Archiv článků: botanika

Kus listu se zahřívá na 75 stupňů, se zvyšující se teplotou se mění chlorofylová fluorescence. Vědci z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) vyvinuli zařízení pro měření odolnosti rostlin vůči vyšším teplotám. Jedná se o přístroj PlanTherm, jenž stanovuje obecnou termostabilitu buněk a zároveň termostabilitu fotosyntetického …

Rostlina na svou příležitost „promluvit“ čekala v muzejních depozitářích celých 150 let. Nalezl ji už Joachim Barrande. Vědcům z Národního muzea se podařilo nalézt světový unikát – větévku nejstarší dosud objevené suchozemské rostliny. Její tělo uložené v sopečných uloženinách před 432 miliony lety dokazuje, že tehdejší suchozemská flóra už byla schopna produkovat kyslík …

Vědci studovali genetiku zlatobýlů z původních i invazních populací a uskutečnili s nimi sérii skleníkových i terénních experimentů. V dnešní době se po světě šíří ohromné množství nepůvodních rostlin. Některé z nich v novém prostředí uspějí a zahájí invazi, která ohrožuje původní přírodu a nezřídka přináší i značné finanční ztráty. …

Všechny dostupné informace o současném rozšíření konkrétních druhů rostlin na území České republiky, jejich vlastnostech, ekologických nárocích i zapojení do rostlinných společenstev jsou nově volně přístupné online na portálu www.pladias.cz. Odborníci i laici na těchto webových stránkách najdou ověřené informace, které představují rozmanitost české květeny na jediném místě. Na přípravě …

Vliv proteinu katanin1 na organizaci rostlinného cytoskeletu, tedy jakési vnitřní kostry buněk, potvrdili vědci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) ve studii, kterou před časem publikoval jeden z nejprestižnějších proteomických odborných časopisů Molecular & Cellular Proteomics. Díky unikátní kombinaci metod proteomiky a buněčné biologie získali nové …

Buňky s malým obsahem DNA se rychleji replikují, což vede k rychlejšímu růstu. Pracovníci Botanického ústavu AV ČR zjistili, že důležitou vlastností, která rozhoduje o tom, zda jsou rostliny invazní, je velikost jejich genomu. „Pro náš modelový druh, kterým je rákos obecný, jsou výsledky velmi jednoznačné,” řekl vedoucí výzkumného týmu …

Cévnaté rostliny a sinice reagují na vzrůstající nadmořskou výšku odlišně. Chladné pustiny v nejvyšších pohořích světa na první pohled příliš neoplývají životem. O to zajímavější jsou ale organismy, které tam žijí a dovedou se vyrovnat s extrémními podmínkami prostředí. V půdě chladných pouští se nacházejí bohatá společenstva fotosyntetických bakterií – …

Lidé sbírali obilniny dávno předtím, než je někdy kolem roku 9 000 př. n. l. začali na Blízkém východě i pěstovat. Pokud alespoň domestikací míníme to, že lidé nějak ovlivnili genom rostliny, pak podle nových objevů k tomu došlo již před 30 000 lety (pšenice jednozrnka v oblasti Tell Qaramel …

Masožravka se neuzavírá, citlivka nereaguje na dotek a popínavé rostliny přestávají hledat objekt, o nějž by se opřely. Anestetika využívaná v humánní a veterinární medicíně mají velmi obdobný účinek i na rostliny. Potvrdila to studie mezinárodního týmů vědců, jehož členem a jediným českým zástupcem je i biofyzik Andrej Pavlovič z …

Houba drobnička skvrnitá způsobuje fomové černání stonků řepky. Vědci nyní objevili, že drobnička produkuje rostlinné hormony cytokininy, a zmapovali jejich syntézu, přeměny i odbourávání. Výsledky studie rozšiřují znalosti o fyziologii a biochemii hub. V budoucnu by navíc mohly pomoci účinněji bojovat s tímto nebezpečným patogenem. Řepka olejka je důležitou plodinou …