Archiv článků: chemie

Vědci pomocí sofistikovaných technik výpočetní chemie identifikovali novou cestu, jak se mohou vytvářet částice síry v atmosféře Venuše. Při rozkladu oxidu siřičitého ultrafialovým zářením vzniká atomární síra. Tím to ale nekončí, protože z ní se pak tvoří i molekuly S2, S4 a S8. Běžná žlutá (kosočtverečná, alfa) modifikace síry je …

Tolik nápadů, a to platí rok co rok. Třeba se některá z následujících technologií nicméně dostane z laboratoří i do fáze průmyslového nasazení… Upravený cukr může vylepšit zinkové baterie Zinkové baterie s elektrolytem na bázi vody jsou levné a neobsahují toxické látky, jejich většímu nasazení např. v rámci energetických sítí …

Aminokyseliny si dnešní autotrofní živé organismy vytvářejí z alfa-ketokyselin a ze zdroje dusíku (u organismů neschopných fixace vzdušného N2 je to dusičnan nebo amonná sůl) za pomoci enzymů. α-ketokyseliny pravděpodobně existovaly již v rané historii Země. V době před vznikem života ale sotva byly k dispozici enzymy v dnešní podobě. …

Další kolo sporu… V roce 2019 došli vědci ze Stanfordovy univerzity k závěru, že peroxid vodíku se spontánně tvoří v mikroskopických kapičkách obyčejné vody. Běžná voda je tedy ve skutečnosti roztokem peroxidu, jehož je zde sice malé, ale měřitelné množství. Jev může mít i praktický význam vzhledem k tomu, že …

Největší česká petrochemická společnost ORLEN Unipetrol uvedla do provozu zcela novou jednotku na výrobu produktu s názvem dicyklopentadien, kterým rozšíří své produktové portfolio. Tento kapalný uhlovodík nazývaný zkratkou DCPD má širokou škálu využití v automobilovém průmyslu, stavebnictví, elektrotechnice, lékařství a farmacii. ORLEN Unipetrol ho bude vyrábět v objemu až 26 …

Minerál lonsdaleit, jakási podivná šesterečná forma diamantu, mohl vzniknout před asi před 4,5 miliardami let, tedy na samém počátky vývoje Sluneční soustavy, kdy se dávná trpasličí planetka srazila s velkým asteroidem. Nová studie potvrzuje existenci lonsdaleitu v ureilitových meteoritech, původem zřejmě z pláště této trpasličí planety. Viz také: Při dopadu …

Za molekulu, která by v atmosféře na Zemi podobných exoplanetách mohla naznačovat existenci života, pokládáme třeba kyslík nebo metan. Ne snad, že by tyto tzv. biosignatury samy o sobě cokoliv dokazovaly, ale znamenají a podezření a signál vyzývající k podrobnějšímu zkoumání. Podle nové studie se ale v roli biosignatury dosud …

Elektricky vodivé nanodrátky složené z jediné molekuly slibují velmi zajímavé vlastnosti (miniaturizace, laditelnost…) pro elektroniku příští generace. Problém ovšem je, že s délkou molekuly účinnost přenosu elektronů po „drátku“ klesá cca exponenciálně (tedy: když molekulu prodlužujeme o nějakou „opakovatelnou“ jednotku typu CH2…). Najít nějakou skutečně dobře elektricky vodivou molekulu výrazně …

Monomolekulární vrstva vody, tedy jakýsi 2D materiál, se podle nových zjištění nechová ani jako kapalina, ani jako pevná látka, ale jako něco mezi. Vědci z University of Cambridge nazvali tuto dosud neznámou fázi hexatická voda. Dále zjistili, že při vyšším tlaku se 2D vrstva chová jako voda superionická (superiontová), kdy …

Vědci z univerzit v Bayreuthu a Linköpingu připravili za velmi vysokého tlaku dvě překvapivé sloučeniny dusíku s kovem vzácných zemin yttriem. Chemici uvádějí, že nové nitridy obsahují prstencovou a spirálovitou krystalovou strukturu dusíku; ani jedna z nich dosud nebyla pozorována v experimentech nebo předpovězena v teoretických výpočtech. Jak se ukazuje, …