steinbeck popisuje v románu Na Plechárně. Jde o Západní biologický ústav, kde se dají koupit „překrásní mořští živočichové, mořské …

více »

Jaké květiny se nám líbí nejvíce

autor Kadelius, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Kdo by neměl rád květiny? Lidé je mají v oblibě napříč mnoha kulturami, ostatně jsme si pro tuto zálibu vymysleli i krásné slovo – fytofilie neboli láska k rostlinám. Pěstujeme si je v nejrůznějších variacích a kombinacích doma i na zahrádkách, malujeme je na porcelán, šperky nebo obrazy a snad …

více »

Kdo má velké břicho

dinosaurus, ilustrační autor Mariana Ruiz, zdroj: Wikipedia, licence obrázku: public domain

Zdálo by se to jednoduché: býložraví suchozemští čtyřnozí obratlovci (tetrapoda) budou muset mít větší vnitřní orgány než masožravci. Až na to, že tuto teorii nikdo netestoval a když se to zkusí, výsledky jsou nejednoznačné. Ovce do sebe musí nacpat více méně kalorické a navíc obtížněji stravitelné potravy (trávy) než vlk …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close