Archiv článků: ekologie

Koruny stromů chrání les před globálním oteplováním

Pokud se někde porost výrazně zahustil, mohl tak zcela kompenzovat nárůst teploty způsobený změnou klimatu. Teplotně stabilnější lesní prostředí pod korunami stromů chrání lesní organismy před teplotními extrémy, a ovlivňuje tak jejich reakci na globální oteplování. Lesní rostliny proto mnohem výrazněji reagují na změny v zápoji stromového patra než na celkové …

více »

Kam vlastně zmizela voda z české a moravské krajiny?

Velmi zjednodušeně lze říct, že les roste na kopci na mělké kamenité půdě. Když spadne déšť, snadno touto polohou projde do hlubších horizontů. Les je dobrý hlavně k tomu, aby sytil prameny a podzemní zásobníky. Zemědělská půda je v trochu jiné situaci. Má větší mocnost a víc jílových minerálů. Deště, …

více »

Čeští arboristé zachraňují evropské stromy ohrožené suchem

Nová výsadba nepomůže, je třeba chránit současné stromy. Nedostatek srážek, vysychající spodní vody i nízká odolnost vůči nemocem a škůdcům – tomu všemu musí aktuálně čelit evropské stromy. Čeští arboristé, kteří dlouhodobě patří mezi špičku v oboru, pomáhají nastavovat standardy péče o ohrožené dřeviny. Odborníci z Arboristické akademie vedou tým 11 zemí, …

více »

Nepodařilo se určit, zda srnce na okraji Prahy ulovil vlk

vlk, autor: retron, zdroj: wikipedia, upraveno. licence obrázku: public domain

Analýza DNA ze vzorků, které byly minulý týden odebrány z kadaveru srnce zabitého u Radonic, ukázala profil lišky obecné. To samozřejmě neznamená, že srnce zabila liška – odebrané vzorky neobsahovaly genetický materiál lovce, kterým byl pravděpodobně vlk nebo pes. Liška se pouze přiživila na jeho kořisti. „Identifikace predátora odběrem vzorků …

více »

Životnost Homo sapiens podle DNA je 38 let

K výsledku 38 let dojdeme na základě analýzy toho, jak se lidská DNA methyluje. Mimochodem, neandrtálci a denisované jsou na tom podobně, alespoň při použití příslušné metody. U savců má přibližně platit, že stupeň methylace DNA odpovídá maximální délce života jedinců daného druhu. Stárnutí totiž odpovídá mj. epigenetickým změnám, tj. …

více »

Sloupy elektrického napětí: oáza v zemědělské pustině

Infrastruktura elektrického vedení představuje klíčové útočiště pro malé savce, poskytuje trvalé stanoviště pro zimování. Intenzivní zemědělství v posledních 70 letech vedlo ke ztrátě krajinné pestrosti v důsledku masivního zmenšení neobdělávaných (polo)přírodních) stanovišť. Tato stanoviště jsou ale zcela klíčová pro udržení biologické rozmanitosti (biodiverzity), která v zemědělské krajině dramaticky klesá. Momentálně jsme tak …

více »

Metabolická teorie biologie: začátek konce?

Zebra, autor: Ltshears - Trisha M Shears, zdroj: Wikipedia, licence obrázku: public domain

Vůdčí ideou této teorie je představa, že s velikostí těla se metabolismus nemění proporčně, ale disproporčně. Metabolická teorie ekologie, která vznikla na přelomu tisíciletí, si nárokovala privilegium popisovat nejzákladnější rovinu zákonů, jimiž se řídí rychlost všech biologických procesů na Zemi. Tým ekologů, jehož součástí byl i profesor David Storch z …

více »

Depozice rtuti od počátku 21. století v ČR klesá

periodická tabulka

Rtuť (Hg) je prvkem, který je považován za nebezpečný globální polutant, jehož emise a vliv na životní prostředí je pravidelně skloňován v médiích. Vzhledem k nízké reaktivitě většiny Hg v atmosféře dosahuje mokrá depozice, na rozdíl od jiných prvků, poměrně nízkých hodnot – asi 2-3 µg/m2/rok. Na území s vegetací, …

více »

Intenzivnější zemědělství uškodí přírodě méně než rozšiřování polí

Růst celosvětové zemědělské produkce, který souvisí se zvyšující se spotřebou potravin a zemědělských komodit, se neobjede bez negativního dopadu na biologickou rozmanitost v zemědělských oblastech. Menší následky na biodiverzitu přitom bude mít intenzivnější využívání už existujících pěstebních ploch než jejich další rozšiřování na úkor okolní přírody. Vyplývá to ze studie …

více »