Archiv článků: člověk

Mechanismus vzniku nejtvrdší tkáně v těle. Zubní sklovina je nejtvrdší a nejodolnější tkání v našem těle. Je z 98 % tvořena anorganickými minerály, zejména hydroxyapatitem. Krystalická struktura skloviny je ale na rozdíl od přírodního hydroxyapatitu velice komplexní. Právě složitost uspořádaní jednotlivých mikrokrystalů do jednotlivých svazků a velmi přesné křížení těchto svazků s rozestupy …

Po objevu „hobitů“ na indonéském ostrově Flores se nejčastěji předpokládalo, že jde o potomky Homo erectus. Tento druh žil na nedaleké Jávě, nicméně příslušné spojení je rozhodně diskutabilní. Jak už označení těchto lidí ukazuje, „hobiti“ byli velmi malí. To se ještě dalo zdůvodnit změnou velikosti u izolovaných ostrovních populací (viz …

Problém není v anatomii hrtanu, ale v mozku. Jak je to pak s jazykem lidoopů? W. T. Fitch, B. de Boer, N. Mathur a A. A. Ghazanfar publikovali v Science Advances analýzu vokálního systému makaků. Zkoumali jazyk, rty a hrtan a jejich pohyby. Vyšlo z toho, že makakové by klidně …

Stárnutí neboli senescence je přirozená součást života. Už od dvaceti let se na lidském obličeji začínají projevovat senescenční změny, které se často snažíme nejrůznějšími způsoby zamaskovat nebo zpomalit. Znalost procesu stárnutí lidského obličeje přitom může být klíčová pro predikci podoby dlouhodobě pohřešovaných osob. Morfologie lidského obličeje je z velké části …

Známá samice australopitéka Lucy, která žila zhruba před 3,2 milionem let, zahynula zřejmě po pádu ze stromu. Ve studii zveřejněné v aktuálním odborném magazínu Nature to tvrdí tým vědce Johna Kappelmana z Texaské univerzity v Austinu. Řada vědců ale s novým výkladem nesouhlasí, a to včetně jednoho z objevitelů kostry …

Nejvyšší muži jsou Nizozemci a nejvyšší ženy najdete v Lotyšsku. Vyplývá to ze studie sledující růstové trendy v 187 zemích od roku 1914, informoval server BBC. Čeští muži podle výsledků z roku 2014 obsadili desátou příčku, zatímco v roce 1914 byli podle své průměrné výšky na 24. místě. Češky jsou …

Od posledního společného předka člověka a šimpanze došlo v lidské evoluci několikrát ke zvětšení mozku, ale také celého těla. Souvisí spolu nějak oba tyto procesy? Mark Grabowski z American Museum of Natural History nyní v článku publikovaném v časopisu Current Anthropology nastínil svou představu řešení této otázky. Podle jeho názoru …

Neurovědkyně Karen Balesová prokázala, že reproduktivně nezkušení hraboší samci se dokážou spontánně starat o cizí potomky, s nimiž se setkají, a to jak pasivně (například schoulením kolem mláďat), tak aktivně (jejich zachraňováním a olizováním). Pokud jsou však samcům podány látky, které blokují receptory OXT a AVP, starost o cizí mláďata …

Jak se vyvíjí čich u dětí a jak se jejich čichové schopnosti a preference vyvíjejí s nástupem puberty, zjišťoval výzkum realizovaný v uplynulých několika letech Fakultou humanitních studií UK v Praze. Podle jeho zjištění u dětí předškolního věku vykazují dívky obecně lepší čichové schopnosti než jejich vrstevníci. Stejné zjištění bylo …

Biologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, společně s americkými a britskými odborníky, zmapovali evoluční historii pohlavního chromozómu X. Podařilo se jim prokázat, že vznikl ze dvou „stavebních bloků“ dědičné informace. Ty byly přítomny již u nejstarších suchozemských obratlovců. Vědci při výzkumu úspěšně využili nového pokusného živočicha, žábu drápatku tropickou. Lidská …