Archiv článků: ekologie

Vlci překonávají velké vzdálenosti. Z Německa pocházející vlk Alan se během šesti měsíců dostal ze Saska do Běloruska. 17. ledna 2022 byl u Olšan u Prostějova nalezen přejetý vlk, jak AOPK ČR informovala 20. ledna 2022. Ukázalo se, že na Moravu přišel z Alp. V dřívějších dobách by původ zvířete …

Škody na hospodářských porostech jako je dub se v případě bobrů dají eliminovat budováním tzv. nárazníkových pásem. Lesníci je mohou zakládat v blízkosti vody na plochách, kde byly v minulosti bobrem dřeviny zkonzumovány. Další variantou je vysazovat vhodné stromy po úmyslné těžbě preventivně. Jedna plocha nárazníkových pásem dokáže ochránit téměř …

Je to látka, kterou důvěrně zná i naše tělo: kyselina mléčná. Použité roušky a respirátory představují závažnou ekologickou stopu. Denně se jich produkují miliony a plast, ze kterého jsou vyrobeny, se rozloží v lepším případě až za desítky let. Vědci z Fakulty strojní a Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci …

Ekologové mají často sklon si myslet, že drastičtější změny ve vegetaci začaly v poslední době… Zrychlování změn biodiverzity začalo již před několika tisíciletími a bylo překvapivě větší než přechod od poslední doby ledové. Ukazuje to studie právě publikovaná v jednom z nejprestižnějších světových odborných časopisů Science, na níž se podíleli …

Ozdobnice obrovská prokázala fantastickou schopnost růst i ve znečištěné půdě, a dokonce přispívat k postupnému odstraňování jejího znečištění. Projekt programu NATO „Science for Peace and Security“ stál u zrodu dnes už stabilního vědeckého týmu na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, který se zabývá možností využití tzv. marginálních …

Podobně jako u stromů lze zjistit jejich věk z letokruhů, o stáří a růstu ryb totéž vypovídají jejich šupiny. Vzorky šupin mohou ale také prozradit mnohé o změnách v životním prostředí. Vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) využili svou unikátní sbírku a zaměřili se …

Současná doba se za nějaký milion let může docela dobře jevit jako doba obrovské evoluční radiace, a nikoliv jako „šesté masové vymírání“. Vlny technologického pokroku se šířily z jednotlivých civilizačních center daleko na periferii. Toto vyzařování můžeme zřetelně rozpoznat nejen u nás ve střední Evropě, ale i v daleko okrajovějších …

Skvělou zprávu z říjnového průzkumu šumavských jezer přivezli hydrobiologové Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) spolu s kolegy z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (PřF JU). Po padesáti letech se do jezera Laka v Národním parku Šumava samovolně vrátili pstruzi. Jejich návrat svědčí o tom, že se zlepšila kvalita vody v jezeře …

Hlavní kritériuum stability: Do jaké míry jsou reakce jednotlivých druhů na prostředí jsou na sobě nezávislé. Stabilita rostlinných společenstev závisí ve větší míře na tom, jestli spolu rostoucí druhy reagují odlišně na vnější podmínky než na druhové rozmanitosti společenstva. K těmto závěrům došla studie, na které se podíleli vědci z Botanického ústavu …

Draví mravenci jsou patrně schopni významně regulovat populace termitů a tím pádem i ovlivnit rozklad rostlinné organické hmoty. V článku se vědci zaměřují na zkoumání tohoto vztahu v širším kontextu ekologického obrazu. Jaká je tedy vlastně role tohoto vztahu v ekosystému? Může například vymizení jednoho druhu ovlivnit celý ekosystém? Článek …