Tag Archives: chemie

Na Indiana University připravili sloučeninu, která by vlastně neměla existovat: (HSO4)2, tedy dimer ze dvou hydrogensíranových aniontů. Existence molekuly byla prokázána pomocí nukleární magnetické rezonance. Co je na této sloučenině, respektive iontu divného? Oba záporné ionty se totiž odpuzují. Nicméně i tak může prý sloučenina vzniknout, je-li stabilizována okolními organickými …

Mohl by snad zkoncentrovaný vanad mít pro pláštěnce stejnou funkci jako železo v naší krvi? Vsunutý mezi hokynářství Li Čonga a Grandlehárnu je jeden z rozmanitých obchodů města Monterey, které John Steinbeck popisuje v románu Na Plechárně. Jde o Západní biologický ústav, kde se dají koupit „překrásní mořští živočichové, mořské …

Helium je prvek chemicky obzvlášť nereaktivní. I když se postupně podařilo připravit řadu sloučenin vzácných plynů, helium této snaze stále vzdoruje. Heliový aniont, to by byla opravdová kuriozita. Tedy přesněji řečeno, můžeme najít informace o sloučenině helia s fullereny, fakticky jde ovšem o atom helia uzavřeny ve fullerenové kleci. Fullerenů …

Platí v nanotechnologiích, že menší je vždy lepší? Masatake Haruta v roce 1982 objevil, že zdánlivě nereaktivní zlato se může používat jako účinný katalyzátor při reakci oxidu uhelnatého s kyslíkem – oxidaci na oxid uhličitý. Reakce pak běží i za nízkých teplot; zlato je ovšem třeba v podobě jemných částic …

Auxetický materiál je takový, který když roztahujeme jedním směrem, zvětšuje se zároveň ve směru kolmém – je to neintuitivní, ale představit si to můžeme tak, jako bychom ho nafukovali. Nebo jako buňky, kde vzdálenosti bodů musí být ve více směrech např. stejné a buňky přitom nelze přeskládat. Někdy se místo …

Vazbu Si-C známe třeba z polysiloxanů, to jsou však syntetické produkty. Ačkoliv křemík je všude kolem nás a chemicky se dost podobá uhlíku, živé organismy ho příliš nevyužívají. Chemická podobnost křemíku s uhlíkem vedla dokonce k tomu, že seriózní vědci i autoři sci-fi (StarTrek) s oblibou spekulují o tom, že …

Molekuly se mohou za určitých podmínek stát chirálními po adsorpci na pevný povrch, např. stříbra. Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR dokázali sledovat chemické přeměny jednotlivých molekul na povrchu stříbra a prokázali přenos chirality v průběhu těchto reakcí. S využitím nejmodernějších metod …

Vědci připravili vodní směsi, které umí velmi rychle měnit barvu v reakci na vnější podněty, například změny magnetického pole, teploty nebo pH. Koki Sano a jeho kolegové z různých japonských výzkumných institucí popsali své výsledky v Nature Communications, kde mluví o tzv. fotonické vodě. Dokáží takto vytvořit suspenzi o jakékoliv …

Největším objevitelem prvků všech dob byl patrně Glenn Seaborg. V roce 1940 vyrobil plutonium, v roce 1944 curium a americium, v letech 1949 a 1950 berkelium a kalifornium a podílel se na objevu několika dalších prvků. Má lepší skóre než William Ramsay, který objevil inertní plyny, a porazil i další …

V Oak Ridge National Laboratory, která spadá pod americké ministerstvo energetiky, vyvinuli jakési „obrácené spalování“ lihu. Katalyzátorem této elektrochemické reakce jsou látky obsahující uhlík, dusík a měď, v nanoformách. Energii pro syntézu dodává elektrický proud. Reakce vychází z vodného roztoku CO2 a její výtěžnost je až 63 %. Ne že …