Překvapivý genetický mechanismus umožňuje buněčným kulturám tabáku růst a dělit se i bez přidávání jinak nezbytného hormonu auxinu. Týmy z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a z Katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popsaly, jak buňky tuto schopnost získávají. Studie představuje příklad „evoluce ve zkumavce“, kdy buněčné …
Read More »Na pražském Petříně objevili pavouka, který se vzdal sexu
V přírodě existuje nepřeberné množství způsobů rozmnožování. Včely přenášejí pyl z květu na květ, což rostlinám umožňuje oplození a tvorbu semen. Lososi plavou proti proudu, aby se v horních partiích řeky setkali samci se samicemi a došlo k oplození jiker. V těchto případech jsou ke vzniku nového života zapotřebí obě …
Read More »Jak rostlinné buňky spouštějí životně důležité procesy
Vědci detailně popsali úplný začátek rostlinné endocytózy – jednoho z nejdůležitějších procesů, který buňkám umožňuje přijímat látky z okolního prostředí. Na výzkumu spolupracovali badatelé z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z několika belgických institucí. Objev publikovaný v časopise Nature Plants může v budoucnu …
Read More »Světové prvenství české vědy: stárnutí vajíček lze zvrátit
Projevy stárnutí oocytů (vajíček) je možné zvrátit a lze opravit jejich poškození. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní výzkumný tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR. Výsledky, které publikoval časopis Aging Cell, otevírají nové otázky o biologii stárnutí i prostor …
Read More »Umělá inteligence rozpozná parazitické vejce lépe než průměrný ornitolog
Vnitrodruhový hnízdní parazitismus – situace, kdy samice kladou vejce do hnízd jiných samic téhož druhu – je pro vědce dlouhodobou záhadou. Tým z Ústavu biologie obratlovců AV ČR nyní ve spolupráci s kolegy z Anglie vyvinul model umělé inteligence, který dokáže parazitická vejce u ptáků rozpoznat s přesností až 97 …
Read More »Jeden název, sedm druhů: vědci odhalili chyby v určení hub ze světových sbírek
Morfologické znaky, pokud jsou nesprávně interpretovány, mohou zakrýt skutečné evoluční vztahy mezi druhy. Mykologové z Botanického ústavu Akademie věd ČR a spolupracujících institucí popsali pozoruhodný případ, který dokládá, že i dobře spravované veřejné sbírky mikroorganismů mohou ukrývat systematické omyly. Studie, publikovaná v prestižním mezinárodním časopise IMA Fungus, odhalila, že sedm …
Read More »Rostliny umí začít nový život z jediné buňky
Rostliny mají něco jako „záložní plán“, který jim umožňuje vytvořit nový organismus z jediné buňky. Vědci z CEITEC Masarykovy univerzity nyní zjistili, že tuto schopnost řídí alternativní forma jednoho konkrétního genu, která dokáže přimět běžnou rostlinnou buňku, aby začala růst v celou novou rostlinu. Tento objev by mohl otevřít cestu …
Read More »Objev vzácného prvoka odhaluje novou větev eukaryotického stromu života
Solarion si uchoval gen secA, vzácný pozůstatek dávného systému pro přenos proteinů, který pochází od bakteriálního předka mitochondrií. Výzkumný tým z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy vedený profesorem Ivanem Čepičkou a jeho doktorským studentem Markem Valtem objevil vzácný a jednobuněčný organismus s unikátní buněčnou stavbou, který nazval Solarion arienae. Ve studii …
Read More »Nečekané příběhy parazitů: co jejich křížení prozrazuje o šíření nemocí
Křížení dvou druhů parazitů myši domácí odhalilo dosud skryté evoluční procesy, které mohou stát u zrodu nových infekčních onemocnění. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR jako první na světě prokázali, že paraziti se tam, kde se spolu rozmnožují dva různé druhy jejich hostitelů, chovají obdobně. Studie publikovaná v …
Read More »Odhalili systém dálkového ovládání genů v ječmeni
Vzdálené regulační prvky přicházejí do kontaktu se svými geny vytvářením smyček DNA. Jak ječmen řídí aktivaci svých genů prostřednictvím vzdálených regulačních DNA sekvencí v dědičné informaci? Způsob popsal tým z Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci vedený Hanou Šimkovou. Jde o první komplexní mapu míst v DNA u tohoto …
Read More »
Sciencemag.cz
