Archiv článků: chemie

Díky meteoritu získala látka Fe5C2 jméno: edscottit

periodická tabulka

V roce 1951 našli v australském Wedderburnu meteorit, který se posléze dostal do sbírek Museums Victoria. Jeho pracovníci z minerálu odřezávali tenké plátky a ty různě rozesílali po světě k analýzám. Tým vědců z California Institute of Technology a University of California nyní pomocí elektronového mikroskopu s připojenou sondou zjistil, …

více »

Umělá inteligence a chemické syntézy jako hry

Jak přimět software, aby navrhl syntézu látky X? Na chemii můžeme pohlížet stejně jako na hraní šachů nebo Go. Úkol pro neuronovou síť byl jednoduchý a odpovídal běžnému zadání v chemické laboratoři – retrosyntetická analýza. K cílové látce se dostaneme nějakými reakcemi, ovšem tyto molekuly ještě stále nemusí být dostupné …

více »

Exotické superionické sloučeniny helia s vodou

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Superionická fáze vody představuje podivný stav za vysokých teplot a tlaků, něco mezi kapalinou a pevnou látkou. Atomy kyslíku zde jsou v krystalové mřížce umístěny napevno, protony (vodík) víceméně volně tečou, jedná se tedy o velmi silnou kyselinu. Respektive – mělo by se jednat, protože jde spíše o výsledky simulací …

více »

Supravodivé sloučeniny niklu

Novým nadějným kandidátem supravodivost za vyšších teplot by se mohly stát kombinované oxidy niklu, respektive nikláty. Určitými vlastnostmi se blíží oxidům mědi, současně se ale i výrazně odlišují. Podle vědců ze SLAC National Accelerator Laboratory a Stanford University, kteří jsou autory studie, totiž oxidy niklu nevykazují typ magnetismu, který se …

více »

V mikrokapičkách vody vzniká samovolně peroxid

Vědci náhodou zjistili, že peroxid vodíku může vznikat přímo z vody. Voda není chemicky zdaleka tak stabilní, jak obvykle předpokládáme, uvádějí Richard Zare, Katherine Walker a jejich kolegové ze Stanfordu. Původně studovali mikroskopické kapičky vody, protože je chtěli využít pro přípravu nanostruktur zlata. Z rozpuštěné formy, nejspíš nějaké zlatité soli, …

více »

Přečetli papyrus popsaný neviditelným inkoustem

hieroglyfy - Aniho papyrus, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Synchrotron BESSY II byl nově použit k nedestruktivnímu zkoumání staroegyptských papyrů. Papyry z egyptského ostrova Elefantina (nedaleko Asuánu), uložené již více než 100 let v Berlíně, jsou různě složené a smotané. Kdybychom je při pokusu o přečtení rozmotávali a rozkládali, mnohé se nejspíš prostě rozpadnou. Jeden papyrus ze sbírky, kterou …

více »

Uhlíkový kruh z 18 atomů

Uhlík i bez dalších prvků může existovat v nepřeberném množství forem. Stále objevujeme nové. Kruh osmnácti atomů uhlíku, v němž se střídají jednoduché a trojné vazby – tak vypadá nově připravená molekula. Tým z Oxfordské univerzity a IBM Research v Curychu uvádí, že jde o první spolehlivě popsanou cyklickou molekulu …

více »

Chytrý textil detekuje toxické látky

Vlákna jako čidla plynů, integrovaná do textilií, mohou být základem nové generace inteligentních oděvů. Včasný záchyt úniku toxických plynů je nejdůležitějším faktorem pro ochranu veřejného zdraví i zajištění bezpečnosti práce. V současnosti se k měření koncentrací toxických nebo výbušných plynů používají elektrochemické, katalytické nebo infračervené senzory. Tyto techniky dosáhly vysoké …

více »

Hořčík místo hliníku?

Hořčík je zhruba stejně pevný jako hliník, ale asi o 35 % lehčí. Proč potom v leteckém nebo nebo automobilovém průmyslu hořčík prozatím hliníku nekonkuruje? Hlavní problém má být v možnostech jeho zpracování, tento kov alkalických zemin není příliš tvárný. Alespoň jsme si to dosud mysleli. Problémy se zpracováním hořčíku …

více »

Další verze výroby amoniaku, tentokrát se samariem

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Haber-Boschova metoda výroby amoniaku se používá už více než 100 let, nicméně tato forma přímé katalyzované syntézy obou prvků vyžaduje vysoké teploty a tlaky (400–600 ºC, 100–200 atmosfér), což je náročné především na spotřebu energie; uvádí se, že 1–2 % světové spotřeby energie míří právě na syntézu čpavku. Na syntéze …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close