Kaloně, tedy cca „netopýry“ živící se ovocem (anglicky fruit bait), bychom asi netipovali jako členy skupiny nejinteligentnějších živočichů. To je ale možná podceňujeme. Vědci z Tel Avivské univerzity a dalších institucí sledovali volně žijící kaloně egyptské (Rousettus aegyptiacus). Studie se zaměřila na následující kognitivní funkce/inteligenci kaloňů: epizodická paměť, mentální cestování …
více »Kooperace v přírodě: parcelling, vyjednávání, trhy
Jakkoliv atraktivním mechanismem se reciprocita může zdát, její výskyt v přírodě je v současnosti považován za vzácný (existují ale i názory opačné – viz diskuzi v Carter 2014 a Schweinfurth a Call 2019). (pokračování včerejšího úryvku) Parcelling Jedním z problémů je například časová prodleva mezi vynaloženými náklady a ziskem z …
více »Inteligence primátů nevznikla kvůli hledání potravy
Primáti včetně člověka mají větší mozek než většina ostatních savců, ale proč? Jedna z hypotéz tvrdí, že inteligence umožňuje efektivnější nalézání potravy (především ovoce – „fruit-diet theory“). Ovoce je kaloricky cenný zdroj, ale bývá rozmístěno nepravidelně, poněkud „nepředvídatelně“. Živit se ovocem by mělo vyžadovat větší inteligenci než třeba spásat trávu; …
více »On-line schůzka se psem může fungovat
Nová studie vědců z katedry etologie budapešťské Eötvös Loránd University zjistila, že psi dokážou napodobovat lidské jednání z dvourozměrných videoprojekcí. Kognitivní schopnosti psů zpracovávat a napodobovat činnosti pozorované na dvourozměrných videoprojekcích odpovídají jejich každodenním zkušenostem s pozorováním lidí. Pomocí tréninkové metody Do as I Do (Dělej po mně) výzkumníci vycvičili …
více »Jak ovlivnila covidová omezení strach ptáků z lidí?
Změny v pohybu lidí v urbánní krajině, vynucené restrikcemi za pandemie COVID-19, ovlivnily takzvanou městskou krajinu strachu. Tou se myslí prostředí, v němž zvířata omezují své chování s ohledem na lidskou aktivitu. Jak na výjimečnou situaci zareagovali ptačí obyvatelé měst? Mezinárodní tým vedený Peterem Mikulou a Martinem Bullou z Fakulty …
více »Podrobně prozkoumali vývoj kultury kosatek
Kosatky jsou velmi pozoruhodnými tvory. Vedle člověka jde zřejmě o jediný druh, u něhož se vyskytuje menopauza (systematicky). Mají kulturu. Různé skupiny kosatek komunikují různými dialekty, předávají si „písně“, různé skupiny loví různou potravu (nejen ve vazbě na její dostupnost; kde nežijí lachtani, tam kosatky lachtany pochopitelně neloví, ale zde …
více »Výjimeční psi pod lupou
Výjimeční psi se dokážou naučit stovky (ba i tisíce) názvů různých hraček. Vzhledem k velké vzácnosti této schopnosti (my lidé také nejsme každý génius) se o těchto psech donedávna vědělo jen velmi málo. Navíc většina studií dokumentujících tuto výjimečnou inteligenci zahrnovala pouze malý vzorek jednoho nebo dvou psů. Na budapešťské …
více »Za podivným chováním stojí jediný gen
Některá rozhodnutí jsou podle nové studie mimo kontrolu, výsledek je pevně dán předem. Vlastně tedy o žádné rozhodování ani nejde. Výzkum byl proveden u myší, ale u člověka se to zase o tolik asi lišit nebude. Další příspěvek do debaty o determinismu (nemusí být zdaleka jen genetický) a svobodné vůli. …
více »Z lidí mají v zoo radost hlavně sloni
Během covidových uzávěrek pracovníci zoologických zahrad reportovali, že mnohá zvířata jsou bez návštěvníků nesvá a přítomnost lidí jim chybí. Některým zvířatům určitě. Některá by (trvalou) absenci lidí nejspíš vítala. A řadě to bude jedno. Samozřejmě u inteligentnějších druhů již existuje velká variabilita v chování i mezi jedinci, ale nějaké závěry …
více »Psi různých plemen se liší i při sociálním učení
Psi mají pochopitelně v důsledku domestikace vyvinutou schopnost učit se napodobováním člověka (i jiných psů, to už uměl jejich vlčí předek), je ale přirozené předpokládat, že pro různá plemena to bude platit v různé míře. Některá plemena jsou možná inteligentnější obecně, především se ale různá plemena liší tím, nakolik byla …
více »