Nález je to poněkud záhadný, jaký tvor otisk chodila po sobě vůbec zanechal? Mohlo jít o předka člověka? A to nikoliv z Afriky, ale z Evropy? (V anglické tiskové zprávě je opatrné „human-like“.) I když samozřejmě většinově předpokládáme, že poslední společný předek člověka a šimpanze žil v Africe, i z …
více »Složitá cesta ke vzniku savců
Diapsidní plazi („dinosauři“) postupně vystřídali synapsidní linii („předky savců“) v ovládání suchozemského prostředí. Jejich nástup v druhohorách je označován za triasový převrat. Terapsidní linie se oddělila již ve středním permu a od předků podobných pelykosaurům se odlišila zejména některými znaky na lebce a čelistech (Carroll 1988, Kemp 2006). Charakteristická byla …
více »Kde psi přišli k barvám svých kožichů
Dnešní zbarvení psů je samozřejmě výsledkem náhodných změn i selekce po domestikaci, ale z části má ještě mnohem starší původ, dokonce předcházející i vlky. Vlci jsou bílí, černí i šedí, ale nemívají na srsti vzory připomínající psy. Danika Bannasch, genetička z University of California (Davis) a její kolegové nyní přicházejí …
více »Křeček ukazuje, jak funguje ochrana genomu pohlavních buněk savců
Genomy organismů obsahují i genomové parazity, kteří mohou škodit. Během evoluce se proto vyvinuly různé obranné mechanismy. Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR na příkladu křečka ukázali, jak pod tlakem těchto parazitů probíhá evoluce obrany genomu v pohlavních buňkách savců, a že křeček v tomto případě savce reprezentuje lépe …
více »Paleontologie vs. molekulární hodiny
Odhadování stáří jednotlivých kladů pomocí molekulárních hodin zhusta vedlo k rozporům mezi paleontologickými a molekulárními daty. Jednou z prvních kontroverzí byly imunologické a molekulárněgenetické studie Allana Wilsona a Vincenta Sariche z Kalifornské univerzity v Berkeley, které odhadly stáří společného předka šimpanze a člověka na 4–5 milionů let (Sarich a Wilson …
více »Nejvíce z DNA denisovanů zbývá na Filipínách
Studie publikovaná v časopisu Current Biology došla k záběru, že etnická skupina filipínských negritů Ayta Magbukon má nejvyšší největší podíl denisovanské krve: podstatně více než obyvatelé horských oblastí Nové Guiney, o nichž se dosud předpokládalo, že mají k denisovanům nejblíž (ještě také původní Australané). Negrité na Filipínách jsou potomky lidí, …
více »Vznik komplexního života na Zemi může souviset s délkou dne
Komplexní život na Zemi vznikl s mitochondriemi a kyslíkem, jenže vše může být ještě komplikovanější a záviset kupodivu třeba i na tom, jak se prodlužovala délka pozemského dne. První fotosyntetizující organismy se mohly objevit už před 4 nebo 3,5 miliardami let, před 3,5 miliardami podle všeho již existovala i fotosyntéza …
více »Suchozemské rostliny naučily staré geny novým kouskům
Samčí gametofyt zastává funkci jakési laboratoře, v níž může evoluce vyvíjet nové geny. Kolonizace souše rostlinami patří k nejpůsobivějším příběhům evoluce. Mezinárodní tým, jehož součástí byli biologové z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, v prestižním časopise Nature Plants popsal, jak tento proces probíhal na genetické úrovni. Důležitým zjištěním je, …
více »Lidé a příbuzenský výběr
Jak do příbuzenského výběru zapadají lidé? Ukázali jsme si, že dobře – například fraternální polyandrie v Tibetu, podivná náklonost žen k pachu svých bratranců či všeobecné protežování příbuzných. Lidé z mnoha kultur jsou mimoto posedlí příbuzenskými vztahy, což dalo vzniknout systému jejich pojmenování (stačí zajít do obchodu a podívat se …
více »Šimpanzi kamenné nástroje sami od sebe vyrábět ani nezkusí
Proč šimpanzi nedošli k době kamenné, i když jinak různé nástroje používají? Zřejmě to přece jen jejich duševní schopnosti přesahuje a předkové člověka je v tomto překonávali. Přitom od člověka se šimpanz může naučit leccos (třeba vařit na ohni). Znám je i případ šimpanze, který v zoo po návštěvnících házel …
více »