Astronomové objevili rychle rostoucí černou díru v jedné z nejextrémnějších známých galaxií, kterou pozorujeme v době krátce po velkém třesku. Objev poskytuje nové poznatky o vzniku prvních superhmotných černých děr. Na základě pozorování pořízených pomocí chilského dalekohledu ALMA (Atacama Large Millimeter Array) vědci z Texaské a Arizonské univerzity zjistili, že …
více »Obří černé díry mohou být spojeny s temnou energií
Pozorované zrychlující se rozpínání vesmíru vysvětlujeme obvykle temnou energií; tu zase spojujeme s kosmologickou konstantou (při této příležitosti se obvykle zmiňuje historie tohoto parametru táhnoucí se až k Einsteinovi), respektive nějakým jejím ekvivalentem (takový parametr pak nemusí být v čase konstantní), dále pak s energií vakua („energie nulových kmitů“ apod.). …
více »Vysokoenergetická neutrina může generovat i splynutí černých děr
Neutrinová observatoř IceCube v Antarktidě občas zaznamenává interakce neutrin, u nichž je obtížné vymyslet nějaký věrohodný scénář jejich vzniku. Nesou totiž příliš mnoho energie. Tyto signály přicházejí z různých, náhodných směrů, takže jejich příčinou zřejmě musí být nějaký „obecný“ jev. Podle nové teorie by mohly vznikat srážkami černých děr. Výzkum …
více »Jak detekovat primordiální černé díry? Možná pomocí neutronových hvězd
Zatím známe 1 nebo 2 typy černých děr. Pozůstatky hvězd a pak obří černé díry uprostřed galaxií. Ono „nebo“ znamená, že si nejsme jisti, zda mezi oběma typy existuje plynulý přechod a jestli ty obří černé díry jsou také původně zhroucené hvězdy, akorát mezitím vyrostlé (druhou možností je, že vznikaly …
více »Strojové učení popsalo růst galaktických černých děr
Podle umělé inteligence rostou obří černé díry ve středech galaxií způsobem, který celkem přesně kopíruje hostitelskou galaxii. Předpokládá se, že většina, ne-li všechny galaxie ukrývají ve svém středu supermasivní černou díru. Tyto černé díry mají hmotnost více než 100 000krát větší než Slunce, některé z nich miliony nebo miliardy Sluncí. …
více »Původ binárních černých děr se z dat určit nepodařilo
Alespoň o tvrdí vědci z MITu. Binární černé díry mohou, pokud víme, vznikat dvěma způsoby. První možností je vznik z dvojice hvězd, které jsou obě dostatečně hmotné na to, aby prošly celým procesem přes výbuch supernovy a gravitační zhroucení do černé díry (děr). V tomto případě by měly mít černé …
více »Druhá nejbližší „galaktická“ černá díra může být nezvykle velká
Leo I je jednou z trpasličích satelitních galaxií obíhajících Mléčnou dráhu. Zajímavé je, že podle nové studie by se v ní měla nacházet obří černá díra o hmotnosti 3 miliony Sluncí. Pokud se podaří i příslušné pozorování, šlo by o druhou potvrzenou superhmotnou černou díru nejblíž Zemi – pochopitelně po …
více »První panchromatická studie slapového roztrhání hvězdy s výtryskem
V některých případech slapové rozrušení vyvolá vznik relativistického výtrysku (jetu) s materiálem vyvrženým z černé díry rychlostí velmi blízkou rychlosti světla. Christina Thöne, astronomka z Astronomického ústavu Akademie věd ČR byla členkou týmu, který poprvé zajistil dlouhodobé sledování slapového roztrhání hvězdy – extrémně vzácné události – pomocí infračervených a optických …
více »Vědci pozorovali nejvzdálenější černou díru pohlcující hvězdu
Když na počátku letošního roku objevily přehlídkové teleskopy neobvyklý zdroj okem viditelného záření, přijal oznámení s žádostí o detailní pozorování také dalekohled VLT Evropské jižní observatoře, a stejně jako řada dalších teleskopů se na cíl urychleně zaměřil. Jednalo se o superhmotnou černou díru ve vzdálené galaxii, která právě pohltila hvězdu …
více »Červí díry by se od normálních černých děr mohly dát odlišit
Hypotetické červí díry jsme dosud nikdy nedetekovali, i když, jak se uvádí, např. teorie relativity jejich existenci nezakazuje (ovšem ani k ničemu nepotřebuje a nevyžaduje; hodily by se spíše nám, protože by představovaly zkratku mezi jinak vzdálenými částmi vesmíru). Nová studie tvrdí, že červí díry by mohly připomínat ty černé, …
více »