Archiv článků: chemie

Sloučenina niklu kandidátem na vysokoteplotní supravodič

Jak souvisejí kupráty a podivné molekuly R4Ni3O10 a R4Ni3O8? Tým z Argonne National Laboratory považuje podvojné oxidy niklu za kandidáty na vysokoteplotní supravodiče. Vědci z laboratoře, která spadá pod americké ministerstvo energetiky, připravili konkrétně dva typy sloučenin, R4Ni3O10 a R4Ni3O8, kde R může zastupovat lanthan nebo praseodym. (Terminologicky: La má …

více »

Vědci vytvořili organizované pole světlem poháněných molekulárních motorů

Ozářením molekuly dojde k částečnému otočení rotoru, který se pak sám dotočí. Dalším ozářením začne druhý cyklus. Vědcům z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR se podařilo vystavět dvourozměrné organizované pole molekulárních motorů reagujících na světlo. Na molekulární úrovni vytvořili soustavu pravidelně rozmístěných miniaturních strojů, které se dokážou při …

více »

Fotokatalytický nátěr lape oxidy dusíku

Unikátní český nátěr umí víc než jen požírat plísně a odstraňovat špínu z fasád domů. Unikátní patentovaná nátěrová hmota vyvinutá českými vědci z firmy Advanced Materials-JTJ, má před sebou mnohem širší možnosti využití. Fotokatalyticky aktivní povrch nátěru dokáže díky svému vysokému oxidačnímu potenciálu bránit růstu plísní a řas na fasádách domů …

více »

Spékání prášků vytváří plasty s novými vlastnostmi

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Vývoj a výroba nových polymerních materiálů patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím oborům. Plasty s novými vlastnostmi dokážou například výrazně šetřit energii. Jedním z úkolů, které řeší divize Siemens Corporate Technology (CT), je vývoj plastů s přesně definovanou a reprodukovatelnou elektrickou vodivostí určených pro zefektivnění rotačních elektrozařízení. Plasty neboli syntetické polymery se staly běžnou součástí …

více »

Podivnost: Voda jako směs dvou kapalin?

Vědci ze Stockholmské univerzity tvrdí, že kapalná voda je směs dvou kapalin o různé struktuře a hustotě. Netypické vlastnosti vody (závislost hustoty na teplotě) může být důsledkem přechodů mezi oběma modifikacemi. Zní to celé dost divně. Autoři článku v Proceedings of the National Academy of Science se odvolávají na analýzu …

více »

Rychlé zpracování metanu na metanol

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Švýcarští výzkumníci (Paul Scherrer Institut a ETH Zurich) vymysleli reakci, kdy z metanu a vody vzniká vodík a metanol. Metan je vedlejším produktem třeba při těžbě ropy, obvykle se přitom spaluje. Což dává dobrý smysl, mj. i kvůli skleníkovým účinkům metanu (mnohem silnější než u CO2), nicméně energie tak přijde …

více »

EHMC v opalovacích krémech může poškozovat DNA

Aktivní látka ethylhexyl metoxycinamát se zkratkou EHMC, kterou obsahují některé opalovací krémy i další výrobky denní péče, není pod vlivem ultrafialového záření stabilní a v přeměněné formě může poškozovat DNA buněk člověka. S tímto zásadním zjištěním přišli odborníci z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) Masarykovy univerzity. Uvedli …

více »

Báze RNA mohly vzniknout i elektrickým výbojem

autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Stačí působení elektrického výboje na jednoduché plyny – čpavek a oxid uhelnatý. Nová práce českých chemiků se hned po uveřejnění vyhoupla mezi 3 % nejcitovanějších vědeckých článků na světě. Fyzikální chemici Martin Ferus a Svatopluk Civiš uspěli se svou poslední prací na světovém poli vědy. V moderních podmínkách zopakovali známý …

více »

Auta by mohl pohánět vodík z metanolu

Vodík do palivových článků by se mohl vytvářet přímo za chodu reakcí metanolu s vodou. Kromě vodíku přitom vzniká pouze oxid uhličitý. Vědci z několika čínských a amerických vědeckých institucí popsali novou metodu generování vodíku v Nature (první autor Lili Lin). Hlavní inovací je katalyzátor – karbid platiny a molybdenu. …

více »

Přímé měření elektronegativity atomu

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Výzkum českých a japonských vědců mění pohled na reaktivitu chemických prvků. Nový pohled na popis chemických vlastností prvků přináší metoda českých a japonských badatelů, kterou zveřejnil prestižní časopis Nature Communications. Díky ní dokáží vědci pomocí nejmodernějších mikroskopů pozorovat nejen jednotlivé atomy na povrchu pevných látek, ale také měřit jejich schopnost …

více »