Archiv článků: černé díry

Astronomové poprvé pozorovali na jednom snímku stín černé díry v centru galaxie Messier 87 (M87) a mohutný výtrysk, který z ní vychází. Pozorování byla provedena v roce 2018 pomocí dalekohledů Global Millimetre VLBI Array (GMVA), Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA), jehož je ESO partnerem, a Greenland Telescope (GLT). Tento nový …

Některá tělesa se možná dokážou skrývat i před nejvýkonnějšími dalekohledy. Respektive: nedokážeme je odlišit od černé díry, mají dokonce i obdobný stín. Zatím jde pouze o matematickou konstrukci, Výsledky nové simulace vědců z Johns Hopkins University ale naznačují, že by mohl existovat dosud neznámý typ hvězd. Spoluautor nové studie Ibrahima …

Astronomové objevili ve vesmíru stopu, kterou tvoří rozbouřený plyn a neobvyklý, velmi tenký, téměř rovný pruh mladých hvězd. Má jít o následek průletu černé díry. Tvrdí to alespoň tým vedený vědci z Yaleovy univerzity na základě dat z Hubbleova vesmírného dalekohledu a observatoře W. M. Kecka na Havaji (zde byl …

V roce 2035 by měl být vypuštěn kosmický dalekohled ATHENA (Advanced Telescope for High-ENergy Astrophysics), jehož čtyřletá mise se zaměří na výzkum vesmíru zejména v rentgenové oblasti elektromagnetického záření. Bude tedy zkoumat i překotné jevy v okolí masivních černých děr, jimiž se na teoretické bázi zabývají i vědci z Fyzikálního …

Na základě dat z observatoře Gaia Evropské kosmické agentury astronomové objevili nejbližší a také druhou nejbližší černou díru. Černé díry Gaia BH1 a Gaia BH2 se nacházejí ve vzdálenosti pouhých 1 560 světelných let od nás ve směru souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) a 3 800 světelných let v souhvězdí Kentaura. Na …

Pokud přijmeme verzi fyziky/kosmologie s temnou hmotou, pak se jí, alespoň podle výsledků nové studie, má hodně nacházet kolem černých děr. Výzkumníci z The Education University of Hong Kong se zaměřili na dvě blízké černé díry (A0620-00 a XTE J1118+480). V obou případech jde o binární systémy, kdy kolem černé …

Oblast ve tvaru prstence plynu a prachu, je dostatečně chladná a chráněná před ničivým zářením. Záhadné okolnosti vzniku velmi mladé hvězdy poblíž masivní černé díry v centru naší Mléčné dráhy objasnil mezinárodní tým vědců pod vedením Floriana Peißkera z Univerzity v Kolíně nad Rýnem, jehož součástí byl i Michal Zajaček …

Astronomové objevili rychle rostoucí černou díru v jedné z nejextrémnějších známých galaxií, kterou pozorujeme v době krátce po velkém třesku. Objev poskytuje nové poznatky o vzniku prvních superhmotných černých děr. Na základě pozorování pořízených pomocí chilského dalekohledu ALMA (Atacama Large Millimeter Array) vědci z Texaské a Arizonské univerzity zjistili, že …

Pozorované zrychlující se rozpínání vesmíru vysvětlujeme obvykle temnou energií; tu zase spojujeme s kosmologickou konstantou (při této příležitosti se obvykle zmiňuje historie tohoto parametru táhnoucí se až k Einsteinovi), respektive nějakým jejím ekvivalentem (takový parametr pak nemusí být v čase konstantní), dále pak s energií vakua („energie nulových kmitů“ apod.). …

Neutrinová observatoř IceCube v Antarktidě občas zaznamenává interakce neutrin, u nichž je obtížné vymyslet nějaký věrohodný scénář jejich vzniku. Nesou totiž příliš mnoho energie. Tyto signály přicházejí z různých, náhodných směrů, takže jejich příčinou zřejmě musí být nějaký „obecný“ jev. Podle nové teorie by mohly vznikat srážkami černých děr. Výzkum …