Archiv článků: chemie

Před 335 lety, 4. února 1682, se narodil německý alchymista Johann Friedrich Böttger. Svými pokusy přispěl k odhalení složení tvrdého čínského porcelánu. Rozluštění cenného tajemství mu však slávu ani bohatství nepřineslo, zemřel v bídě v pouhých 37 letech. Do základů přírodních věd zasvětil rodáka z durynského Schleizu Böttgerův otčím. Další …

Významný pokrok ve vývoji technologií, které umožní účinné štěpení molekul vody a získání vodíku coby významného udržitelného zdroje energie, slibuje právě zahájený projekt Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Univerzity Palackého v Olomouci. Vývojem takzvaných hybridních nanomateriálů, které jsou schopny vodu rozkládat za pomoci slunečního záření, se zabývá nový …

Sorpční materiál na bázi oxidu křemičitého využijí např. archivy, muzea, speciální výrobní prostory pro elektroniku. Tým vědců z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice vedený Janem Macákem se podílel na vzniku nového patentu. Chemik Dr.-Ing. Jan Macák působí v Centru materiálů a nanotechnologií (CEMNAT) Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Za svou vědeckou kariéru …

Před 50 lety, 19. ledna 1967, zemřel v New Yorku polský biochemik Kazimierz Funk, objevitel vitamínu B a autor termínu „vitamín“. V roce 1927 se Funk přestěhoval do Paříže, kde založil vlastní výzkumný ústav s názvem Casa Biochemica. Po vypuknutí druhé světové války se natrvalo přestěhoval do USA. Funk se …

Na Indiana University připravili sloučeninu, která by vlastně neměla existovat: (HSO4)2, tedy dimer ze dvou hydrogensíranových aniontů. Existence molekuly byla prokázána pomocí nukleární magnetické rezonance. Co je na této sloučenině, respektive iontu divného? Oba záporné ionty se totiž odpuzují. Nicméně i tak může prý sloučenina vzniknout, je-li stabilizována okolními organickými …

Mohl by snad zkoncentrovaný vanad mít pro pláštěnce stejnou funkci jako železo v naší krvi? Vsunutý mezi hokynářství Li Čonga a Grandlehárnu je jeden z rozmanitých obchodů města Monterey, které John Steinbeck popisuje v románu Na Plechárně. Jde o Západní biologický ústav, kde se dají koupit „překrásní mořští živočichové, mořské …

Helium je prvek chemicky obzvlášť nereaktivní. I když se postupně podařilo připravit řadu sloučenin vzácných plynů, helium této snaze stále vzdoruje. Heliový aniont, to by byla opravdová kuriozita. Tedy přesněji řečeno, můžeme najít informace o sloučenině helia s fullereny, fakticky jde ovšem o atom helia uzavřeny ve fullerenové kleci. Fullerenů …

Platí v nanotechnologiích, že menší je vždy lepší? Masatake Haruta v roce 1982 objevil, že zdánlivě nereaktivní zlato se může používat jako účinný katalyzátor při reakci oxidu uhelnatého s kyslíkem – oxidaci na oxid uhličitý. Reakce pak běží i za nízkých teplot; zlato je ovšem třeba v podobě jemných částic …

Auxetický materiál je takový, který když roztahujeme jedním směrem, zvětšuje se zároveň ve směru kolmém – je to neintuitivní, ale představit si to můžeme tak, jako bychom ho nafukovali. Nebo jako buňky, kde vzdálenosti bodů musí být ve více směrech např. stejné a buňky přitom nelze přeskládat. Někdy se místo …

Vazbu Si-C známe třeba z polysiloxanů, to jsou však syntetické produkty. Ačkoliv křemík je všude kolem nás a chemicky se dost podobá uhlíku, živé organismy ho příliš nevyužívají. Chemická podobnost křemíku s uhlíkem vedla dokonce k tomu, že seriózní vědci i autoři sci-fi (StarTrek) s oblibou spekulují o tom, že …