Náhoda nebo náznak nějakého evolučního pravidla? Proč sdílíme planetu s vránami a kytovci? Druhohorní ekosystémy byly asi srovnatelně komplexní jako ty pozdější a současné, přesto se od nich v jednom ohledu výrazně lišily – pravděpodobnou absencí inteligentních druhů. Ptáci jsou potomky dinosaurů, ale dnešní krkavcovití, papoušci a nejspíš i celá …
více »Medicína neandrtálců
Na pozůstatcích neandrtálců často nacházíme stopy celkem brutálních zranění. Je to výsledek toho, že lovili hlavně velkou kořist, bojovali s velkými šelmami a navíc používali téměř výlučně zbraně k boji zblízka (neznali luk a šíp, oštěp sice ano, ale bez vrhače, který výrazně zvýší dosah). Neandrtálci žili v prostředí evropské …
více »Selekce, nebo drift?
Lidská výška, různé poměry hmotnosti a výšky (BMI apod.), hladina cholesterolu i výskyt duševních chorob, to vše má svou genetickou komponentu. Vědci z University of Queensland se soustředili právě na onemocnění: do studie zahrnuli výskyt schizofrenie, Alzheimerovy choroby, chorobu věnčitých tepen a diabetes druhého typu. V analýze publikované v Nature …
více »Za evolucí lidské ruky prý stál morek
Evoluce lidské ruky souvisela s výrobou a používáním nástrojů, jak ale přesně? Výzkumníci z University of Kent se pokusili jednotlivé „ruční práce“ a jejich úlohu zkoumat odděleně. Konkrétně se soustředili na rozbíjení/louskání ořechů apod. plodů, řezání masa, roztloukání kostí kvůli morku a samotnou výrobu kamenných nástrojů. Vědci pozorovali 39 dobrovolníků …
více »Genetická adaptace na potápění: obří slezina
Mají Inuité geny, které by jim zajišťovaly lepší adaptaci na mráz? Přesně to nevíme. Teď jsme však objevili konkrétní selekci na určitou vlastnost u populace na druhém konci světa. Lidé Bajau, kteří žijí na pobřeží Indonésie, se živí potápěním až do hloubky 70 metrů, kde bez dýchacích přístrojů loví pomocí …
více »Už první Homo sapiens mohli obchodovat
Nálezy z Olorgesailie v jižní Keni ukazují, že už první Homo sapiens mohli vykazovat to, co označujeme jako moderní lidské chování. Tak brzy bychom to nečekali. Ve vrstvách starých asi 320-305 000 let (tedy hned v době očekávaného vzniku anatomicky moderního Homo sapiens) se podařilo objevit pokročilé nástroje. Na rozdíl …
více »Moderní nástroje v dávné Indii
Záhady a nejistoty přetrvávají, i když existence Homo sapiens v Indii před 300 000 lety zrovna pravděpodobně nepůsobí. Stáří druhu Homo sapiens se posouvá stále více do minulosti. Totéž pak platí i pro první výpravy těchto lidí z Afriky. Viz také: Homo sapiens vyrazili z Afriky hodně dávno V Nature …
více »Homo sapiens vyrazili z Afriky hodně dávno
Nálezy z Izraele se datují do doby před asi 180 000 lety, což je podle ještě nedávných názorů tak spíše trvání celého druhu Homo sapiens. Předkové dnešních lidí vyráželi z Afriky už před dávnou dobou – nejspíš hned nějaký Homo ergaster (následující po Homo habilis), viz nálezy v Gruzii. Pak …
více »Molekula z krve: Vlky přitahuje, lidi odpuzuje
Krev savců obsahuje molekulu E2D, která už v nejmenších koncentracích dělá s mozkem divy. Někteří živočichové upadají jejím účinkem málem do vražedného šílenství, jiní dostávají strach. I když jde o molekulu z krve savců, působí podle článku v Scientific Reports i třeba na hmyz (mušky „horse flies“). Různé druhy přitom …
více »Považovat paleolit za zlatý věk je nesmysl
V poslední době převládá velmi skeptický pohled na neolit. Přechod k zemědělství, tvrdí tento názor, s sebou přinesl moc práce, nemoci od domácích zvířat, neplnohodnotnou stravu vyvolávající zubní a další choroby. Věk dožití i životní úroveň klesly, neolitici nicméně dokázali konkurenční kultury přečíslit. V porovnání s děsivým neolitem se pak …
více »