Archiv článků: biologie

Střevní bakterie mění naše chuťové preference

O tom, že střevní bakterie výrazně ovlivňují náš zdravotní stav, třeba co se obezity týče, se celkem nepochybuje. Nemusejí ale měnit přímo vstřebávání potravy, zřejmě dokáží cílit i na mozek a lidské chutě. Nakonec na tom není nic zvláštního. S tím, jak parazité různě manipulují chování svých hostitelů, jsme v …

více »

Kde se vzaly chobotnice

Hlavonožci jsou suverénně těmi nejinteligentnějšími bezobratlými, výzkumy jejich schopností nás fascinují, přitom o evoluci chobotnic vlastně nic nevíme. Hlavonožci jsou ve fosilním záznamu sice bohatě zastoupeni, před vznikem ryb šlo o vrcholové predátory moří ordoviku, z druhohor zase známe hojné amonity a belemnity. To jsou ale všechno hlavonožci se schránkou …

více »

Hlídají si samotářské včely svá hnízda?

Pokud se řekne včela, jako první se každému obvykle vybaví roj včel hnízdících v úlech. O těch zde ale mluvit nebudeme. Svá hnízda si totiž hlídají i samotářské včely rodu Ceratina, česky nazývané kyjorožky. Hnízda si budují ve stoncích s dřevěnou duší jako je bez, případně suché stonky šípkové růže …

více »

Archeologie vlčího doupěte

Mezi různě důvěryhodnými knihami o vlcích vyniká Arktický vlk od Davida Mecha, mj. profesora na Minnesotské univerzitě. Zjistil stabilní vlčí osídlení na jednom místě po dobu stovek let. Autor sám se považuje za „vlčího biologa“, nemohla by ale existovat i vlčí archeologie? Myšlenka na první pohled bizarní, ale… Autor podnikal …

více »

Délka života souvisí s metabolismem lipidů

Průměrná délka života jednotlivých druhů závisí samozřejmě na řadě faktorů, nezanedbatelnou roli má typ metabolismu. V jistém ohledu se organismus často nakonec otráví produkty oxidačních procesů. Kyslík zabíjí. Délku života logicky ovlivňuje teplokrevnost i velikost organismu (objem a povrch těla rostou s různými mocninami, od toho se pak odvíjí potřebná …

více »

Osobnost mají prý i pavouci

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Má se to projevovat tím, jak si jednotlivé páry „sednou“, tj. zda samička po kopulaci svého druha sežere. A jaký závěr si z toho nesežraný pavouk udělá pro příště. Pavouky pokládáme za tvory, jejichž chování je geneticky prakticky naprogramováno a zbývá v něm málo místa pro zohlednění individuální zkušenosti a …

více »

Zkoušku z fyziky by pes nezvládl

Mnoho experimentů se psy vede k fascinujícím výsledkům, pojďme se pro změnu podívat na obor, v němž selhávají. Fyzika. A kupodivu také orientace. Možná jste si všimli, jak se psi jsou schopni zaplést do vodítka, jak je pro ně např. obtížné pochopit, že pán a pes na vodítku nemohou jít …

více »

Malpy i psi prý odhadnou, komu nevěřit

Tým z Kyoto University zkoumal, zda psi a opice kapucíni (malpy) dokáží rozlišovat lidi na potenciálně kooperující – a to na základě sledování jejich chování vůči jiným lidem. Zdravý rozum velí, abychom spolupracovali spíše s někým, kdo nás nepodvede, prokázanou službu nám vrátí apod. Dokáže pes nebo malpa toto odhadnout …

více »