Spermie a vajíčka nesmí na rozdíl od tělních (somatických) stárnout, protože z nich vznikne i další nesmrtelná zárodečná linie. Tento mechanismus vydržel už cca miliardu let. Vědci se nyní soustředili na vyvíjející se embryo. To již obsahuje „nesmrtelné“ spermie, v zárodku ovšem probíhá řada procesů, před nimiž se tyto nesmrtelné …
více »Když ryba roste celý život, jak se mění její plodnost?
Jak člověk stárne, jeho plodnost se snižuje. U některých živočichů je to ale naopak, zejména u těch, kteří celý život rostou – třeba u ryb. Takový je evoluční předpoklad. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR ale zjistili, že krátkověká ryba z jihovýchodní Afriky, halančík tyrkysový, se reprodukčnímu stárnutí přesto nevyhne. …
více »Jak se vyvíjí a jak roste pyl
Tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR publikoval nové poznatky o vývoji a klíčení pylu v Plant Physiology, jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů zaměřených na rostlinnou biologii. Při výzkumu použili i metodu genového inženýrství označovanou jako CRISPR, za niž byla letos udělena Nobelova cena. Pyl slouží …
více »Má vědomí sebe sama dokonce i samotné chapadlo chobotnice?
V poslední době se často diskutuje o vědomí různých živočichů. U inteligentních moderních hlavonožců (= cca vše mimo loděnky) se navíc můžeme ptát, nakolik mají vlastní inteligenci i jejich jednotlivá ramena. Chapadla chobotnice jsou do jisté míry nezávislá na centrálním mozku. Uvádí se, že po utržení se dokáží stále chovat …
více »Jak u obratlovců vznikla adenohypofýza
Evoluční původ součásti podvěsku mozkového, tzv. adenohypofýzy. Tato žláza má centrální význam pro řízení hormonálního systému organismu. Robert Černý z katedry zoologie PřF UK se stal “duchovním otcem” a také spoluautorem článku v posledním vydání jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů světa, Science. Studie, jejíž experimentální část provedl se svými americkým …
více »Čolek je jako zemědělec…
…který na své pole zaseje více plodin s různými nároky na vodu a teplotu půdy. Pravděpodobnost, že něco sklidí je vyšší, než když vsadí na monokulturu. Tři roky testovali vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, jak se čolek obecný a čolek horský přizpůsobují sezónním výkyvům teploty prostředí. Zjistili, že jejich …
více »Synchronizace mezi druhy je pro stabilitu rostlinných společenstev důležitější než prostá druhová bohatost
Hlavní kritériuum stability: Do jaké míry jsou reakce jednotlivých druhů na prostředí jsou na sobě nezávislé. Stabilita rostlinných společenstev závisí ve větší míře na tom, jestli spolu rostoucí druhy reagují odlišně na vnější podmínky než na druhové rozmanitosti společenstva. K těmto závěrům došla studie, na které se podíleli vědci z Botanického ústavu …
více »Vědci úspěšně zrekonstruovali tajemné brouky z období dinosaurů
Podrobně zrekonstruovat podobu brouků, jejichž 99 milionů let staré fosilie nalezli v roce 2019 badatelé v barmském jantaru, se podařilo mezinárodnímu týmu vědců pod vedením Davida Perise z německé University of Bonn a Robina Kundraty z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP). Pomocí moderní výpočetní tomografie …
více »Mravenců je víc v tropech, housenek v mírném pásmu
V lesech jižní Moravy je víc housenek než v tropech. Čeští vědci srovnávali počet hmyzu napříč třemi kontinenty. Ubývání hmyzu je jedním z velkých ekologických problémů současnosti. Vymírají druhy, klesají i počty jedinců v hmyzích společenstvech. Kolik ale hmyzu vlastně je? A liší se množství hmyzu v českých lesích od bujných pralesů …
více »Manganová bakterie žije ve vodách i na laboratorním skle
Na dnech oceánů dokonce nacházíme shluky oxidů manganu až o velikosti grapefruitu, vzhledem k cenám manganu a jeho koncentraci v těchto útvarech se zvažuje i jejich těžba. Na Caltechu objevili bakterii živící se redoxními reakcemi manganu. Jde o chemoautotrofa, který tímto způsobem získává energii/elektrony potřebné k redukci oxidu uhličitého do …
více »