Archiv článků: chemie

Enceladus je uvnitř komplexní, na dně oceánu bublá oxid uhličitý

Uvnitř Enceladu probíhá zřejmě síť chemických reakcí zahrnujících oxid uhličitý, vodík a křemičitany. Existence života z toho nijak nevyplývá, ale složitější chemie by obecně jeho pravděpodobnost mohla zvyšovat. Vědci ze Southwest Research Institute sestavili nový geochemický model fungování Saturnova měsíce Enceladu. Vycházejí přitom z toho, že oxid uhličitý, který občas …

více »

Lstivá výroba diamantu z uhlovodíků v ropě

Na začátku je nenápadný bílý prášek, ten se stlačí pomocí diamantového hrotu a kovadlinky, aplikujeme laser – a kouzlo je hotovo, diamant se nachází i v komoře uvnitř. Ne že by šlo o první syntetický diamant, to zdaleka ne, ale prý má jít o způsob, jak „ošidit entropii“; jiné technologie …

více »

Jak se chemie stala biologií

Naše dosavadní diskuse vyjasnila, že (statickou) termodynamickou stabilitu a dynamicko-kinetickou stabilitu lze aplikovat na odlišné systémy a že se jejich povaha výrazně liší. (pokračování včerejšího úryvku) Existence dvou velmi rozdílných druhů chemické stability má však zásadní dopad na fyzikální i chemické vlastnosti systémů v rámci obou skupin. A to proto, …

více »

Povaha života: Chemická stabilita vs. stabilita replikátoru

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Koncept stability je poměrně přímočarý a jednoznačný: entita je stabilní, jestliže přetrvává, tedy pokud v průběhu času zůstává beze změny. Je tu však něco pozoruhodného – v hmotném světě najdeme stabilitu dvou základních a velmi odlišných typů – statickou a dynamickou. Jedna je naprosto evidentní, druhá již tolik ne. Statická …

více »

18karátové zlato s plastem je až 10krát lehčí

Hodinky z téměř ryzího zlata nemusejí být nijak těžké. Na ETH v Curychu vytvořili 18karátové zlato, které má oproti běžné slitině s mědí 5–10krát menší hustotu. Přitom si materiál i nadále udržuje lesk odpovídající 18 karátům. Karáty vyjadřují podíl hmotnosti zlata ve výsledné slitině. Ryzí zlato má 24 karátů. 18 …

více »

Největší aromatická molekula má 162 delokalizovaných π elektronů

Jako aromatické se označují sloučeniny obsahující delokalizované π elektrony, hlavně sloučeniny odvozené od benzenu, ale aromatické mohou být i heterocyklické sloučeniny. S vůní to nic společného nemá. Podmínkou aromaticity jsou střídající se jednoduché a dvojné vazby (které ale „splynou“ do toho, co v molekule benzenu kreslíme kroužkem), rovinná molekula a …

více »

Ochuzený uran lze využít jako katalyzátor

periodická tabulka

Ochuzený uran vzniká coby vedlejší produkt při obohacování uranu. Obsahuje do 0,23 % radioaktivního izotopu 235U (v přírodním uranu to bývá asi 0,7 %) a prozatím se využívá pro výrobu munice nebo i jako kontejner pro přepravu jiných radioaktivních látek. Jindy se ovšem z obavy před zdravotními účinky (i ochuzený …

více »

Redoxní značení DNA

Požadavky na oxidovatelné značky splňuje ferrocen (molekulárním „hamburger“ z kationtu železa a organických aniontů) a jeho deriváty. Týmu vědců ze skupin prof. Michala Hocka z ÚOCHB, doc. Miroslava Fojty z Biofyzikálního ústavu AV ČR v Brně a Prof. Ciary O’Sullivan ze španělské Universitat Rovira i Vigili se podařilo připravit redoxní …

více »

Elektrolyty z iontových kapalin slibují zvýšení výkonu baterií

Iontové kapaliny jsou nejčastěji soli, kde alespoň jeden z iontů představuje organickou skupinu. Za běžné teploty jsou tyto sloučeniny ovšem trochu překvapivě nikoliv tuhé, ale kapalné. Využívají se jako rozpouštědla, ale např. i jako katalyzátory. V Nature Materials nyní vyšla studie (tisková zpráva University of Bristol, další autoři práce byli …

více »