Za molekulu, která by v atmosféře na Zemi podobných exoplanetách mohla naznačovat existenci života, pokládáme třeba kyslík nebo metan. Ne snad, že by tyto tzv. biosignatury samy o sobě cokoliv dokazovaly, ale znamenají a podezření a signál vyzývající k podrobnějšímu zkoumání. Podle nové studie se ale v roli biosignatury dosud …
více »Vytvořili nejdelší dobrý molekulární vodič, má 2,6 nanometru
Elektricky vodivé nanodrátky složené z jediné molekuly slibují velmi zajímavé vlastnosti (miniaturizace, laditelnost…) pro elektroniku příští generace. Problém ovšem je, že s délkou molekuly účinnost přenosu elektronů po „drátku“ klesá cca exponenciálně (tedy: když molekulu prodlužujeme o nějakou „opakovatelnou“ jednotku typu CH2…). Najít nějakou skutečně dobře elektricky vodivou molekulu výrazně …
více »Nové fáze hexatické vody objeveny ve 2D vrstvě
Monomolekulární vrstva vody, tedy jakýsi 2D materiál, se podle nových zjištění nechová ani jako kapalina, ani jako pevná látka, ale jako něco mezi. Vědci z University of Cambridge nazvali tuto dosud neznámou fázi hexatická voda. Dále zjistili, že při vyšším tlaku se 2D vrstva chová jako voda superionická (superiontová), kdy …
více »YN₆ a šroubovice Y₂N₁₁: Za vysokých tlaků vytváří dusík složitou chemii
Vědci z univerzit v Bayreuthu a Linköpingu připravili za velmi vysokého tlaku dvě překvapivé sloučeniny dusíku s kovem vzácných zemin yttriem. Chemici uvádějí, že nové nitridy obsahují prstencovou a spirálovitou krystalovou strukturu dusíku; ani jedna z nich dosud nebyla pozorována v experimentech nebo předpovězena v teoretických výpočtech. Jak se ukazuje, …
více »Sůl, či kokrystal? Předpovídání struktury vícesložkových látek s vodíkovou vazbou
Velké množství léčiv, která jsou v současné době na trhu, obsahuje aktivní látku ve vícesložkové pevné formě. Samotná biologicky aktivní látka má často zásaditý charakter, a pokud se k ní přidá vhodná kyselina, může dojít k tvorbě soli. Další možností je ale vytvoření kokrystalu. Rozdíl mezi těmito dvěma formami je …
více »Soli mohou lapat ze vzduchu i páry organických látek
Jak známo, sůl uchovávaná ve vlhku absorbuje do sebe vodní páru. Vědci z Tokijské univerzity nyní popsali podobný jev i pro další plynné sloučeniny – soli a jim podobné molekuly do sebe mohou ze vzduchu natahovat i páry organických látek. Využití by tento jev mohl najít při čištění vzduchu. V …
více »V obřích ledových planetách je diamantový déšť zřejmě běžný
Podle nové studie by diamantový déšť v nitru určitého typu exoplanet nemusel představovat nic výjimečného. V dřívějším experimentu vědci napodobili extrémní teploty a tlaky, které se vyskytují hluboko uvnitř ledových obrů Neptunu a Uranu, a přitom poprvé pozorovali vznik diamantového deště. Při zkoumání tohoto procesu v novém materiálu, který lépe …
více »Vapování derivátů kanabinoidů může vytvářet nebezpečné keteny
Keteny s obecným chemickým vzorcem RRC=C=O (R jsou zbytky) představují nestabilní organické sloučeniny podezřelé z toho, že mohou za zdravotní problémy i úmrtí uživatelů elektronických cigaret. V letech 2019–2020 bylo v USA zaznamenány tisíce případů poškození plic v důsledku kouření e-cigaret s určitými náplněmi. Keten tehdy zřejmě vznikal z acetátu …
více »V atmosféře poprvé detekovali trioxid
V zemské atmosféře poprvé objevili novou třídu extrémně reaktivních sloučenin. Vědci z Kodaňské univerzity, Leibniz Institute for Tropospheric Research a California Institute of Technology zdokumentovali vznik tzv. trioxidů. Tyto molekuly mohou mít dopad na globální klima i lidské zdraví. Trioxidy jsou dalším stupněm peroxidů. A to ne ve smyslu superoxidů …
více »S ligninem by si mohly poradit umělé enzymy na bázi peptoidů
Polysacharid lignin je po celulóze druhou hlavní složkou dřeva. U stromů i dalších vyšších rostlin tvoří buněčné stěny a zajišťuje rostlinám pevnost. Technologie zpracování dřeva spojené s rozkladem celulózy si s ligninem většinou neporadí. Lignin se odstraňuje i v papírenském průmyslu. Obvykle nezbývá než ho nakonec spálit. Mimochodem právě produkty …
více »