Archiv článků: chemie

Objev učiněný sondou Juno na oběžné dráze Jupiteru nyní možná vyřešil dlouholetou záhadu týkající se Uranu a Neptunu – totiž kde se schovává amoniak? V atmosféře Uranu a Neptunu je totiž mnohem méně čpavku než v případě Jupiteru a Saturnu. Všichni plynní obři přitom vznikli ze stejného materiálu, takže i …

Nejpravděpodobnějšími producenty fluoru jsou Wolf-Rayetovy hvězdy – velmi hmotné stálice, které žijí pouze několik milionů let. Pomocí radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, nalezl tým astronomů fluor v galaxii vzdálené 12 miliard světelných let. Jejímu světlu tedy trvalo 12 miliard let, než dolétlo až k nám. V takto daleké …

Hybridní organicko-anorganické perovskity („základní“ perovskit je oxid vápenato-titaničitý CaTiO3) již dosáhly na fotovoltaickou účinnost přes 25 % (proud vygenerovaný solárním článkem vs. přijatá energie). Převládá názor, že organické molekuly v materiálu mají zásadní význam pro dosažení vyššího výkonu, protože potlačují rekombinaci nosičů elektrického náboje způsobovanou defekty. Při rekombinaci část nosičů …

Předpokládáme-li na počátku pozemského života existenci RNA světa, celkem si tím omezujeme možné prostředí vzniku života. RNA totiž pro své skládání vyžaduje roztoky, kde je poměrně velká koncentrace iontů hořečnatých a naopak malá iontů sodných. To zrovna neodpovídá prostředí podmořských vývěrů, které dnes z hlediska vzniku života favorizujeme. Více sodíku …

Nylon typu 6-6 (polyamid 6.6) má řadu výhodných vlastností, je pevný, trvanlivý a odolný vůči povětrnostním vlivům. Problém je, že při jeho výrobě se používá jako katalyzátor zinek, jehož zásoby se rychle ztenčují – podle některých odhadů ho zbývá tak na půl století až století. Zinek funguje jako katalyzátor a …

Barbarští řemeslníci ve 2. století našeho letopočtu při výrobě forem pro následné odlévání kovových předmětů cíleně využívali ozokerit – zemní vosk, který byl na území dnešní Moravy zřejmě importován ze severní nebo východní části Evropy. Vyplývá to z analýzy forem nalezených v několika moravských lokalitách, na které se kromě archeologů …

Molekulu H3+, neboli protonovaný vodík (molekula H2 + proton), jsme dosud znali skoro jen z mezihvězdného prostoru. Vzniká a existuje zde jen za extrémních podmínek – velmi nízkých teplot a nepřetržitého záření. Molekula se skládá ze tří protonů uspořádaných v rovnostranném trojúhelníku a dvou elektronů. Možná jde jen o kuriozitu, …

Vědět, k jakým produktům povede určitá chemická reakce, má zásadní význam pro návrh ekologicky přijatelného postupu v chemické syntéze. Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR formulovali novou teorii umožňující rozvětvené chemické reakce předpovídat. Vyvinuli také metodu, jak syntézu prvků nasměrovat k co nejefektivnějšímu, i pro životní prostředí …

Nové látky vznikají sloučením neutrálních klastrů s elektronově bohatými karbeny a následnou reakcí s kyselinou. Chemikům z Univerzity Pardubice se společně s kolegy z Akademie věd podařilo připravit kladně nabité karborany. Tyto sloučeniny boru, vodíku a uhlíku v této formě dosud nikdo na světě nedokázal získat. Jejich vznik totiž popírá …

Jaká je vůbec příčina, že se někde koncentrují ložiska zlata? Zlato je nereaktivní, a mohlo by být tedy v zemské kůře rozptýleno rovnoměrně. Mezinárodní skupina geochemiků nyní dává vznik zlatých ložisek do souvislosti s arsenem. Což by dále vysvětlovalo, proč otrava arsenem pronásledovala zlatokopy i další lidi, kteří v minulosti …