Spirální galaxie Messier 77 (NGC 1068), pozorovaná pomocí dalekohledu ALMA a Hubbleova vesmírného dalekohledu. Kyanovodík (HCN, uhlík izotop 13) je znázorněn žlutě, nachází se pouze v okolí černé díry v centru. Kyanidové radikály (CN), znázorněné červeně, se objevují nejen v centru a rozsáhlé prstencové struktuře plynu, ale také podél bipolárních výtrysků táhnoucích se od centra směrem k severovýchodu (vlevo nahoře) a jihozápadu (vpravo dole). Oxid uhelnatý (CO, uhlík izotop 13), znázorněný modře, v centrální oblasti schází. Kredit: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), NASA/ESA Hubble Space Telescope, T. Nakajima et al.

Obří černé díry ovlivňují chemické složení svých galaxií

Nový výzkum ukazuje, že supermasivní černá díra v centru může mít přímý vliv na rozložení chemických látek ve své hostitelské galaxii.
Je dobře známo, že aktivní superhmotné černé díry v centrech galaxií mohou způsobit zásadní změny svých hostitelských galaxií tím, že zahřívají a odstraňují mezihvězdný plyn. Kompaktní povaha těchto černých děr, jejich velké vzdálenosti od Země a časté zakrytí prachem ztěžují astronomům měření rozložení chemického složení plynu v jejich okolí.
V nové studii mezinárodní tým vědců (hlavní autoři Toshiki Saito z National Astronomical Observatory of Japan a Taku Nakajima z Nagoya University) použil dalekohled ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) k pozorování centrální oblasti Messier 77 vzdálené 51,4 milionu světelných let ve směru souhvězdí Velryby (Cetus). Messier 77 představuje relativně blízký příklad galaxie, která hostí supermasivní černou díru v aktivní fázi.
Díky vysokému rozlišení dalekohledu ALMA a nové technice strojové analýzy byli vědci nyní schopni zmapovat rozložení 23 molekul v této oblasti. Jedná se o první průzkum, který dosáhl podobně přesných a komplexních výsledků.
Závěr pozorování zní, že podél dráhy bipolárních výtrysků (jetů) vycházejících v blízkosti černé díry se molekuly běžně se vyskytující v galaxiích, jako je oxid uhelnatý (CO), zřejmě rozpadají, zatímco koncentrace jiných molekul, jako je HCN a kyanidový radikál (CN) se zvyšují. Což má právě znamenat první přímý důkaz, že superhmotné černé díry ovlivňují nejen velkorozměrovou strukturu, ale také chemické složení svých hostitelských galaxií.

Taku Nakajima et al, Molecular Abundance of the Circumnuclear Region Surrounding an Active Galactic Nucleus in NGC 1068 Based on an Imaging Line Survey in the 3 mm Band with ALMA, The Astrophysical Journal (2023). DOI: 10.3847/1538-4357/ace4c7
Toshiki Saito et al, AGN-driven Cold Gas Outflow of NGC 1068 Characterized by Dissociation-sensitive Molecules, The Astrophysical Journal (2022). DOI: 10.3847/1538-4357/ac80ff
Zdroj: National Astronomical Observatory of Japan / Phys.org; přeloženo / zkráceno

Klonování psího miláčka: jak a proč?

Ve střední Evropě máme prvního naklonovaného psa. Aristocrat II Korec Corso se stal mediální hvězdou …

One comment

  1. Kdyby se třeba časem ukázalo, že i centrální ČD mají vliv na vznik života, bylo by to zajímavé i z hlediska antropického principu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *