Jak vznikla hmyzí křídla? To je otázka, která představuje dosud nevyřešenou záhadu evoluce hmyzu. Navzdory dlouholetému výzkumu stále není zcela jasné, z jaké tělní struktury se hmyzí křídla vlastně vyvinula a jaká byla jejich původní funkce, když ještě nebyla dost dokonalá na zvládání aktivního letu. Odpovědi na tyto otázky hledali …
více »Předvídatelnost evoluce by mohla usnadnit boj s bakteriemi rezistentními na antibiotika
Podle nové studie evoluce, alespoň u bakterií, není tak nepředvídatelná („náhodná“), jak se dosud předpokládalo. Co konkrétně to znamená, k tomu viz dále. Výsledky by prý mohly otevírat řadu možností v syntetické biologii, medicíně a environmentálních vědách. Studii vedli James McInerney a Alan Beavan z University of Nottingham a Maria …
více »Jak některé ptačí druhy přišly o protivirový gen
Ztrátu protivirového genu zvaného tetherin se u několika ptačích druhů podařilo popsat týmu z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Včetně krocana divokého, který je hojně chován v hospodářství. Nález je překvapivý, protože se jedná o první popis evoluční ztráty tohoto důležitého protivirového mechanismu u obratlovců. Protivirové geny živých organismů kódují …
více »Obnova pařezin podporuje biodiverzitu pavouků
Odborníci Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU (LDF MENDELU) zjišťovali, jak prosvětlování porostů a následný vývoj lesního ekosystému ovlivňují společenstva pavouků žijících na povrchu půdy v lesích národního parku Podyjí. Doplnili tak dosud chybějící informace o tom, jak citlivé organismy, jakými jsou pavouci, reagují na změny prostředí, které vyvolala obnova výmladkového …
více »Univerzální geny chrání před klimatickým stresem
Soubor genů odpovědný za ochranu buněk před oxidačním stresem je klíčový pro jeho schopnost přežít v různých klimatických podmínkách. S narůstající odchylkou globálního klimatu od historických normálů se jednotlivé druhy stále více ocitají v podmínkách, které překračují jejich fyziologické možnosti. Vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR identifikovali …
více »Vědci se snaží urychlit šlechtění luštěnin
Urychlit šlechtění odolnějších odrůd luštěnin s vyššími výnosy a tím zvýšit zastoupení těchto perspektivních zemědělských plodin na evropských polích má za cíl mezinárodní projekt EU Horizon s názvem Legume Generation, ve kterém spojili síly šlechtitelé a odborníci z veřejného výzkumu včetně vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF …
více »Minimální buňky jsou schopné evoluce
A to prý dokonce zhruba stejně rychle buňky normální. Proč je to překvapivé? Jako minimální buňky označujeme bakterie s upraveným genomem, z něhož byly odebrány („vykuchány“) všechny geny, které nejsou bezprostředně potřebné pro život (v laboratorním prostředí ovšem). Takový minimální genom zdánlivě poskytuje jen malou (dokonce by se zdálo málem …
více »Mikrobiom pravděpodobně neovlivňuje mezidruhové křížení
Společenstva střevních bakterií a hub u hybridních myší se výrazně neliší od společenstev jejich „rodičovských“ poddruhů, prokázali vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR na divoké populaci myši domácí v tzv. hybridní zóně. Výzkum rozporuje některé dřívější studie, které naznačovaly, že správná funkce střevní mikrobioty zkřížených myší je narušená. Střevní …
více »Objevili prvního křížence psa s liškou („nepravou“)
Liška je šelma psovitá, ale liškopsy v našich lesích nepotkáváme. Křížení mezi oběma druhy se považuje za vyloučené. (Poznámka PH: někde jsem však četl, že liška polární na evolučním stromečku má blíže ke psu než k naší lišce rezavé/obecné, i když křížit také nelze, ale „když už, pak možná…“; opět …
více »Kolísání tvorby bílkovin ovlivňuje počátek nového života
Vědcům z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR se podařila celogenomová analýza regulace tvorby bílkovin v myších vajíčkách a embryích. Odhalili dynamické změny, které jsou zásadní pro jednotlivé fáze zrání vajíčka a buněčného dělení nového embrya. Vědci popsali klíčové hráče a dráhy, které tvorbu bílkovin regulují. Získané poznatky mají …
více »