Chobotnice Octopus vulgaris, autor obrázku albert kok, zdroj Wikipedia, licence obrázku CC BY-SA 3.0

Které chobotnice jsou nejchytřejší?

Mnohé projevy inteligence chobotnic nás fascinují, nicméně chobotnic samozřejmě existuje celá řada druhů. Jak je porovnávat mezi sebou?

Wen-Sung Chung a jeho kolegové z University of Queensland studovali čtyři druhy chobotnic pomocí magnetické rezonance. Výsledkem jsou podrobné 3D snímky umožňující srovnání jejich mozkových struktur. Závěr zní, že mozky chobotnic se liší v závislosti na tom, kde daný druh žije, kdy je aktivní a zda (respektive jak) se stýká s jinými živočichy.
Do studie byl zahrnut jeden druh hlubokomořské chobotnice, jedem samotářský noční druh a dva denní druhy chobotnic obávajících korálové útesy. Chobotnice žijící v hlubokých vodách měly hladký (bez zvrásnění povrchu do závitů) mozek, podobně jako vačnatci a hlodavci. Zřejmě to koresponduje s jejich pomalým životním stylem a omezenými interakcemi s ostatními živočichy. Obecně platí, že vedle samotné velikosti mozku by kritériem souvisejícím s inteligencí měla být i velikost (plocha) jeho povrchu, zvrásnění toto číslo přirozeně podstatně zvyšuje.
Naopak studované chobotnice z korálových útesů měly podstatně větší mozek, který se v řadě ohledů podobal mozku primátů. Tento mozek je optimalizován pro složité vizuální úkoly a sociální interakce v rušném, dobře osvětleném prostředí. „Tyto chobotnice mají některé pozoruhodně složité způsoby chování, které u jiných chobotnic nejsou známy,“ uvádí Chung. „Například se podařilo zachytit společný lov chobotnic a útesových ryb. Korálovka se přidává obvykle k lovící chobotnici a buď jí aktivně pomáhá vyhledávat kořist, nebo pouze oportunisticky chytá drobné organismy, která se k ní dostanou ve vodě rozvířené chobotnicí.“ To, že oba druhy spolu dokážou při lovu komunikovat a navzájem si číst gesta, ukazuje na jejich pokročilé a komplexní kognitivní schopnosti.


Kredit: University of Queensland

Wen-Sung Chung et al, Comparative brain structure and visual processing in octopus from different habitats, Current Biology (2021). DOI: 10.1016/j.cub.2021.10.070
Zdroj: University of Queensland / Phys.org

Nejtvrdší sklo je z uhlíku, připravili ho z buckyballu

Vědcům se podařilo syntetizovat novou ultratvrdou formu uhlíkového skla připomínající diamant. Materiál má značný potenciál …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close