Materiál půjde použít jako nosič pro katalytické nanočástice, což umožní konstrukci filtrů pro spalovací motory. Jako první na světě bude moci pardubická společnost Pardam s.r.o. vyrábět supermoderní materiál revoluční technologií, kterou se jejím odborníkům podařilo vyvinout ve spolupráci s výzkumníky z chemicko-technologické fakulty Univerzity Pardubice. Nový materiál v podobě vlákenného …
více »Chemie Berkelia: dokázáno oxidační číslo IV
Symbióza kvantových chemiků s experimentátory. Nový algoritmus umožnil efektivní výpočet absorpčních spekter, a podpořil tak závěry experimentu s Berkeliem. Kvantový chemik Jiří Brabec z Oddělení teoretické chemie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR přispěl pomocí nového algoritmu umožňujícího efektivní výpočet absorpčních spekter k ucelenějšímu pochopení chemických vlastností transuranových prvků vyskytujících …
více »Konkurence pro solární články: Grafen vytváří oxid uhelnatý
Reakce, která přemění oxid uhličitý na uhelnatý, by mohla sloužit k zachytávání sluneční energie. Následně by se CO spaloval zase na CO2, čili proces získávání energie by teoreticky byl uhlíkově neutrální. Sluneční energie by se ukládala čistě chemicky. Zatímco někdy jsou technologie tohoto typu navrženy pro využití v solárních elektrárnách …
více »100 let staré pivo pod lupou
Během rekonstrukce pivovaru v Záhlinicích byly v roce 2015 objeveny 3 lahve piva pocházející zřejmě z doby první světové války. Analýza nyní ukázala, jaké mělo tehdejší pivo složení i co se s ním stalo za 100 let. Výsledky analýzy publikoval Journal of Agricultural and Food Chemistry. Hlavní autorkou práce byla …
více »Elektrolyty na bázi Lewisových kyselin
Lewisovy kyseliny jsou látky vážící se na elektronový pár; jde o definici, v níž mezi kyseliny můžeme řadit i sloučeniny neodštěpující vodíkový kationt. Thomas Miller, Brett M. Savoie a Michael A. Webb z California Institute of Technology nyní navrhují, že právě elektrolyty s vlastnostmi Lewisových kyselin by mohly zefektivnit současné …
více »50 let od smrti Jaroslava Heyrovského
50. výročí úmrtí Jaroslava Heyrovského, který dosud jako jediný přivezl do naší vlasti Nobelovu cenu za jeden ze tří přírodovědných oborů (chemie – 10. 12. 1959), si připomene jak široká laická veřejnost, tak odborníci z elektrochemie. Jeho život byl ohraničen lety 1890 a 1967 a Prahou. V Praze se totiž …
více »Výroba polymerů v mikrovlnném tlakovém hrnci
Speciální polymery jsou materiály užitečné tam, kde je potřeba vysoká odolnost vůči okolním podmínkám – například v motorech. Překážkou v jejich rozšíření byla tradičně náročnost výroby. Napodobováním procesů probíhajících v hlubokých vrstvách Země se podařilo tuto výrobu značně zjednodušit. Stačí k tomu voda a zařízení ze všeho nejvíce připomínající mikrovlnný …
více »Výbuch nitinolu zlevní výrobu stentů i tepelných spínačů
Vědci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze přišli na nový způsob výroby lékařských stentů. Stenty se v medicíně používají pro zprůchodňování tělních trubic a jejich příprava pomocí dosavadní technologie je poměrně náročná. Své poznatky docent Pavel Novák a inženýr Pavel Salvetr publikovali a nyní se chystají oslovit výrobní firmy. Na …
více »První 2D elektrid
Nejedná se o překlep v titulku, nemá jít o elektrodu. Jako elektridy se označují iontové sloučeniny, kde aniont představuje samotný elektron, respektive elektrony. Z hlediska elektrického fungování se pak elektridy obvykle podobají vodičům; u některých kovů lze valenční elektrony snadno vytrhnout z obalu z vytvořit z nich mobilní elektronový plyn. …
více »Rentgenové záření dokáže určit strukturu roztoků
Elektrony vyletující z ozářeného roztoku v sobě nesou otisk struktury roztoku. V kapalinách byl jev pozorován vůbec poprvé. Společný tým z Helmholtzova centra v Berlíně, Univerzity v Heidelbergu a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze poprvé pozoroval nový typ tzv. Augerova děje v kapalné fázi. Jejich práce bude otištěna v březnovém čísle prestižního časopisu Nature Chemistry …
více »