Vědci oznámili první důkaz „kvantové superchemie“ – jevu, kdy částice ve stejném kvantovém stavu podstupují kolektivní urychlené chemické reakce. Tento jev byl předpovězen již dříve, ale až dosud se jej nepodařilo realizovat v laboratoři. Výsledky mají otevírat dveře novému oboru. Kvantově zesílené chemické reakce by mohly najít uplatnění v samotné …
Read More »Češi vyvinuli speciální balící papír na elektroniku i výbušniny
Speciální papír, který dobře odvádí elektřinu a zabraňuje nežádoucímu působení statické elektřiny, vyvinuli čeští výzkumníci díky použití modifikované celulózy. Nový materiál lze využít při balení elektroniky citlivé na statický elektrický náboj. Další využití má například i pro balení výbušných produktů, kde by statická elektřina mohla způsobit explozi. Na projektu, který …
Read More »Olomoucká vědkyně vyvinula novou metodu sponkování a značkování peptidů, která může pomoci při vývoji cílených léčiv
Novou metodu tzv. sponkování peptidů, která nabízí další možnosti jejich využití například v oblasti cílených léčiv či v biologii, vyvinula absolventka doktorského studia na katedře organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP) Soňa Krajčovičová, v současné době působící na University of Cambridge. Výsledky jejího výzkumu, zaměřeného na sponkování …
Read More »Vědci z ÚOCHB vylepšují léčbu rakoviny a snaží se potlačit vedlejší účinky léků
Prostřednictvím nové chemické reakce lze totiž přidat k léčivé látce světelnou značku. Vědecký tým z ÚOCHB AV ČR pod vedením Milana Vrábela vyvinul novou chemickou reakci, která umožní líp zacílit léčiva na konkrétní místa v lidském těle nebo sledovat, zda se léčivá látka dostává i jinam, než má. Tento efekt může pomoci odstranit …
Read More »Objevili více než 100 nových mastných kyselin
Mastné kyseliny jsou stavebními kameny lipidů a ty mají pro život nezastupitelnou roli – především jako základ membrán. Vědci z nyní objevili 103 nových nenasycených mastných kyselin ve vzorcích získaných z lidského organismu. Tím se počet známých mastných kyselin zdvojnásobil; dřívější číslo odpovídalo produktům přítomným v krevní plazmě. Na výzkumu …
Read More »Poprvé přímo pozorovali solvatované dielektrony
Solvatované („rozpuštěné“) páry elektronů dosud nikdy nebyly přímo zachyceny, podle řady hypotéz ale tyto částice měly existovat v některých kapalinách (voda, kapalný čpavek). Mezinárodní tým složený z vědců kolem francouzského synchrotronu SOLEIL, University of Freiburg, Auburn University a ETH Zurich nyní v Science uvádí, že se konečně podařilo získat přímé …
Read More »Cesta k čistší a levnější výrobě amoniaku – pomocí fotoelektrod
Amoniak (NH3) je chemická látka, která se po celém světě používá k různým účelům – při výrobě hnojiv, pesticidů, plastů či textilu nebo také při čištění vody. Její získávání ale výrazně zatěžuje životní prostředí. Předpokládá se, že běžný postup pro syntézu amoniaku (Haberova–Boschova syntéza) tvoří zhruba 2 % světové spotřeby …
Read More »Další nápad, jak kvasinky mohou ušetřit chmel
Chmel je rostlina jistě sympatická, nicméně výrobcům piva jeho výrobu značně prodražuje. Chmelnice také spotřebují hodně vody, čili pěstování chmele lze brát i jako ekologickou zátěž. V některých oblastech je budoucnost chmelařství nejistá kvůli klimatickým změnám. Když český pivovar chce vyrábět určité speciály, neobejde se bez amerických (apod.) chmelů, což …
Read More »Vědci testují využití kávové sedliny při čištění odpadní vody
Čištění odpadní vody je biologický proces, při kterém se v současnosti ale využívá také řada chemických látek. Podle vědců z Mendelovy univerzity v Brně by se některé z nich daly nahradit látkami přírodního původu. Odborníci se zaměřili na přísady, které se v čistírnách odpadních vod používají k separaci kalů. Takzvané …
Read More »Li14Cs: Supravodivost a pořádně bizarní sloučeniny lithia s cesiem
V učebnicích chemie o sloučeninách cesia s lithiem nenajdeme opravdu nic. Ukázalo se se ale, že za vysokého tlaku několik sloučenin přece jen vznikne; tvrdí to alespoň vědci ze Skoltechu, Jiangsu Normal University a dalších institucí, pouze ovšem na základě modelování/algoritmů (mj. algoritmus Uspex pro předpověď krystalové struktury, který již …
Read More »
Sciencemag.cz
