Archiv článků: chemie

Výrazný posun a lepší možnosti určování struktury biomolekul, jako jsou bílkoviny či nukleové kyseliny, přináší nový přístup k měření a počítačový algoritmus, který vytvořili Thomas Evangelidis a Kostas Tripsianes z institutu Ceitec Masarykovy univerzity. Práci o zcela nové možnosti automatizovaného vyhodnocování spekter sledovaných bílkovin metodou nukleární magnetické rezonance, která výrazně šetří čas …

V hloubce 550 km pod povrchem vznikly diamanty, v nichž se podařilo objevit sloučeniny trojmocného železa víceméně odpovídající běžné rzi. V prostředí kyslíkové atmosféry na zemském povrchu je taková forma železa nejčastější, ale tak hluboko v zemském plášti bychom očekávali železo kovové, maximálně ještě dvojmocné. Přitom nález zřejmě není ojedinělý. …

Vědci z Univerzity Pardubice zvláknili kyselinu hyaluronovou. Je základem unikátních krytů ran, které se právě testují. Když se spojí úspěšná česká biotechnologická firma se špičkovými vědci z Univerzity Pardubice, dějí se velké věci. Ze spolupráce dvojice vědeckých pracovníků profesora Radima Hrdiny a docenta Ladislava Burgerta z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice a společnosti Contipro tak …

Nanopěna z palladia by se mohla využít k ukládání vodíku i všude tam, kde se hodí nasadit materiály s velmi nízkou hustotou. Novinkou je také výrazné zjednodušení výroby těchto materiálů. Techniku navrhli výzkumníci z University of California, výsledky byly publikovány v Chemistry of Materials. Kovové pěny se speciální strukturou v …

Nitrogenázu využívají některé bakterie pro fixaci dusíku za pokojové teploty. Je to reakce velmi zajímavá, když si uvědomíme, jak je molekula dusíku jinak nereaktivní. Pro přímou „anorganickou“ syntézu amoniaku z prvků potřebujeme vysoký tlak, teplotu a katalyzátory – i když existují i pokusy o jiné cesty (viz také: Výroba amoniaku …

Reaktivní naprašování vrstev VO2 ve směsi argonu a kyslíku v magnetickém poli v hustém pulzujícím výbojovém plazmatu za nízkých tlaků. Jedním z důležitých témat Mezinárodní konference o reaktivním naprašování tenkých vrstev, která se konala v plzeňském hotelu Angelo, byla problematika termochromických povlaků na skle, které dokáží samovolně řídit průchod tepelného …

Hydrát metanu nacházíme ve formě ledu podobné hmoty například na dně hlubokých či chladnějších moří. Při nástupu zimy jsme rybník opustili v okamžiku, kdy se na zamlžené vodní hladině tvoří první led. Teplota, při které existují ve vzájemné rovnováze vodní pára, kapalná voda a led, má výsadní postavení v přírodních …

3D tisk z živých buněk se realizoval již v rámci několika projektů, vesměs bylo cílem vytvořit orgány pro transplantace. Stejně tak se již zkoušelo tisknout i z kmenových buněk. André Studart a jeho kolegové z curyšského ETH nyní přišli s 3D tiskem inkoustů obsahujících bakterie. Použité druhy bakterií lze různě …

Jennifer Kan, Xiongyi Huang a Frances Arnold z Caltechu přiměli bakterie syntetizovat sloučeniny s vazbou mezi atomy uhlíku a bóru. Až dosud se něco takové dařilo pouze složitými „anorganickými“ postupy. Jedná se o další úspěch syntetické biologie. Upravené bakterie by mohly hrát roli živých reaktorů a provádět příslušné reakce i …

Nové chemické sloučeniny pro prvky budoucí elektroniky lze vytvářet na hladině roztaveného galia. Vědci z RMIT University v Melbourne v článku publikovaném v Science tvrdí, že tímto způsobem připravují materiály, které v přírodě vůbec neexistují. To si samozřejmě žádá podrobnější vysvětlení. Hlavní autoři studie Kourosh Kalantar-Zadeh a Torben Daeneke uvádějí, …