Nová publikace v časopise Molecular Phylogenetics and Evolution přináší vůbec první vhled do evoluce vodního hmyzu na Kavkaze. Horské oblasti představují unikátní ekosystémy, kde často nalézáme endemické druhy, nevyskytující se nikde jinde na světě. Pohoří Kavkaz přitom patří k těm vůbec biologicky nejrozmanitějším pohořím v celosvětovém měřítku. O některých druhově …
více »Nepodařilo se určit, zda srnce na okraji Prahy ulovil vlk
Analýza DNA ze vzorků, které byly minulý týden odebrány z kadaveru srnce zabitého u Radonic, ukázala profil lišky obecné. To samozřejmě neznamená, že srnce zabila liška – odebrané vzorky neobsahovaly genetický materiál lovce, kterým byl pravděpodobně vlk nebo pes. Liška se pouze přiživila na jeho kořisti. „Identifikace predátora odběrem vzorků …
více »Jak fungují metr dlouhé jednobuněčné řasy
Zelená řasa umi-budo neboli mořské hrozny (Caulerpa lentillifera, sea grapes) se skládá z jakýchsi stonků, namísto lístků pak obsahuje kuličky, které při jídle uvolňují svůj slaný obsah. V některých východoasijských zemích včetně Okinawy se tato řasa běžně konzumuje, třeba v podobě salátu s octem. Příslušná řasa je ovšem unikátní z …
více »Na půl cestě k životu: Překvapivě složité viry mají i geny pro ribozomy
Obří viry objevované v poslední době dost komplikují naše třídění organismů i chápání hranice mezi živým a neživým. Navíc si těžko být jistý, kde se takové viry vůbec vzaly. Jill Banfield z University of California v Berkeley a její kolegové získali z velkého množství exotických i běžných prostředí (nemocniční pokoje, …
více »Jak se chemie stala biologií
Naše dosavadní diskuse vyjasnila, že (statickou) termodynamickou stabilitu a dynamicko-kinetickou stabilitu lze aplikovat na odlišné systémy a že se jejich povaha výrazně liší. (pokračování včerejšího úryvku) Existence dvou velmi rozdílných druhů chemické stability má však zásadní dopad na fyzikální i chemické vlastnosti systémů v rámci obou skupin. A to proto, …
více »V Čechách se poprvé objevila ploštice, která krade potravu pavoukům
Velice zajímavého zlodějíčka se podařilo chytit v říjnu na valech pardubického zámku. Patří mezi ploštice a jmenuje se štíhlenka pavoukomilná (latinsky Metacanthus annulosus). Její chování je velmi opovážlivé, jelikož krade kořist ze sítí pavoukům pokoutníkům, kteří jsou predátoři mnohem silnější a nebezpečnější nežli ona. Z území České republiky byl výskyt …
více »Povaha života: Chemická stabilita vs. stabilita replikátoru
Koncept stability je poměrně přímočarý a jednoznačný: entita je stabilní, jestliže přetrvává, tedy pokud v průběhu času zůstává beze změny. Je tu však něco pozoruhodného – v hmotném světě najdeme stabilitu dvou základních a velmi odlišných typů – statickou a dynamickou. Jedna je naprosto evidentní, druhá již tolik ne. Statická …
více »Nejvíce lišejníků roste v ČR na bucích
Vědci Botanického ústavu AV ČR vytvořili nejkompletnější databázi monitorující výskyt lišejníků a mechorostů na území ČR. Databáze má potenciál přispět k nalezení nových lokalit vzácných či ohrožených druhů a má napomoci lépe poznat regionální biogeografii či populační dynamiku. V současné době obsahuje téměř půl milionu záznamů mechorostů a více jak 90 tisíc …
více »Medúza s implantátem plave mnohem rychleji
Medúza vybavená něčím na způsob kardiostimulátoru se pohybuje efektivněji, prý aniž by to na ni mělo nějaké nepříznivé vedlejší účinky. Autoři tohoto nápadu z Caltechu a Stanford University by robotizovaným medúzám nejraději ještě přidali různé specializované senzory a vyslali je na průzkum oceánů. Aktivní zařízení má průměr asi 2 centimetry, …
více »Organoidy z hadích kmenových buněk produkují jed
Organoidy se používají pro studium mnoha chorob a testování léků. Jde o maximálně věrné modely určitých struktur těla, z živých buněk a ve 3D. Na organoidech vyrobených z nádorových buněk pacienta se zkoušejí možné terapie. Mediálně atraktivní téma jsou organoidy mozků – na jedné straně se zde dá různě studovat …
více »