Požadavky na oxidovatelné značky splňuje ferrocen (molekulárním „hamburger“ z kationtu železa a organických aniontů) a jeho deriváty. Týmu vědců ze skupin prof. Michala Hocka z ÚOCHB, doc. Miroslava Fojty z Biofyzikálního ústavu AV ČR v Brně a Prof. Ciary O’Sullivan ze španělské Universitat Rovira i Vigili se podařilo připravit redoxní …
více »DNA drží při sobě spíše hydrofobní interakce než vodíkové můstky
Známá dvojšroubovicová struktura DNA není prý ani tak důsledkem vodíkových vazeb mezi komplementárními bázemi, jak se obvykle uvádí, ale hlavní roli při vzniku tohoto tvaru hraje jiný mechanismus. Ke smotání DNA má stačit prostě to, že příslušné části molekul kolem vodíkových bází jsou hydrofóbní, takže se ve vodném prostředí (v …
více »Elektrolyty z iontových kapalin slibují zvýšení výkonu baterií
Iontové kapaliny jsou nejčastěji soli, kde alespoň jeden z iontů představuje organickou skupinu. Za běžné teploty jsou tyto sloučeniny ovšem trochu překvapivě nikoliv tuhé, ale kapalné. Využívají se jako rozpouštědla, ale např. i jako katalyzátory. V Nature Materials nyní vyšla studie (tisková zpráva University of Bristol, další autoři práce byli …
více »Fosfan by mohl být markerem mimozemského života
Fosfan PH3 prý (v pozemských podmínkách) nevzniká anorganickými reakcemi. Na Zemi ho produkují prakticky výhradně anaerobní organismy typu metanogenů. Logika příslušných oxidačně-redukčních reakcí je podobná jako při vzniku metanu, na rozdíl od metanu by fosfan (fosforovodík) mohl být jako marker života mnohem přesvědčivější. Vědci z MITu přitom tvrdí, že pokud …
více »Vztah sodíku a draslíku mohl hrát roli už při vzniku života
Na počátku života prý mohly fungovat tzv. suché a mokré cykly, respektive hygroskopické (rozplývavé) minerály, které absorbují vodu z různě vlhkého vzduchu a přitom se v ní rozpouštějí. S celou teorií přišli vědci z Saint Louis University, College of Charleston a NSF/NASA Center for Chemical Evolution. V zásadě jde o …
více »Nová technologie pro zkoumání struktury proteinů
Spolupráce dvou pražských výzkumných institucí, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Mikrobiologického ústavu AV ČR, a brněnského startupu CF Plus Chemicals, spin-offu z prestižní švýcarské univerzity ETH Curych, přinesla novou technologii CF LINK k cílené biokonjugaci proteinů a také detailnímu zkoumání jejich struktury. Nedávno publikovaná technologie, která je …
více »Chirální světlo snadno odliší zrcadlové molekuly
Dvě chirální (zrcadlově vůči sobě otočené, levo- či pravotočivé) molekuly se od sebe liší právě jen tím, jak interagují se světlem – a také s jinými opticky aktivními látkami. Z hlediska biochemie a působení v živých organismech je pochopitelně zásadní, o jakou z obou forem se jedná (opačný optický izomer, …
více »Jak chránit 2D materiály proti korozi
Některé 2D materiály se na vzduchu, eventuálně ve vlhkém vzduchu, snadno oxidují, podléhají korozi. Týká se to černého fosforu a dichalkogenidů přechodných kovů, problém to představuje i u těch látek, kde za normálních podmínek probíhá pasivace a tenká vrstva oxidů (hydroxidů apod.) na povrchu chrání zbytek materiálu. Jenže když má …
více »Bourbony se dají poznat podle vyschlé mapy
Bourbony se nechávají zrát v ožehlých dřevěných sudech. V důsledku toho se do nápoje dostane řada látek, které po odpaření zanechají na dně nádoby charakteristický otisk. Výzkumníci z University of Louisville v časopisu Physical Review Fluids navrhují, že jednotlivé značky bourbonu se mapou, která zbude po jejich vyschnutí, liší. 65 …
více »Poprvé připraven polymerní dusík N6
Z azidu sodného (NaN3) v kapalném dusíku lze plazmovým výbojem vytvořit velmi kuriózní molekulu: „polymerní“ dusík N6. Taková molekula by měla obsahovat velké množství energie, která by se z ní uvolňovala při rozkladu na normální dusík N2. Podle autorů výzkumu by se proto N6 mohl využívat pro skladování energie a …
více »