Archiv článků: biologie

Přežití nejlínějších?

Zebra, autor: Ltshears - Trisha M Shears, zdroj: Wikipedia, licence obrázku: public domain

Čím větší energetické nároky, tím větší je prý pravděpodobnost vymření druhu. Alespoň u mořských měkkýšů. Výzkumníci z University of Kansas a dalších institucí analyzovali data o měkkýších, kteří v posledních 5 milionech let obývali Atlantický oceán. Různé druhy vymíraly jistě z různých důvodů, nicméně jedno obecnější kritérium se prý v …

více »

Nejmenší savec světa

Pražská zoo je prozatím jedinou zoologickou zahradou v ČR, v níž můžete spatřit hmotnostně nejmenšího savce světa – miniaturní bělozubku vážící v průměru jen 1,8 gramu. V pavilonu Afrika zblízka bylo pro bělozubky nejmenší zbudováno vivárium s chovnými labyrinty. Jak upozorňuje kurátor chovu savců Pavel Brandl, bělozubky nejmenší jsou zajímavé i v mnoha jiných …

více »

Z moře do sladké vody za pouhých 100 let

Pstruh duhový, respektive losos duhový (Oncorhynchus mykiss) se vyskytuje v řadě forem, od sladkovodních po žijící v moři. Poddruh žijící v moři se někdy označuje jako pstruh ocelový (steelhead, lat. někdy gairdnerii). V 90. letech 19. století přenesli tuto rybu z kalifornského pobřeží do Michiganského jezera (kvůli rybářům) a už …

více »

Proč ptáci nemají zuby

Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Vlk má velké zuby, babička menší a orel vůbec žádné. Přitom předkové ptáků, dinosauři, ale ještě i nejstarší ptáci, byli ozubení. Proč o zuby přišli? Výkladů dosud existovalo několik. Bezzubý zobák může mít lepší aerodynamické vlastnosti, první ptáci mohli být specializováni na konzumaci červů. Tzu-Ruei Yang a Martin Sander z …

více »

Řasy mají geny, které umožnily rostlinám kolonizovat souš

Parožnatka je nejsložitější řasou skupiny Charophyta, kterou botanici považují za sesterskou skupinu všech suchozemských rostlin. Vědci z Přírodovědecké fakulty UK nedávno přispěli k rozluštění genomu sladkovodní řasy parožnatky, které prozradilo řadu podobností se suchozemskými rostlinami. Výstup rostlin z vody na souš byl pro vývoj planety a života na ní zcela …

více »

Papoušci kakadu používají nástroje k bubnování

Zvířata používají nástroje z řady důvodů. Vrány nebo šimpanzi se klacíkem dostanou k jídlu, šimpanzi hážou občas kamením po nepříteli, mořská vydra pomocí kamene stoluje, orangutan si z listí vyrábí jakési klobouky a chobotnice užívá skořápky kokosů jako pancíř. Papoušek kakadu palmový Probosciger aterrimus pak nejen zpívá, ale pomocí svých …

více »

Nářečí strnadů pod lupou

Strnadí poněkud zlověstný popěvek „Kdyby si sedláčku chcíp!“ má mnoho podob. Vědci z Univerzity Karlovy, Akademie věd a České společnosti ornitologické právě publikovali v mezinárodním vědeckém časopise výsledky unikátního výzkumu, během něhož ve spolupráci s veřejností studovali hlasové projevy jednoho z našich nejběžnějších, ale ubývajících ptáků – strnada obecného. Za …

více »

Jak mravenci loví obří kořist

Tedy obří samozřejmě ze svého pohledu – třeba hmyz zhruba 50krát větší, než jsou sami. Markus Schmidt (Biofaction, Rakousko) a Alain Dejean (Université de Toulouse) popisují v Biological Journal of the Linnean Society nezvyklou praktiku mravenců druhu Azteca brevis. Jak zjistili při terénním pozorování v Kostarice v národním parku Piedras …

více »

Co mohou prozradit izotopy

Odlišná místa na naší planetě jsou specifická mimo jiné zastoupením stabilních izotopů biogenních prvků (jejich obsah lze měřit a označuje se řeckým písmenem delta, δ) a tato specifičnost přechází do těla všeho živého s potravou. My i všechno živé se proto stáváme izotopovými reprezentanty lokalit, ve kterých pobýváme. Pokud by …

více »

Proč se samci hnědé vdovy nechávají sežrat?

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Hnědá vdova je jedovatý pavouk snovačka Latrodectus geometricus. U jeho samců bylo přitom nyní pozorováno velmi kuriózní chování: páří se přednostně se staršími samičkami, ačkoliv u těch je větší pravděpodobnost, že po kopulaci samce sežerou. Přitom mladší pavoučice jsou navíc plodnější. Jedním z možných výkladů bylo, že po sexu se …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close