Sciencemag.cz
Aktuálně software dokáže rozpoznat 800 druhů hadů. Student doktorského studia na katedře kybernetiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) Lukáš Picek, který je spoluautorem několikrát oceněné aplikace na rozpoznávání hub SvampeAtlas, nyní slaví další tři prvenství v soutěžích po celém světě. Pro švýcarský Institute of Global Health vytvořil …
více »Fungování rybích hejn – vše jde jinak a jednodušeji
Alespoň u cichlid. Rybí hejna fungují koordinovaně, alespoň to tak vypadá. Jednotlivé ryby plavou (v průměru) stejně jako hejno jako celek (v průměru). Jako kdyby tedy počítaly a integrovaly, samozřejmě nikoliv vědomě; předpokládá se, že podobné i celkem složité chování vzniká na základě jednoduchých pravidel, teď se ale ukazuje, že …
více »Nový rod řas z ostravských hald pojmenovaný po Ostravě
Ostravské haldy jsou dlouhodobě výtečným místem pro studium biodiverzity. Nový rod řas dostal jméno po Ostravě. Mladá vědkyně z katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU) Dovilė Barcytė jej popsala díky vzorku objevenému na Heřmanické haldě. Biologové po celém světě si tak budou zvykat na název Ostravamonas. …
více »Biologové z Olomouce našli na Borneu další dva nové druhy hvězdnatek
Thismia ornata a Thismia coronata Další dva nové druhy hvězdnatky objevil na ostrově Borneo tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Thismia ornata, česky hvězdnatka zdobená, dostala jméno podle vnitřku svého květu, který je pokrytý jasně oranžovou síťkou připomínající krajku. Thismia coronata (hvězdnatka …
více »V lesích mizí vzácné druhy rostlin, možná kvůli dusíku
V opadavých lesích Evropy jsou vzácnější druhy rostlin vytlačovány těmi hojnějšími. Tento vývoj může souviset se zvýšenou depozicí dusíku. Zjistil to mezinárodní tým vědců sdružený kolem iniciativy forestREplot, ve které působí i vědci Botanického ústavu AV ČR. Jejich výsledky byly publikovány v časopise Nature Ecology & Evolution. Vědci analyzovali rozsáhlou databázi …
více »Genetický manuál pro výzkum mořských prvoků
Mořský plankton produkuje polovinu kyslíku na Zemi, odstraňuje z atmosféry ohromné množství oxidu uhličitého… Dosud přehlíženým mořským prvokům, kteří však mají zásadní vliv na život na naší planetě, se nyní dostalo velké vědecké pozornosti. Sto třináct vědců z 53 laboratoří ze 14 zemí světa se spojilo, aby vyvinuli genetické metody …
více »Noví neotenní brouci z amazonského pralesa
Dosud neznámou čeleď brouků objevil v brazilském Atlantickém lese mezinárodní tým entomologů, jehož členem je také Robin Kundrata z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Nová vývojová větev brouků se vyznačuje unikátní stavbou těla i genetickou výbavou. Přestože samci této skupiny jsou okřídlení a dokážou létat, bezkřídlé samice …
více »Velké úhyny včelstev jsou v Česku stále častější
Tuzemští včelaři se v posledních letech stále častěji potýkají s rozsáhlými úhyny včelstev, které se v Česku opakují už v průměru jednou za dva až tři roky. Vyplývá to z průzkumů odborníků z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty UP (PřF UP). Vědci se letos pomocí v pořadí už sedmého rozsáhlého sběru …
více »Jak se adaptovat k životu bez kyslíku?
V anaerobních peroxisomech se netvoří peroxid vodíku a veškeré metabolické dráhy jsou nezávislé na kyslíku. Naši parazitologové v BIOCEV objevili anaerobní peroxisomy u volně žijícího prvoka Mastigamoeba balamuthi. Článek byl uveřejněn v posledním vydání prestižním časopisu “Proceedings of the National Academy of Science of the USA”. Život většiny organismů na …
více »Čeští vědci popsali dva nové druhy kriticky ohrožených žab z Kamerunu
Miniaturní velikost nově popsaných žab a malý areál jejich výskytu v odlehlých afrických horách byly hlavními příčinami, proč zůstaly žáby tak dlouho přehlížené. Českým vědcům v čele s Václavem Gvoždíkem z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Národního muzea se v horských mlžných lesích subsaharské Afriky podařilo objevit dva nové druhy miniaturních žab – …
více »