RNA viry mají svou genetickou informaci uloženou v RNA, nikoliv v DNA jako zbytek organismů. Jedna ze skupin RNA virů, tzv. retroviry, přepisují svoji RNA zpět do DNA pomocí enzymu reverzní traskriptáza. Tento enzym je ale hodně chybový. Virům to pravděpodobně nijak nevadí, rychle měnit svou genetickou informaci pro ně …
více »Spižírny z kambria: Zásoby si vytvářejí i mořští červi
V usazeninách pravěkých moří se často se nacházejí tunely a různě tvarované dutiny vytvořené zřejmě nějakým červem. Tyto dutiny pak byly vyplněné kalem s velkým podílem mrtvolek jednobuněčných mikroskopických organismů. Donedávna se většina specialistů domnívala, že tunely a deskovitá tělíska jsou vesměs pozůstatkem po projídání bahna na dně. Alfred Uchman …
více »Pohlaví mravenců jako dva oddělené druhy
Proč asexuální druhy milují extrémy? Z výše uvedeného mimo jiné vyplývá, že pohlavně se rozmnožující druhy by si měly vést lépe v prostředí bohatém na zdroje a zároveň na vzájemně soupeřící druhy. Tam se totiž může uplatnit jejich výhoda spočívající ve schopnosti rychleji odpovídat na evoluční tahy protivníka. Naproti tomu …
více »Země mohla mít víc magnetických pólů
Magnetické pole Země pokládáme za důležitý faktor podporující existenci života. Povrch je tak chráněn před nabitými částicemi směřujícími z kosmu. Na okraj: Při podrobnějším rozboru se ovšem záležitost ukazuje být trochu složitější. Předpokládáme např., že Země se občas přepóluje a tento proces je provázen vypnutím magnetického pole. Bude tedy spojen …
více »Jak je to s počátkem a koncem hobitů na Flores
Nejnovější objevy na nalezišti Liang Bua ukazují, že Homo sapiens se na indonéském ostrově Flores objevil už asi před 41 000 lety. Což znamená, že by se zde mohli setkat s hobity, respektive časový odstup mezi oběma druhy člověka se zúžil. Zde je v první řadě důležité upozornit na zásadní …
více »Velký mozek a velká postava v evoluci člověka
Od posledního společného předka člověka a šimpanze došlo v lidské evoluci několikrát ke zvětšení mozku, ale také celého těla. Souvisí spolu nějak oba tyto procesy? Mark Grabowski z American Museum of Natural History nyní v článku publikovaném v časopisu Current Anthropology nastínil svou představu řešení této otázky. Podle jeho názoru …
více »Důkaz kyslíku ve vesmíru starém 700 milionů let
Mezinárodní tým astronomů využil radioteleskop ALMA k detekci záření kyslíku ve vzdálené galaxii, kterou pozorujeme tak, jak vypadala 700 milionů let po velkém třesku. Jedná se o dosud nejvzdálenější galaxii, ve které se kyslík podařilo jednoznačně pozorovat. Kyslík je zde pravděpodobně ionizován intenzivním vyzařováním mladých obřích hvězd. Tato galaxie by …
více »Evoluce klokanů vyvrací Dollův zákon
Dollův zákon praví, že jednou ztracenou funkci nelze v evoluci vrátit, a to ani obnovou ekologických podmínek, jinak řečeno že biologická evoluce je jednosměrná. Nicméně nejde o žádné jednoznačné pravidlo na způsob zákonů fyzikálních, známe i výjimky. Ono si to, co bylo výše řečeno poněkud složitě, lze představit celkem jednoduše. …
více »Hydrogenozom, mitochondrie a vodík
Pátrání po předcích eukaryotické buňky se dostalo do velkých nesnází. Představa, že existuje primitivní přechodná forma – spojující článek, který by měl jádro, ale ne mitochondrii – sice nebyla definitivně vyvrácena, zdá se však málo pravděpodobná. Všichni nadějní kandidáti na chybějící článek zklamali na celé čáře, protože se ukázalo, že …
více »Evolučně nejstarší aminokyseliny: glycin, alanin, a co dál?
Představa, že genetický kód se v průběhu času vyvíjel, je podporována řadou důkazů. Při bližším pohledu na kód zjistíme, že je vytvořen tak, aby byl minimalizován dopad případných chyb, tedy mutací, v DNA. To znamená, že v mnoha případech záměna nukleotidu v kodonu nevede k záměně aminokyseliny v odpovídajícím proteinu. …
více »