Tag Archives: biologie

Nová analýza tvrdí, že vznik prvních stromů s kořeny v devonu pravděpodobně vedl k tomu, že do oceánů se dostalo množství živin. To způsobilo masivní růst řas, které pak vyčerpaly kyslík v oceánech a spustily masové vymírání. V devonu skutečně poprvé vyšší (cévnaté) rostliny dosáhly velikosti a formy stromů. Ve …

Rozdílné vlastnosti mezi populacemi norníků rudých na severu a jihu Velké Británie, způsobené odlišným typem hemoglobinu, mohou ovlivnit jejich adaptační schopnosti na měnící se klima. Výzkum vědců z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR ukázal, že schopnost využít rozmanitosti ve vlastnostech, které v populacích již existují, a díky nim …

Složité eukaryotické buňky vznikly nejspíš někdy před 2 miliardami let. O této události s oblibou píše Nick Lane, jehož několik knih vyšlo i v češtině. Podle Lanea a dalších vědců vznikla složitá buňka spolu s pohlcením mitochondrií prakticky v jediném kroku, jako celkem nepravděpodobná událost (hypoteticky: ke vzniku složitého života …

Vyšší diverzita vede k nižší rychlosti vznikání nových druhů a k rychlejšímu vymírání. Článek v prestižním časopise Science Advances, který publikovali vědci z Univerzity Karlovy (CTS a PřF UK) ukazuje, že biologická rozmanitost Země je v měřítku desítek miliónů let regulovaná díky zpětné vazbě mezi diverzitou na jedné straně a …

Různé stresové podmínky v rodičovské generaci rostlin mohou mít silně negativní, ale také velmi pozitivní vliv na růst a reprodukční úspěch potomků. Někteří potomci mohou zvýšit produkci semen až o 40 %. Vyplývá to z nejrozsáhlejší mezinárodní studie, kterou vedli vědci z Botanického ústavu AV ČR a která byla publikována v renomovaném botanickém časopise …

Vědecké týmy 1. lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v centru BIOCEV vytvořily 3D rekonstrukce ultrastruktury dendritických buněk, které dokazují dosud nepopsanou multiplikaci centrozomů – struktur organizujících mikrotubulární cytoskelet buněk. Data českých vědců jsou součástí studie vedené vědci z Univerzity v Bonnu, kteří objevili nový mechanismus, jakým multiplikace centrozomů …

Až 47 milionů let stará může být jepice, která v období třetihor uvízla v kapce pryskyřice a díky tomu se dochovala ve fantastických detailech do dnešních dnů. Objev tohoto krásného hmyzu v jantaru upoutal pozornost vědců z České republiky, Španělska, Polska a Německa, kteří spojili své síly a za použití nejnovějších technik – …

Vědkyně a vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR společně s francouzskými kolegy objevili, že při obraně rostlin proti bakteriím hrají zásadní roli sloučeniny zvané fosfolipidy. Jedna z nich slouží jako signál spouštějící některé obranné reakce. Mezinárodní tým popsal dosud neznámou molekulární dráhu, kterou rostliny reagují na přítomnost patogenních bakterií …

Mitochondriální DNA dědíme pouze po matce, veškeré mimojaderné geny v buňkách otcovského organismu vyjdou naprázdno. Proč to příslušná DNA připustila, jak se proti tomu brání a k čemu je to (někomu jinému) vůbec dobré? Proč při splynutí vajíčka a spermie nefúzují kromě jader i další organely nesoucí genetickou informaci? U …

Nedávná studie v prestižním americkém časopise PNAS od Schultheisse a kolektivu zpřesnila odhady o tom, kolik na světě žije mravenců a kolik váží. Na každého člověka připadá přibližně 2,5 milionu mravenčích dělnic a celá skupina mravenců váží jako pětina lidské populace na Zemi. Na studii navázali komentářem v témže časopise …