Archiv článků: biologie

Larvy trilobitů sehrály zásadní roli jako potrava pro některé mořské živočichy. Vědci zjistili, že volně vznášející se larvy sloužily jako mezičlánek potravního řetězce pro větší plovoucí organismy, které se nedokázaly živit drobnými planktonními řasami. Hlavním autorem studie z mezinárodního výzkumu, publikovaného v časopise Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, je Lukáš Laibl z …

Hyeny skvrnité jsou inteligentní a žijí ve smečkách, navíc složitěji strukturovaných než třeba ty vlčí. To, že se hyeny dokážou navzájem podle svého vytí (zvuk se také označuje jako „houkání“) poznat, není proto nic divného. Nový výzkum to ale podle všeho exaktně potvrdil poprvé – ne tedy přímo, že to …

V Jižní Americe žije více druhů psovitých šelem než kdekoli jinde na Zemi – rozlišujeme jich obvykle celkem 10. Nová genomická analýza ale překvapivě ukázala, že všechny zdejší druhy se vyvinuly z jediného společného předka, který se na kontinent dostal před pouhými cca 3 miliony let. Vědci dosud spíše předpokládali, …

Se sledováním pohybů ptáků a dalších zvířat v subsaharské Africe pomůže vědcům mapa izotopů síry. Vytvořili ji odborníci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Podobné technologie jsou klíčové pro ekology, archeology či pro odhalování pašeráků zvířat. Afrika hostí obrovské množství druhů, je to hotspot biodiverzity a zároveň zimoviště obrovského množství …

Viry mohou být nejen zdrojem infekce, ale i výživy. Jednobuněčný eukaryot, nálevník Halteria foraging (vířitka, řasinka, obrvenka…?) do sebe těchto částic může dostat až milion a podle všeho zvládne i žít zcela na virové dietě („virovory“) a dokonce se na ní dokáže i rozmnožovat. Tedy alespoň v laboratoři. K tomuto …

A kde se největší viry vůbec vzaly? Mezi viry a buněčnými organismy existuje jasná dělicí linie, v čem ale přesně spočívá? Jistě, viry jsou při svém rozmnožování závislé zcela na hostitelském organismu, to ovšem platí v té či oné míře pro všechny parazity. Hlavní rozdíl nespočívá ve velikosti viru ani …

Čmeláci si nedokážou zapamatovat, jak sladká byla daná květina, do paměti se jim uloží pouze to, zda byla sladší než jiná. V novém výzkumu byli čmeláci nejprve trénováni na dvou květinách, přičemž se naučili, že jedna z nich je sladší než druhá. Později se naučili, že třetí květ je sladší …

Samice netopýra rezavého „plánují“ obezřetně, zda přivedou na svět jedno, či dvě mláďata. Hlavním kritériem pro rozhodování jsou tukové zásoby. Výzkum vědců z Veterinární univerzity Brno a Ústavu biologie obratlovců AV ČR ukázal, že samice, které měly po hibernaci největší tukové zásoby, porodily dvojčata, zatímco ty nejlehčí vždy jen jedno …

Nová zkoumaná a dosud málo známá skupina jednobuněčných eukaryot Provora byla podrobněji popsána v Nature. Jedná se o predátory (zejména) bakterií, vytvářející podle všeho samostatnou a starobylou větev života. Provora se dělí na nibbleridy (nibberids), kteří pomocí struktur podobných zubům ukusují kusy kořisti, a nebulidy (nebulids), kteří požírají kořist vcelku. …

Nedávej všechna vejce do jednoho košíku – tímto starým pořekadlem se řídí i kukačky. Zjistil to tým vědců z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a University of Essex. Výsledky více než 15letého výzkumu ukázaly, že v případech, kdy se ve hnízdě rákosníka velkého objevilo více kukaččích …