Archiv článků: chemie

Jennifer Kan, Xiongyi Huang a Frances Arnold z Caltechu přiměli bakterie syntetizovat sloučeniny s vazbou mezi atomy uhlíku a bóru. Až dosud se něco takové dařilo pouze složitými „anorganickými“ postupy. Jedná se o další úspěch syntetické biologie. Upravené bakterie by mohly hrát roli živých reaktorů a provádět příslušné reakce i …

Nové chemické sloučeniny pro prvky budoucí elektroniky lze vytvářet na hladině roztaveného galia. Vědci z RMIT University v Melbourne v článku publikovaném v Science tvrdí, že tímto způsobem připravují materiály, které v přírodě vůbec neexistují. To si samozřejmě žádá podrobnější vysvětlení. Hlavní autoři studie Kourosh Kalantar-Zadeh a Torben Daeneke uvádějí, …

Nečekaně podobný vývoj našeho Slunce a vzdálené kupy galaxií v souhvězdí Persea v dlouhé historii vesmíru odhalili vědci, kteří zjistili, že oba systémy mají téměř totožné chemické složení. Ukázalo se, že k podobnému objemu prvků jako železo či nikl přispěly jak v naší, tak ve vzdálených galaxiích dva druhy supernov …

Jak by uhlík mohl být šestivazný, když má 4 valenční elektrony? Působí to jako nesmysl, ale z benzenového „kruhu“ se prý lze dostat i k takto podivné sloučenině. Historie šestivazného uhlíku se začala psát už v 70. letech. Vědci tehdy vzali hexamethylbenzen (normální benzen s vodíky nahrazenými skupinami CH3, uhlík …

Kladně nabité postranní řetězce argininových aminokyselin se k sobě váží za přítomnosti záporně nabitých koncových skupin bílkovin. Výzkumný tým Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) ve spolupráci s vědci z univerzity ve švédském Lundu objevili nový způsob, kterým se k sobě mohou vázat peptidy nebo …

Čím může být významný kus sloučeniny BeB11(CN)12? Tím, že je stabilní. A přitom jde o aniont, jenž má (i když to se vzorce zrovna nevypadá) celkový náboj -3. Vědci z University of Commonwealth University a Peking University připravili extrémně stabilní aniont, který by neměl existovat. Výsledky jsou publikovány jako hlavní …

Základem experimentu bylo vystřelování cesiových atomů, jednoho po druhém, do rubidiového plynu. Vědcům se podařilo vůbec poprvé pozorovat jednotlivé atomy difundující plynem. Němečtí fyzici z Technische Universität Kaiserslautern zjistili, jak jednotlivé kolize mezi částicemi difuzi ovlivňují. Nová studie by mohla pomoci modelovat difuzi ve zvláštních prostředích, například v mezihvězdném prostoru …

V Brně se aktuálně vyrábí kryoelektronové mikroskopy Talos Arctica a Glacios – novinka pro biologické vzorky. Výrazné vědecké posuny ve zkoumání viru paralyzujícího včely, virů HIV a ZIKA, klíčových proteinů ovlivňujících Alzheimerovu a Parkinsonovu chorobu, rakovinu, schizofrenii, ale také epilepsii, osteoporózu, obezitu nebo diabetes typu 2. Za všemi stojí kryo-elektronová …

Organické sloučeniny halogenů nejsou indikátorem života – byly pravděpodobně již součástí takzvané ‚primordiální polévky‘, na Zemi i exoplanetách. Pozorování provedená pomocí radioteleskopu ALMA a kosmické sondy Rosetta odhalila přítomnost chlormetanu (molekuly známé také pod názvem Freon-40) v plynu vyskytujícím se v okolí mladé hvězdy i kometárního jádra. Sloučeniny halogenů vznikají …

IBM přichází s novátorským přístupem využití kvantového počítače k chemickým simulacím. Vědci z IBM vyvinuli nový způsob simulace molekul na kvantovém počítači, který by jednoho dne mohl přinést revoluci v chemii a nauce o materiálech. V rámci náročné simulace molekulární struktury hydridu berylnatého (BeH2) – největší molekuly, která kdy byla simulována na …