Archiv článků: biologie

Během covidových uzávěrek pracovníci zoologických zahrad reportovali, že mnohá zvířata jsou bez návštěvníků nesvá a přítomnost lidí jim chybí. Některým zvířatům určitě. Některá by (trvalou) absenci lidí nejspíš vítala. A řadě to bude jedno. Samozřejmě u inteligentnějších druhů již existuje velká variabilita v chování i mezi jedinci, ale nějaké závěry …

Co by se stalo, kdyby z lesů zmizeli ptáci? Takovou otázku si položil výzkumný tým vedený ekoložkou Kateřinou Sam z Biologického centra Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity. Jejich rozsáhlá experimentální studie v pralesích na Papui-Nové Guineji, která sledovala fungování potravních sítí mezi hmyzem, ptáky a netopýry, přinesla znepokojivé odpovědi. …

Učebnicové pravidlo říká, že mitochondrie se dědí jen v mateřské linii, totéž platí pro další organely obsahující vlastní genom (jeho zbytky), tedy chloroplasty. Existují i různé teorie (modely), proč to tak funguje. Podrobně to popisuje např. Matt Ridley v Červené královně (v češtině nedávno nové vydání). V zásadě jde o …

Rostliny se na své evoluční cestě vydaly zajímavým směrem. Stále častěji se ukazuje, že umí velmi efektivně využívat zmnožení chromozomových sad a jejich případnou následnou redukci ve svůj prospěch. Jak přesně to dělají a jaké reprodukční, ekologické či evoluční výhody jim z toho plynou? Patrik Mráz z Přírodovědecké fakulty Univerzity …

V nové studii se vědci z týmu doc. Vladimíra Hampla z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty UK a BIOCEV zabývali složitým partnerstvím mezi anaerobními amébami z rodu Pelomyxa a jejich prokaryotickými souputníky. Pelomyxa, známá svými unikátními symbiotickými vztahy s mnoha prokaryotickými endosymbionty, dlouho vědce mátla pokud jde o roli, kterou tito …

Sauropodi byli největšími suchozemskými živočichy. Žádný jiný dinosaurus ani suchozemský savec se jim ani nepřiblížil. Nová studie zkoumá, jak tito superobři dosahovali svých rekordních rozměrů v průběhu času. Dříve se předpokládalo, že sauropodi se ke svým výjimečným rozměrům vyvinuli nezávisle na sobě jen několikrát ve své evoluční historii. Díky nové …

Nový rostlinný virus, který významně snižuje úrodu některých odrůd jahodníku, objevili vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR). V boji proti tomuto novému viru vyvinuli diagnostickou soupravu, která pomůže virus rychle a efektivně odhalit. Díky tomu je možné virus detekovat už v sadbě, a zamezit tak šíření …

Biodiverzita je spojována zejména s rozmanitostí druhů ve společenstvu, tzv. druhovou diverzitou. Vědci Botanického ústavu Akademie věd ČR se však při svém výzkumu zaměřili na rozmanitost uvnitř druhů, která může mít na fungování společenstva a ekosystému stejně zásadní vliv. Pomocí výzkumu transpozonů (tzv. skákajících genů) zjistili, že i když na úrovni …

V České republice se usadil nový druh savce – bělozubka tmavá. Objevili ji vědci ze dvou ústavů Akademie věd ČR. Přestože její příchod očekávali, zachytit se ji podařilo až na podzim loňského roku, a v podstatě omylem. Objev tohoto drobného hmyzožravce, který je původem z Afriky, představuje významný krok pro …

Dokážeme v laboratoři nějak zopakovat vznik mnohobuněčných organismů? Na Georgia Institute of Technology zkusili zkoumat, jak se během 3 000 generací bude měnit jejich modelový organismus, kvasinka typu snow flake. Původně se jednalo prostě o miniaturní vločky, kolonie běžného druhu Saccharomyces cerevisiae. (Poznámka: Tyto „vločky“ nenajdeme např. v pivovarech, ale …