Prostřednictvím nové chemické reakce lze totiž přidat k léčivé látce světelnou značku. Vědecký tým z ÚOCHB AV ČR pod vedením Milana Vrábela vyvinul novou chemickou reakci, která umožní líp zacílit léčiva na konkrétní místa v lidském těle nebo sledovat, zda se léčivá látka dostává i jinam, než má. Tento efekt může pomoci odstranit …
více »
Mastné kyseliny jsou stavebními kameny lipidů a ty mají pro život nezastupitelnou roli – především jako základ membrán. Vědci z nyní objevili 103 nových nenasycených mastných kyselin ve vzorcích získaných z lidského organismu. Tím se počet známých mastných kyselin zdvojnásobil; dřívější číslo odpovídalo produktům přítomným v krevní plazmě. Na výzkumu …
více »
Solvatované („rozpuštěné“) páry elektronů dosud nikdy nebyly přímo zachyceny, podle řady hypotéz ale tyto částice měly existovat v některých kapalinách (voda, kapalný čpavek). Mezinárodní tým složený z vědců kolem francouzského synchrotronu SOLEIL, University of Freiburg, Auburn University a ETH Zurich nyní v Science uvádí, že se konečně podařilo získat přímé …
více »
Amoniak (NH3) je chemická látka, která se po celém světě používá k různým účelům – při výrobě hnojiv, pesticidů, plastů či textilu nebo také při čištění vody. Její získávání ale výrazně zatěžuje životní prostředí. Předpokládá se, že běžný postup pro syntézu amoniaku (Haberova–Boschova syntéza) tvoří zhruba 2 % světové spotřeby …
více »
Chmel je rostlina jistě sympatická, nicméně výrobcům piva jeho výrobu značně prodražuje. Chmelnice také spotřebují hodně vody, čili pěstování chmele lze brát i jako ekologickou zátěž. V některých oblastech je budoucnost chmelařství nejistá kvůli klimatickým změnám. Když český pivovar chce vyrábět určité speciály, neobejde se bez amerických (apod.) chmelů, což …
více »
Čištění odpadní vody je biologický proces, při kterém se v současnosti ale využívá také řada chemických látek. Podle vědců z Mendelovy univerzity v Brně by se některé z nich daly nahradit látkami přírodního původu. Odborníci se zaměřili na přísady, které se v čistírnách odpadních vod používají k separaci kalů. Takzvané …
více »
V učebnicích chemie o sloučeninách cesia s lithiem nenajdeme opravdu nic. Ukázalo se se ale, že za vysokého tlaku několik sloučenin přece jen vznikne; tvrdí to alespoň vědci ze Skoltechu, Jiangsu Normal University a dalších institucí, pouze ovšem na základě modelování/algoritmů (mj. algoritmus Uspex pro předpověď krystalové struktury, který již …
více »
Vodíková vazba se tvoří i v případě hydridického a nikoliv pouze protonického vodíku. Pavel Hobza z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR se svým týmem poprvé přepsal učebnice před dvaceti lety, kdy objevil a popsal tzv. nepravou vodíkovou vazbu. Spolu s kolegy z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského a Technické univerzity Ostrava …
více »
V současné době se drtivá většina čpavku vyrábí tradičním Haber-Boschovým procesem, který vyžaduje pro reakci dusíku a vodíku vysoké teploty (400-450 °C) a tlaky (200 atmosfér). Snížit energetickou náročnost této syntézy se chemici snaží už po desetiletí. Znamená to především hledání nových katalyzátorů. Ušlechtilý kov ruthenium byl v tomto ohledu …
více »
Prohodit při obouvání levou botu za pravou je nepříjemné, ale zaměnit stejným způsobem při výrobě léčiv molekuly může být osudné – místo léku vznikne jed. Tomu pomůže zabránit nová metoda týmu mezinárodních vědců vedeného Lukášem Palatinusem z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Unikátní postup určování polohy atomů v krystalech publikoval …
více »
Sciencemag.cz
