Archiv článků: biologie

Jak vzniká zbarvení papouščího peří? Odpověď přináší v nové studii publikované v časopise Science mezinárodní badatelský tým. Výzkum vedli vědci z portugalského BIOPOLIS-CIBIO a zapojeni jsou do něj i čeští badatelé, včetně doc. Petera Mojzeše z Fyzikálního ústavu UK. Papoušci by mohli být synonymem pro barevnost: téměř všechny druhy jsou …

Vlci žijící na dalekém severu jsou mohutnější než jejich kolegové z mírného pásma. Má to nespornou logiku, vztah mezi povrchem a objemem těla a z toho vyplývající schopnost se zahřát atd. Jedná ale opravdu o obecné pravidlo? Nová studie vedená vědci z University of Alaska Fairbanks a University of Reading …

Po dvě třetiny historie homininů (před šesti až dvěma miliony let) naši předci, bratranci a jiní příbuzní právem preferovali hybridní řešení: život na stromech, aby se chránili před predátory. Zvláštností na lidském těle najdeme celou řadu. Pokud dovedete hýbat ušním boltcem jako sloni, znamená to, že máte v uchu sice neužitečné, …

Některé zásadní struktury důležité pro vývoj hlavy u obratlovců se vyvinuly už u společného předka všech strunatců. Toto překvapivé zjištění prokázali vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR při studiu kopinatce, který patří mezi strunatce. Sám kopinatec má pouze tzv. hlavový konec. Kopinatci, bezlebeční, jsou malí, protáhlí, rybám podobní …

Impakty asteroidů a dalších těles představují ničivé události, které stojí za (některými) masovými vymíráními. Tím dochází zase obvykle k následnému zrychlení evoluce. Speciálně před více než 3 miliardami let mohla taková událost fungovat ještě jinak, bez vymírání. Nadja Drabon z Harvardu uvádí, že před asi 3,26 miliardami let došlo k …

Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky minulý týden odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec …

Primáti včetně člověka mají větší mozek než většina ostatních savců, ale proč? Jedna z hypotéz tvrdí, že inteligence umožňuje efektivnější nalézání potravy (především ovoce – „fruit-diet theory“). Ovoce je kaloricky cenný zdroj, ale bývá rozmístěno nepravidelně, poněkud „nepředvídatelně“. Živit se ovocem by mělo vyžadovat větší inteligenci než třeba spásat trávu; …

Ediakarská fauna, jedno z nejstarších společenství mnohobuněčných makroskopických organismů, je slavná a dobře prozkoumaná. I přesto o ní ale zase tak moc nevíme. Tehdejší organismy se moc těm dnešním nepodobají. Sice se spekuluje, že ten či onen ediakarský organismus by mohl patřit k houbovcům, ten zase k žahavcům (a ano, …

Interakce mezi RNA a proteiny před vznikem prvního života poskytovala významnou biofyzikální výhodu. Vědci odhalili nové poznatky o protoribozomu, molekulární fosílii uvnitř ribozomu, která hraje klíčovou roli při vzniku života na Zemi. Tento výzkum, publikovaný v časopise Nucleic Acids Research, by mohl změnit naše chápání rané evoluce ribozomů a jejich …

Nejenom konec (neptačích) dinosaurů a uvolnění cesty savcům, ale také řadu dalších dopadů měl dopad asteroidu na konci křídy. Možná včetně první neolitické revoluce. Samotný původ mravenců pěstujících houby (fylogeneze, zařazení do další mravenčí systematiky) byl již znám poměrně dobře, ale chyběly konkrétnější časové údaje. Spoluautor nové studie André Rodrigues …