Archiv článků: chemie

Procesy vedoucí k hojení ran či buněčné smrti. Seskupování molekul do funkčních proteinových komplexů je zcela zásadní pro správné fungování mnoha biologických procesů. Týmu Radka Šachla se podařilo vyvinout pokročilou fluorescenční techniku, která umožňuje jednotlivé proteinové komplexy detekovat, určit jejich složení a zjistit, zda správně plní svojí funkci. „Za použití …

Další studie potvrzuje, že kapalná voda může mít různou podobu, tj. jde vlastně o více kapalin, respektive „modifikací“. Má to částečně vysvětlovat i některé z nezvyklých vlastností vody, třeba netypickou závislost hustoty na teplotě, která hraje podstatnou roli i pro pozemský život. Na Tokijské univerzitě se soustředili na vodu podchlazenou …

Kapaliny, elektrony, vakuum a velké ambice. To je recept na výzkum nových metod, které vědcům poskytnou informace, které jinak získat nelze. Průkopnický projekt s názvem Zkoumání a transformace hmoty elektrony v kapalných mikrotryskách získal prestižní grant EXPRO Grantové agentury ČR. Spolupracuje na něm tým chemiků Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie …

Co se týče samotné objemové hustoty dat, DNA umožňuje uložit řádově milionkrát více bitů než současné pevné disky (u disku asi 1,25 terabajtu na krychlový cm, v případě DNA 1,25 exabajtu – což je zhruba objem dat, který nyní mají Google, Amazon, Microsoft a Facebook). Saptarshi Biswas z Meghnad Saha …

Známe řadu organických sloučenin síry, jim se do jisté míry podobají i jejich analogy se selenem (viz třeba aminokyselina selenocystein, kterou najdeme i v proteinech lidských enzymů). Ale co další prvek v příslušné skupině, tellur? Tým z Německa (Friedrich Schiller University Jena) a Finska (University of Oulu, University of Jyväskylä) …

Nedávný objev fosforovodíku v atmosféře Venuše vyvolal vlnu úvah na téma, zda by se nemohlo jednat o důsledek života. Atmosféra Venuše by oproti žhavému peklu na povrchu mohla být obyvatelnější. Zjištění publikoval tým Evropské jižní observatoře na základě analýzy dat (spekter) z dalekohledu ALMA. Astronom Ignas Snellen z nizozemské Leiden …

Zepto neboli 10 na -21. Dobu 247 zeptosekund trvá fotonu projít molekulou vodíku. V roce 1999 dostal egyptský chemik Ahmed Zewail Nobelovu cenu za zjištění, že k tvorbě a rozpadu chemických vazeb dochází v řádu femtosekund. Nyní na Gotheho Univerzitě v Mohuči tým Reinharda Dörnera změřil vůbec nejkratší časový úsek. …

Titaničitan strontnatý SrTiO3 se používá např. v optických technologiích, je jedním z perovskitů, obdobou nejběžnějšího CaTiO3. Vědci nyní dokázali strukturu krystalu SrTiO3 změnit pouhým dotekem zlata a jak uvádějí, stejně by měly fungovat i další ušlechtilé kovy. Tato interakce vytvoří mezi krystalem (polovodičem) a kovem (vodičem) tzv. Schottkyho křižovatku. Do …

Nitroxidy vykazují zvláštní magnetické chování a jejich magnetická komunikace s centry dusík-vakance v diamantech se projevila jako změna v optických vlastnostech center. Redoxní reakce hrají zásadní roli při udržování metabolických a dalších procesů v živých buňkách. Pro lepší pochopení těchto procesů se vědci snaží vyvinout různé nanosondy použitelné přímo v …

Huminové látky jsou složité vysokomolekulární polycyklické sloučeniny s relativní molekulovou hmotností v rozmezí několika stovek až desítek tisíc a jsou přítomné ve všech přírodních povrchových vodách (Edwards a Amirtharajah 1985; Leenheer a Croue 2003; Pivokonská 2007; Matilainen a kol. 2010). Huminové látky se ve vodě vyskytují jako jednotlivé molekuly nebo …