Archiv článků: biologie

Kdo by neměl rád květiny? Lidé je mají v oblibě napříč mnoha kulturami, ostatně jsme si pro tuto zálibu vymysleli i krásné slovo – fytofilie neboli láska k rostlinám. Pěstujeme si je v nejrůznějších variacích a kombinacích doma i na zahrádkách, malujeme je na porcelán, šperky nebo obrazy a snad …

Zdálo by se to jednoduché: býložraví suchozemští čtyřnozí obratlovci (tetrapoda) budou muset mít větší vnitřní orgány než masožravci. Až na to, že tuto teorii nikdo netestoval a když se to zkusí, výsledky jsou nejednoznačné. Ovce do sebe musí nacpat více méně kalorické a navíc obtížněji stravitelné potravy (trávy) než vlk …

Ptáci se podobně jako lidé starají o své potomky na směny. Toto chování se však značně liší druh od druhu, zjistili vědci v rámci unikátní studie, kterou publikoval v aktuálním čísle časopis Nature. Více než sedmdesátičlenný tým vedl i český vědec Martin Bulla, který působí v prestižním německém Institutu Maxe …

Novokaledonská vrána je už nějaký čas hvězdou studií, které zkoumají inteligenci zvířat, speciálně pak jejich schopnost používat nástroje. Kaledonské vrány si nástroje dokáží upravit a provést (nejprve v hlavě vymyslet) několik kroků, jak se s jejich pomocí dostat k potravě. Možná ale nejsou zase takoví šampioni a podobné dovednosti jsou …

Endosymbióza je vztah mezi dvěma organismy, kdy jeden žije v těle druhého. Mezi všeobecně známé endosymbiózy patří například prvoci a bakterie v žaludku přežvýkavců pomáhající trávit celulózu nebo bakterie v koříncích bobovitých rostlin (jako fazole či hrách), které jim pomáhají získávat vzdušný dusík. K endosymbióze může docházet i u jednobuněčných …

Lišejníky se jako ukázkový případ symbiózy zkoumají nějakých 150 let, teprve nyní ale výzkumníci z University of Montana a Purdue University objevili, že významnou roli v nich hrají i kvasinky, které okem pochopitelně nevidíme. Při studiu lišejníků se dle autorů nového výzkumu ukázalo, že i ty, které tvoří stejný druh …

Studie mezinárodního týmu biologů v časopise ze skupiny Nature ukazuje, že schopnost samooplození pomáhá rostlinám šířit se po světě. Studie pod vedením ekologů z Universität Konstanz Mialy Razanajatovo a Marka van Kleunena, na které se podíleli i dva čeští výzkumníci z Botanického ústavu AV ČR Petr Pyšek a Jan Pergl, …

Překvapivé chování bylo objeveno týmem vědců převážně z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze u kyperské myši (Mus cypriacus), na první pohled nepříliš odlišné příbuzné myši domácí. U těchto hlodavců byla testována preference pachů jiných hlodavčích druhů a též kočky domácí (Felis catus), jejich přirozeného nepřítele, a to sice na …

Opeřenec, kterého vzácně můžeme potkat v našich pohraničních horách, žije i v jižní části chráněné krajinné oblasti Brdy. Je to další doklad toho, že Brdy jsou ostrovem horské přírody uprostřed Čech. „To, že datlík tříprstý žije v lesích Třemšínských Brd, potvrzuje, že se tady hospodaří přírodě blízkým způsobem. V lesích …

Sonda Hyugens na povrchu Titanu zaznamenala i řadu složitých organických látek včetně polyiminů. Vědci z Cornell University nyní v Proceedings of the National Academy of Sciences popisují simulace, jak funguje (mohla by fungovat) chemie na Titanu, až po eventuální vznik místního života. Iminy/polyiminy – látky s dvojnou vazbou CN, v …