Archiv článků: biologie

Jak přišli ptáci k velkým mozkům. Šampiony jsou krkavcovití a papoušci, ale nezapomínejme na sovy a datly. O inteligenci dinosaurů dnes pochopitelně můžeme do značné míry jen spekulovat. Vrcholem, který už je jen a pouze fantazií, jsou v této souvislosti úvahy na téma, z jakých dinosaurů by mohl eventuálně povstat …

Jak se stalo, že někteří nálevníci ztratili geny pro aerobní metabolismus? Nový pohled na evoluci anaerobiózy, tedy života bez kyslíku, přináší článek, který nedávno vyšel v prestižním časopisu Current Biology. Kolektiv autorů, v čele s doktorskou studentkou RNDr. Johanou Rotterovou a jejím školitelem prof. Ivanem Čepičkou z Katedry zoologie PřF UK, pochází z několika …

Bílkovina βNAC hraje důležitou roli ve vývoji květů a plodů huseníčku rolního. Badatelé z Laboratoře biologie pylu nedávno publikovali článek o funkci bílkoviny s názvem βNAC u huseníčku rolního. Článek v časopise International Journal of Molecular Sciences ukazuje, že studovaná bílkovina je potřebná při vývoji květů a plodů… Možná se …

Lipan je lososovitá ryba, která vyniká pestrou barevností především samců, s velkou, duhovými barvami hrající ploutví. Dnes je v České republice stále vzácnějším druhem, jehož početnost je trvale snižována především intenzivním rekreačním rybolovem, znečištěním a oteplováním klimatu. Ačkoliv je na Šumavě stále ještě hojný, v dolních úsecích Vltavy pod městem …

Vymírání na konci permu před asi 252 miliony lety bylo mezi událostmi tohoto druhu nejmasovější, když podle odhadů zmizelo 95 % druhů mořských a 80 % suchozemských (a 70 % suchozemských obratlovců). Nová studie ukazuje, že šlo nejspíš o více událostí, které následovaly po delší době, a možná spolu ani …

Většina druhů motýlů tady žije už od třetihor, přežily několik dob ledových na stejných místech… Co se stane s motýly, když se oteplí planeta? Jaký vliv má globální změna klimatu na jejich výskyt? Dokáží se přizpůsobit? Českobudějovičtí entomologové z Biologického centra AV ČR hledali odpověď v matematických modelech a v …

První kináza aktivuje druhou a ta následně aktivuje bílkoviny PIN. Auxin je jeden z nejdůležitějších rostlinných hormonů. Mezinárodní tým vědců, v jehož čele stál mimo jiných i český rodák Jiří Friml, nyní zkoumal, jak je řízen transport auxinu mezi buňkami. Na výzkumu se podíleli také odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd …

Zcela nedávno byly v oceánu objeveny malé jednobuněčné organismy – thaumarchaea. Velikost jejich populace byla odhadnuta zhruba na sto kvadriliard buněk, což z nich činí jedny z nejpočetnějších organizmů žijících na Zemi. Tým vědců z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích, Centra pro výzkum mořského prostředí MARUM (Brémy, Německo) …

Aktuálně software dokáže rozpoznat 800 druhů hadů. Student doktorského studia na katedře kybernetiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) Lukáš Picek, který je spoluautorem několikrát oceněné aplikace na rozpoznávání hub SvampeAtlas, nyní slaví další tři prvenství v soutěžích po celém světě. Pro švýcarský Institute of Global Health vytvořil …

Alespoň u cichlid. Rybí hejna fungují koordinovaně, alespoň to tak vypadá. Jednotlivé ryby plavou (v průměru) stejně jako hejno jako celek (v průměru). Jako kdyby tedy počítaly a integrovaly, samozřejmě nikoliv vědomě; předpokládá se, že podobné i celkem složité chování vzniká na základě jednoduchých pravidel, teď se ale ukazuje, že …