Sciencemag.cz
Co všechno se musí stát, aby se buňka stala rakovinou? Kroků je celá řada: Mutace, neomezené dělení, nezávislost na růstových signálech, nezávislost na inhibičních signálech, nesmrtelnost, schopnost vybudovat vlastní systém látkové výměny, invazivost… Nejprve musí samozřejmě nastat příslušná mutace a látky vyvolávající mutace jsou proto současně karcenogeny. Podobnou roli mohou …
více »Na jižní Moravě objevili nový vzácný druh pavouka
Jméno snovačka moravská dostal nový druh pavouka popsaný Milanem Řezáčem z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. Vyskytuje se vzácně na jižní Moravě, řekl dnes ČTK Řezáč. Popis nového druhu, na kterém odborníci pracovali řadu let, brzy otiskne časopis Zootaxa. Pavouk se rovnou ocitl také na seznamu kriticky ohrožených druhů. …
více »Jak šípkové růže dokonale spojily nepohlavní a pohlavní množení
Jednu z nejpodivnějších rozmnožovacích strategií na světě vynalezly růže ze skupiny dobře známé růže šípkové (Rosa canina agg.). Abychom celý jedinečný systém pochopili, budeme se muset ponořit až na úroveň jednotlivých chromozomů. Právě na způsobu jejich rozchodu pomocí zvláštně pozměněné meiózy celá záhada spočívá. V diploidní buňce šípkové růže nalezneme …
více »Magnetické pole ovlivňuje i útěk srnců
Srnci/srnky mají tendenci prchat na sever nebo na jih, přičemž toto chování se ještě zvýrazňuje ve skupině. Vědci z Universität Duisburg-Essen a České zemědělské univerzity se vlivem magnetického pole na chování různých zvířat zabývají soustavně. Zjistili, že tento „smysl“ se zdaleka neomezuje jen na tažné ptáky. Už v roce 2008 …
více »Jsou mořské trávy schopné symbiózy s houbami?
Mořské trávy jsou zvláštní skupinou cévnatých rostlin, které se před zhruba 100 miliony let přesunuly ze souše zpět pod mořskou hladinu. I když se svými 50-70 druhy tvoří pouhé dvě setiny procenta krytosemenné flory, osidlují celých deset procent pobřežního dna oceánů. Tvoří jedno procento celkové mořské rostlinné biomasy a jsou …
více »Archeologie makaků a jejich doba kamenná
Makak dlouhoocasý patří k druhům užívajícím kamenné nástroje – především k otvírání ořechů, škeblí a krabů. Jak dlouho to makakové dělají a jaká je vůbec evoluce příslušného chování? Logickou odpovědí je použít v tomto případě „zvířecí archeologii“. Kamenné nástroje se dochovají, na rozdíl od větviček novokaledonských vran nebo proutků, jimiž …
více »U Havaje našli vědci mořskou houbu dlouhou 3,5 metru
Američtí vědci našli u Havajských ostrovů největší mořskou houbu, jaká kdy byla podle nich objevena. Houba velikosti automobilové dodávky žije v hloubce dva kilometry pod mořskou hladinou. Podle agentury AP vědci o objevu informovali tento týden v časopisu Marine Biodiversity. „Tady je živočich, jaký pravděpodobně nikdy předtím nebyl nalezen,“ představil …
více »Hydrogenozom, mitochondrie a vodík
Pátrání po předcích eukaryotické buňky se dostalo do velkých nesnází. Představa, že existuje primitivní přechodná forma – spojující článek, který by měl jádro, ale ne mitochondrii – sice nebyla definitivně vyvrácena, zdá se však málo pravděpodobná. Všichni nadějní kandidáti na chybějící článek zklamali na celé čáře, protože se ukázalo, že …
více »Vlci a havrani spolu mají zvláštní vztah
Když Jim a Jamie Dutcherovi natáčeli koncem roku 1995 ve Skalistých horách film o polodivoké vlčí smečce, na obloze kolem rozsáhlého vlčího výběhu se kupila hejna havranů. Jamie Dutcheorvá popisuje, že měla pocit, že mezi lidmi, vlky a havrany existuje značná vnitřní spřízněnost (sociální živočichové, ovšem individuálně značně odlišní, inteligence, …
více »Jak létají malí ptáci přes Saharu
Drobní ptáci, kteří při svém tahu do zimovišť či hnízdišť musejí překonat poušť Saharu, podávají často heroické výkony. Přišel na to mezinárodní tým ornitologů, mezi nimiž nechyběli zástupci Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ke sledování malých ptáčků o hmotnosti kolem 13 gramů využili geolokátory, které si opeřenci nesli na …
více »