Archiv článků: biologie

Archeologie vlčího doupěte

Mezi různě důvěryhodnými knihami o vlcích vyniká Arktický vlk od Davida Mecha, mj. profesora na Minnesotské univerzitě. Zjistil stabilní vlčí osídlení na jednom místě po dobu stovek let. Autor sám se považuje za „vlčího biologa“, nemohla by ale existovat i vlčí archeologie? Myšlenka na první pohled bizarní, ale… Autor podnikal …

více »

Délka života souvisí s metabolismem lipidů

Průměrná délka života jednotlivých druhů závisí samozřejmě na řadě faktorů, nezanedbatelnou roli má typ metabolismu. V jistém ohledu se organismus často nakonec otráví produkty oxidačních procesů. Kyslík zabíjí. Délku života logicky ovlivňuje teplokrevnost i velikost organismu (objem a povrch těla rostou s různými mocninami, od toho se pak odvíjí potřebná …

více »

Osobnost mají prý i pavouci

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Má se to projevovat tím, jak si jednotlivé páry „sednou“, tj. zda samička po kopulaci svého druha sežere. A jaký závěr si z toho nesežraný pavouk udělá pro příště. Pavouky pokládáme za tvory, jejichž chování je geneticky prakticky naprogramováno a zbývá v něm málo místa pro zohlednění individuální zkušenosti a …

více »

Zkoušku z fyziky by pes nezvládl

Mnoho experimentů se psy vede k fascinujícím výsledkům, pojďme se pro změnu podívat na obor, v němž selhávají. Fyzika. A kupodivu také orientace. Možná jste si všimli, jak se psi jsou schopni zaplést do vodítka, jak je pro ně např. obtížné pochopit, že pán a pes na vodítku nemohou jít …

více »

Malpy i psi prý odhadnou, komu nevěřit

Tým z Kyoto University zkoumal, zda psi a opice kapucíni (malpy) dokáží rozlišovat lidi na potenciálně kooperující – a to na základě sledování jejich chování vůči jiným lidem. Zdravý rozum velí, abychom spolupracovali spíše s někým, kdo nás nepodvede, prokázanou službu nám vrátí apod. Dokáže pes nebo malpa toto odhadnout …

více »

Chiméry: Všude kolem nás, i v lidských mozcích

Když se zkoumalo, zda jsou děti Lydie Fairchildové opravdu dětmi muže, s nímž se soudila o alimenty, dospělo se k nečekanému výsledku: jeho děti to jsou, ale její ne. Zatím jsme pořád vycházeli z představy, že zvíře či rostlina vznikají klonál­ním dělením jediné „zakladatelské“ buňky (obvykle oplozeného vajíčka) a že …

více »

Cesta k buněčnému jádru

Výzkumníci z University of Queensland objevili v bakteriích struktury, které jsme dosud znali pouze u eukaryotických organismů. Při pátrání po původu eukaryot se obvykle zaměřujeme na mitochondrie (viz např. rovněž v češtině vyšlá kniha Nicka Lanea „Síla, sexualita, sebevražda“, kde považuje akvizici mitochondrií za vůbec rozhodující moment pozemského života, nepravděpodobnou …

více »

Hormony pro rychlejší růst ohrožených léčivých rostlin

autor Kadelius, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Vědci z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) se podílejí na záchraně ohrožených druhů léčivých rostlin v Jihoafrické republice. Pro tamní partnery vyvíjejí speciální deriváty rostlinných hormonů, díky nimž rostliny ve sterilním prostředí nejen rychle vyrostou, ale následně nemají problémy ani s aklimatizací ve skleníku a …

více »