Alespoň u cichlid. Rybí hejna fungují koordinovaně, alespoň to tak vypadá. Jednotlivé ryby plavou (v průměru) stejně jako hejno jako celek (v průměru). Jako kdyby tedy počítaly a integrovaly, samozřejmě nikoliv vědomě; předpokládá se, že podobné i celkem složité chování vzniká na základě jednoduchých pravidel, teď se ale ukazuje, že …
více »Nový rod řas z ostravských hald pojmenovaný po Ostravě
Ostravské haldy jsou dlouhodobě výtečným místem pro studium biodiverzity. Nový rod řas dostal jméno po Ostravě. Mladá vědkyně z katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU) Dovilė Barcytė jej popsala díky vzorku objevenému na Heřmanické haldě. Biologové po celém světě si tak budou zvykat na název Ostravamonas. …
více »Biologové z Olomouce našli na Borneu další dva nové druhy hvězdnatek
Thismia ornata a Thismia coronata Další dva nové druhy hvězdnatky objevil na ostrově Borneo tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Thismia ornata, česky hvězdnatka zdobená, dostala jméno podle vnitřku svého květu, který je pokrytý jasně oranžovou síťkou připomínající krajku. Thismia coronata (hvězdnatka …
více »V lesích mizí vzácné druhy rostlin, možná kvůli dusíku
V opadavých lesích Evropy jsou vzácnější druhy rostlin vytlačovány těmi hojnějšími. Tento vývoj může souviset se zvýšenou depozicí dusíku. Zjistil to mezinárodní tým vědců sdružený kolem iniciativy forestREplot, ve které působí i vědci Botanického ústavu AV ČR. Jejich výsledky byly publikovány v časopise Nature Ecology & Evolution. Vědci analyzovali rozsáhlou databázi …
více »Genetický manuál pro výzkum mořských prvoků
Mořský plankton produkuje polovinu kyslíku na Zemi, odstraňuje z atmosféry ohromné množství oxidu uhličitého… Dosud přehlíženým mořským prvokům, kteří však mají zásadní vliv na život na naší planetě, se nyní dostalo velké vědecké pozornosti. Sto třináct vědců z 53 laboratoří ze 14 zemí světa se spojilo, aby vyvinuli genetické metody …
více »Noví neotenní brouci z amazonského pralesa
Dosud neznámou čeleď brouků objevil v brazilském Atlantickém lese mezinárodní tým entomologů, jehož členem je také Robin Kundrata z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Nová vývojová větev brouků se vyznačuje unikátní stavbou těla i genetickou výbavou. Přestože samci této skupiny jsou okřídlení a dokážou létat, bezkřídlé samice …
více »Velké úhyny včelstev jsou v Česku stále častější
Tuzemští včelaři se v posledních letech stále častěji potýkají s rozsáhlými úhyny včelstev, které se v Česku opakují už v průměru jednou za dva až tři roky. Vyplývá to z průzkumů odborníků z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty UP (PřF UP). Vědci se letos pomocí v pořadí už sedmého rozsáhlého sběru …
více »Jak se adaptovat k životu bez kyslíku?
V anaerobních peroxisomech se netvoří peroxid vodíku a veškeré metabolické dráhy jsou nezávislé na kyslíku. Naši parazitologové v BIOCEV objevili anaerobní peroxisomy u volně žijícího prvoka Mastigamoeba balamuthi. Článek byl uveřejněn v posledním vydání prestižním časopisu “Proceedings of the National Academy of Science of the USA”. Život většiny organismů na …
více »Čeští vědci popsali dva nové druhy kriticky ohrožených žab z Kamerunu
Miniaturní velikost nově popsaných žab a malý areál jejich výskytu v odlehlých afrických horách byly hlavními příčinami, proč zůstaly žáby tak dlouho přehlížené. Českým vědcům v čele s Václavem Gvoždíkem z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Národního muzea se v horských mlžných lesích subsaharské Afriky podařilo objevit dva nové druhy miniaturních žab – …
více »Vznik Kavkazu umožnil i evoluci nových druhů jepic
Nová publikace v časopise Molecular Phylogenetics and Evolution přináší vůbec první vhled do evoluce vodního hmyzu na Kavkaze. Horské oblasti představují unikátní ekosystémy, kde často nalézáme endemické druhy, nevyskytující se nikde jinde na světě. Pohoří Kavkaz přitom patří k těm vůbec biologicky nejrozmanitějším pohořím v celosvětovém měřítku. O některých druhově …
více »