Mitochondrie poskytují eukaryotické buňce kyslíkový metabolismus („dýchání“), takže je logické předpokládat, že právě v souvislosti s vzestupem koncentrace kyslíku eukaryotická buňka také vznikla. Nová studie toto převládající přesvědčení ale zpochybňuje. Na výzkumu se podíleli především lidé z univerzit v Oxfordu a Exeteru. Uvádějí, že eukaryota podle nezávislých datování vznikla v …
Read More »Jedy štírů jsou evolučně mladé
Štíři (škorpioni) se sice považují za jakési živé fosilie, to ale neodpovídá realitě. Například jed působící na savce si vytvořili až relativně nedávno. Nová genetická analýza tvorby toxinů štírů odhaluje evoluci štířího jedu a může být přínosem i z hlediska jeho využívání v lidské medicíně. Vědci sestavili sestavil dosud nejpodrobnější …
Read More »Stejný gen může za hmat sasanek i sluch člověka
Gen pou-iv je u lidí důležitý pro vývoj sluchových buněk ve vnitřním uchu. Nový výzkum ukázal, že stejný, respektive analogický gen se uplatňuje i při vývoji (ontogenezi) organismu mořské sasanky a přispívá k tomu, že její chapadla získávají hmat. Objev je zajímavý tím, že podobná srovnání ontogeneze známe hlavně u …
Read More »Za kyslíkovou atmosféru mohou i špatně oxidující bakterie
Se vznikem pozemské kyslíkové atmosféry je zdánlivě všechno jasné. Vytvořily ji fotosyntetizující organismy, nicméně v atmosféře se kyslík začal hromadit až se zpožděním, protože nejprve se spotřebovával na oxidaci sloučenin železa a manganu rozpuštěných v oceánech (nižší oxidační stupně rozpustné, vyšší ne). Nicméně i potom hladina kyslíku v atmosféře různě …
Read More »Evoluce kultury, memy a pravidla
Když jsme chváleni za to, že ráno jiné zdravíme, a káráni za to, když ne, pak nejenom přijmeme vzorec zdravení ostatních ráno, ale osvojíme si i tendenci chválit ty, kdo tak činí, a kárat ty, kdo nikoli. Myšlenka, že v určitém stadiu standardní genetická replikace rodí nějakého svého „kulturního“ nástupce …
Read More »Při vzniku pozemského života mohly hrát roli i kyanidy
Dnes kyanid funguje pro pozemský život jako jed, nicméně při vzniku života mohl umožňovat fixaci oxidu uhličitého a jeho přeměnu na organické sloučeniny. Tvrdí to alespoň nová studie, jejímž hlavním autorem byl Ramanarayanan Krishnamurthy ze Scripps Research Institute (na tomto ústavu se hodně zabývají i dalšími tématy souvisejícími se vznikem …
Read More »Domestikace zmenšila mozek i kočkám
Domestikace vedla k poklesu velikosti mozku u vlků/psů, ovcí, hus i dalších zvířat. Co ale v případě koček? Často se uvádí, že vlastně v pravém slova smyslu domestikované nejsou, leda tak ochočené/krotké/zbavené strachu z lidí, žijou vedle člověka, ne s ním. Samozřejmě je otázkou, nakolik to tak můžeme brát. Vědci …
Read More »Mechovky jsou nejspíš mnohem starší
Společný předek obou větví mechovek je starý minimálně 630 milionů let. Článek v nejnovějším čísle Science Advances shrnuje poznatky z výzkumu, na kterém se podílelo 24 autorů z celého světa. K výsledkům významně přispěl také Kamil Zágoršek, vedoucí katedry geografie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL, v republice jediný specialista na …
Read More »Po 20 letech přečetli zbývajících 8 % lidského genomu
Kompletní osekvenování lidského genomu bylo sice oznámeno už v roce 2003, ale toto tvrzení platilo jen s určitými výhradami. Asi 8 % genomu ve skutečnosti scházelo, a to především proto, že se skládá z vysoce repetitivních (opakujících se) kusů DNA, které se obtížně analyzují. Tři roky staré vědecké konsorcium T2T …
Read More »Bakterie a archea se oddělily opravdu dávno
Dělení na bakterie a archea stojí v samém jádru pozemského života (viry pomiňme; a eukaryota jsou vlastně větev archa, respektive kombinace obou základních linií). Proto předpokládáme, že k oddělení obou linií došlo už někdy na samém počátku pozemského života. Jakýkoliv jiný závěr je divný a spíše než o čem jiném …
Read More »
Sciencemag.cz
