Archiv článků: chemie

Supravodivost elektridů pod lupou

Elektridy jsou látky složené z iontů, kde však roli aniontu hraje samotný elektron. Elektridem může být např. alkalický kov, když tlakem jeho krystal změníme tak, že valenční elektron zaujme v krystalové mřížce samostatné místo – asi jako kdyby šlo o halogenid (tzv. intersciální elektrony). Jiným příkladem elektridu jsou roztoky alkalických …

více »

Jednotlivé atomy jako katalyzátory

Atomy mědi na povrchu grafenu mají rekordní účinnost v urychlení chemických reakcí. Spojení výhod kapalných a pevných katalyzátorů. Unikátní metodu, díky níž lze urychlit celou řadu chemických reakcí například v potravinářském, chemickém či farmaceutickém průmyslu, vyvinuli vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Univerzity Palackého v Olomouci ve …

více »

Víte, co je to hydroskořicový alkohol?

Nejdelší nepřetržitá spolupráce akademického pracoviště a průmyslového podniku trvá již 50 let. Prestižní vědecké publikace, šedesát patentů nebo více než dvacet nových realizovaných technologií vonných látek. To jsou výsledky půlstoletí trvající spolupráce mezi Ústavem organické technologie VŠCHT Praha a podnikem Aroma Praha, a.s. Podle vydavatelů České knihy rekordů se jedná …

více »

První sloučenina ve vesmíru: podivnost se vzorcem HeH+

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Podařilo se detekovat sloučeninu starší než hvězdy. Proč jsme se o tom na hodinách chemie nikdy neučili? Pomineme-li H2, má být vůbec nejjednodušší (ve smyslu jako první vzniklou) molekulou iont s podivným vzorcem HeH+. Komplex je znám pouze v plynné fázi, není zrovna stabilní a při styku s prakticky čímkoliv …

více »

Draslík kapalný v jediné dimenzi

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Nové skupenství hmoty, struktura na pomezí pevných a kapalných. Nejde o amorfní látky ani o škraloup ledu na hladině vody – ve druhém případě se totiž jedná o přechodný stav, zatímco nové skupenství hmoty má být stabilní a látka homogenní. Samozřejmě – z toho, že jsme takové skupenství zaznamenali až …

více »

Může mít sloučenina více kapalných fází?

Jedna sloučenina může mít za dané teploty a tlaku více (relativně) stabilních pevných fází, pro kapalné a plynné to však neplatí. Nebo ano? Na Tokijské univerzity nyní přišli s kapalinou, která se může vratně „přepínat“ do sklovité podoby, kdy jsou molekuly podstatně méně pohyblivé, ale látka přitom netvoří žádnou uspořádanou …

více »

Zlatý fulleren kombinuje hned dvě platónská tělesa

Nově připravený cluster atomů zlata svou strukturou připomíná velké uhlíkové molekuly. Povrch je tvořen 20 atomy, uvnitř je dalších 12 atomů zlata. Atomy zlata zvenku stabilizují amidové (bipyrydilamido ligand – dpa) a fosfanové (trifenylfosfan ligand – Ph3P) skupiny. Celý vzorec sloučeniny pak zní: [Au32(Ph3P)8(dpa)6]+[SbF6−]2. Strukturu dokázali Jun Li a Quan-Ming …

více »

Jak vzniká iont H3+

Nejrozšířenějším atomem ve vesmíru je vodík a jeho molekula H2, složitější látky i obyčejná voda nicméně vznikají především reakcí kationtu H3+. O chemii tohoto kationtu jsme ovšem dosud nevěděli prakticky nic. Vědci z amerického ministerstva energetiky nyní došli k závěru, že H3+ vzniká kromě samotných vysokoenergetických srážek molekul vodíku (eventuálně …

více »

Jak fungují dehalogenázy

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Enzym může např. přeměňovat toxické molekuly obsahující atomy chloru a bromu na méně toxické alkoholy. Odborníci z Loschmidtových laboratoří při Masarykově univerzitě v Brně spolu s vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského se mohou pochlubit významným objevem, který otiskl mezinárodně uznávaný časopis Journal of the American Chemical Society. Vědecké týmy z obou institucí se …

více »

Fulleren s grafenem fungují jako zip

Co se stane, pokud molekuly proslulého fullerenu C60 (buckyballs, „kopací míč“) nasypeme na zvlněné vrstvy neméně známého grafenu? Grafen bude na místě zvlnění fungovat jako zip, takže molekuly fullerenu se seřadí pěkně za sebe, namísto toho, aby se na grafenovém povrchu rozptýlily náhodně. Vědci z Brown University (hlavní autor Kyung-Suk …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close