Archiv článků: chemie

Charon, měsíc Pluta, se vyznačuje zajímavou červenou čepičkou na severním pólu. Vědci ze Southwest Research Institute zkombinovali data z mise NASA New Horizons s novými laboratorními experimenty a modelováním, čímž se pokusili určit jak složení čepičky, tak i mechanismus jejího vzniku. Od objevu čepičky v roce 2015 se předpokládalo, že …

Chemické syntézy v kapalinách a plynech probíhají v trojrozměrném prostoru, atomy a molekuly se zde srážejí náhodně. Na povrchu zlata v podmínkách ultravysokého vakua se sousední molekuly naproti tomu „potkávají“ s mnohem vyšší pravděpodobností. Díky tomu lze tímto způsobem uskutečnit i reakce, které by v kapalinách vůbec neprobíhaly. Další výhodou …

Otázka možného života v mracích Venuše se opět dostala do centra vědeckého zájmu. Tentokrát se astrobiologové soustředili na otázku, zda by s životem nemohlo souviset neobvyklé chování sloučenin síry (v minulých studiích na toto téma byl centrem úvah např. fosfan PH3). Žádné signatury nějak přesvědčivě naznačující život se však nakonec …

S bezkontaktními RFID čipy se dnes běžně setkáváme v řadě výrobků, ale lze podobnou technologii realizovat na molekulární úrovni? Odpověď zní: ano. Princip molekulárního kódování vytvořený Miloslavem Poláškem a jeho týmem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR představuje novou metodu na pomezí světa chemie a moderních technologií. Článek …

Platina je drahá. Její katalytické účinky jsou větší v kapalné podobě, což ale zase znamená provádět příslušnou chemickou reakci za vysoké teploty a tedy se značnou energetickou náročností – teplota tání platiny je 1 700 °C. A pokud se platinový katalyzátor používá v pevném stavu, musí být v katalytickém systému …

Burel (oxid manganičitý, MnO2), levná látka běžně používaná v chemických laboratořích, může podle nové studie dobře uchovávat a zase uvolňovat tepelnou energii. Výzkum by mohl vést k efektivnějšímu opětovnému využití průmyslového odpadního tepla, uvádějí vědci z japonské Tohoku University a firmy Rigaku Corporation. Výzkumníci použili vrstevnatý oxid manganičitý obsahující ionty …

Tým ze dvou indických vědeckých institucí vyvinul metodu výroby cihel z marťanské půdy pomocí bakterií a močoviny. Takové cihly by na Marsu mohly být využívány ke stavbě budov i jiných objektů. Přesněji řečeno, metoda popsaná ve studii počítá s využitím hned několika látek. Smícháním marťanské půdy s guarovou gumou, bakterií …

Vědci popsali enzym, který má pomáhá rozkládat tereftalát (TPA), jeden z chemických stavebních kamenů polyethylentereftalátu (PET). Autoři nové studie Jen DuBois z Montana State University a John McGeehan z University of Portsmouth se již v roce 2018 podíleli na objevu enzymů (PETáza a MHETáza), které dokážou rozkládat PET na TPA …

Jednoatomové katalyzátory reprezentují velmi dynamické a svým způsobem i neuchopitelné systémy… Obálka květnového čísla časopisu ACS Catalysis upozorňuje na společnou studii vědců z Katedry fyziky povrchů a plazmatu MFF UK a z italského Consiglio Nazionale delle Ricerche – Istituto Officina dei Materiali, která se zabývá dynamikou nanočástic drahých kovů v …

Chemici a nanotechnologové dnes dokážou věci zdánlivě nemožné. Známá Möbiova páska, populární ve sci-fi nebo i v kosmologických apod. úvahách, by se dala chápat vlastně jako extrémně krátká uhlíková nanotrubička, rozstřihnutá, přetočená a zase slepená. Úžasné je, že co člověk provede s papírem pomocí nůžek a lepidla, dnes chemici a …