Rostlina kokotice evropská je pravděpodobně dobře známa díky svému parazitickému způsobu života. Méně lidí už patrně ví, že má degenerované chloroplasty, což jsou organely které jsou pro většinu rostlin nepostradatelné. Česko-německý tým vědců nyní objevil další zvláštnost tohoto rostlinného parazita – oblasti chromozómů zodpovědné za správné rozdělení dědičné informace při …
více »V jednom smrku může zimovat až 75 tisíc lýkožroutů
Ponechání aktivních kůrovcových stromů do jarního rojení bez asanace povede k dalšímu zrychlování šíření kůrovců. Speciální pokus provedl během zimního období entomolog Petr Doležal z Biologického centra Akademie věd ČR, který se zaměřuje na výzkum kůrovců. Cílem bylo zjistit, kolik brouků lýkožrouta smrkového se nachází v kůře napadených stromů. Experiment …
více »Jak kořeny rostlin reagují na gravitaci? Jemněji a přesněji
Kořeny rostlin odpovídají na různé podněty včetně gravitace. Klíčovými hráči v tomto procesu jsou rostlinný hormon auxin a bílkoviny, které ho přenášejí mezi buňkami. Jednou z těchto bílkovin je PIN2 – a čeští a rakouští vědci nyní odhalili pozoruhodné detaily o její funkci. Popsali zajímavý mechanismus, kterým rostlinné hormony zvané …
více »Poprvé zaznamenáno, že nástroje používají i mořští ptáci – papuchalkové
Za génie ptačí říše se obvykle považují krkavcovití ptáci a papoušci, přičemž v těchto skupinách je také rozšířeno používání nástrojů. Inteligenci mořských ptáků jsme možná až dosud trochu podceňovali – i když je pravda, že obvykle nemají velké mozky, a to ani v poměru k velikosti těla ne. Vědci z …
více »Jak voda protéká cévami rostlin
Dřeviny své široké cévy buď shlukují dohromady (jasan), nebo tvoří cévy v malém rozpětí průměrů (javor). Vědec z Botanického ústavu AV ČR, ve spolupráci s kolegy ze špičkových světových vědeckých pracovišť, objevil nečekaně silné rozdíly v napětí vody napříč stonkem rostlin, které významně brzdí vodu v jejich nejširších cévách. Výsledky …
více »Mravenci vs. termiti
Mravenci jsou hlavními predátory termitů. Tento vztah je patrně velmi starý. Mravence lovící termity totiž najdeme i ve 130 milionů let starém jantaru (počátek křídy). Úspěch v osídlení souše a kosmopolitnost mravenců jsou zčásti způsobeny jejich adaptací na široké spektrum potravních zdrojů. Na rozdíl od termitů se mravenci nespecializovali na …
více »Životnost Homo sapiens podle DNA je 38 let
K výsledku 38 let dojdeme na základě analýzy toho, jak se lidská DNA methyluje. Mimochodem, neandrtálci a denisované jsou na tom podobně, alespoň při použití příslušné metody. U savců má přibližně platit, že stupeň methylace DNA odpovídá maximální délce života jedinců daného druhu. Stárnutí totiž odpovídá mj. epigenetickým změnám, tj. …
více »Jak viry ovládají sladké vody
Mikrosvět sladkovodních jezer a nádrží stále patří mezi velmi málo probádané oblasti. Minimum informací dosud máme i o těch nejpočetnějších zástupcích sladkých vod – o virech. Studium sladkovodních virů je totiž obtížné zejména proto, že ani neznáme všechny jejich hostitele. Posun ve výzkumu v posledních letech přinesla až nová genetická …
více »Potravní všeuměl může překonat specialistu
Všežraví nálevníci jsou hlavními konzumenty bakterií v rybnících s vysokou koncentrací živin. Mezi nejdůležitější a nejpočetněji zastoupené vodní ekosystémy na Zemi patří mělká jezera, většinou bohatá na živiny (tzv. eutrofní až hypertrofní). V těchto sladkých vodách sehrávají zásadní roli ti nejmenší – drobní prvoci živící se bakteriemi. Právě oni vytvářejí …
více »Na Zemi prý opravdu existuje místo, kde nic nežije
Život se dokáže přizpůsobit extrémům teploty, kyselosti i obsahu solí. Když se to všechno potká dohromady, je toho ale přece jen moc. Takový je alespoň výsledek aktuálního průzkumu jezírek v sopečných kráterech v oblasti Dallol na severu Etiopie (proláklina Danakil). Obrázek ukazuje svět zářící barvami, pro život je ale tento …
více »