Archiv článků: evoluce

Kambrium a tělní plány: nic výjimečného

trilobit, Mark A. Wilson (Department of Geology, The College of Wooster), zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Rybomorky, buňky HeLa a jednobuněčný pes. Nové tělní plány rozhodně nevznikaly jen v kambriu. Podívejme se na několik zvláště působivých případů, kde relativně nedávný (obvykle pozdně prvohorní či druhohorní, někdy i mnohem pozdější, ale rozhodně ne kambrijský) vznik absolutně nových tělních plánů v rámci „kmenů“ těžko zpochybnit. Kořenohlavci (Rhizocephala) jsou …

více »

O želvách, zajících i letadlech

Prý platí, že čím větší, tím rychlejší, ať už jde o živočichy, dopravní letadla nebo stíhačky. Následující úvaha vypadá trochu jako tahání králíků z klobouku či míchání jablek z hruškami, ale třeba v tom i někdo z čtenářů dokáže najít hlubší, obecnější zákonitost. Tu zde alespoň vidí autor, profesor mechanického …

více »

Proč je v tropech více jazyků?

Mezi evolucí sekvencí DNA a evolucí psaného a mluveného jazyka je takřka dokonalá paralela. Obojí se skládá z lineárních „digitálních“ kódů. Obojí se vyvíjí selektivním mechanismem přežití sekvencí generovaných alespoň zčásti náhodnými změnami. Obojí je kombinační systém schopný vytvářet v podstatě nekonečnou rozmanitost z malého počtu samostatných prvků. Jazyky mutují, …

více »

Život je prý starší než 4 miliardy let

Zhruba před 4 miliardami let (ale možná i ještě později, kolem 3,8 nebo i 3,6 miliardami let) skončilo velké bombardování a Země se dočkala stabilnějších podmínek. Předpokládáme, že někdy v té době, nebo krátce poté, vznikl i život. Ne snad, že by se nemohl objevit i dříve, ale oceány se …

více »

Stárnutí a autokanibalismus

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Červ Caenorhabditis elegans (háďátko obecné) je pro biology oblíbeným modelovým organismem. Genetik David Gems z University College London a jeho kolegové nyní využili háďátko ke studiu různých teorií stárnutí. Podle nejčastější teorie je stárnutí důsledkem poškozování replikační mašinérie, nedostatečného dělení buněk atd. Druhá teorie k tomu přistupuje způsobem trochu modifikovaným: …

více »

Adaptivní mutace není lamarckismus

Samozřejmě existují různé podivné genetické jevy, které dokážou evokovat vzpomínky na Lamarcka, ale omylem. Dnes víme, že některé vlastnosti získané během života mohou být opravdu dědičné – a nemusí jít jen o triviality typu mutací vyvolaných ultrafialovým zářením nebo chemickými mutageny, ve hře jsou i rafinovanější procesy V „dědičnosti získaných …

více »

Už druhohorní brouci opylovali cykasy

Kvetoucí rostliny mají výjimečný vztah s hmyzem a dalšími živočichy, kteří jim zajišťují opylování. Jak se ale zdá, kvetoucí rostliny nebyly první, kdo si takový oboustranně výhodný vztah s živočichy vytvořil. Před kvetoucími rostlinami si své opylovače našly i svérázné nahosemenné rostliny, cykasy. Nedávno vzbudila velkou pozornost studie, kterou vedl …

více »

Selekce, nebo drift?

Lidská výška, různé poměry hmotnosti a výšky (BMI apod.), hladina cholesterolu i výskyt duševních chorob, to vše má svou genetickou komponentu. Vědci z University of Queensland se soustředili právě na onemocnění: do studie zahrnuli výskyt schizofrenie, Alzheimerovy choroby, chorobu věnčitých tepen a diabetes druhého typu. V analýze publikované v Nature …

více »

Přežití nejlínějších?

Zebra, autor: Ltshears - Trisha M Shears, zdroj: Wikipedia, licence obrázku: public domain

Čím větší energetické nároky, tím větší je prý pravděpodobnost vymření druhu. Alespoň u mořských měkkýšů. Výzkumníci z University of Kansas a dalších institucí analyzovali data o měkkýších, kteří v posledních 5 milionech let obývali Atlantický oceán. Různé druhy vymíraly jistě z různých důvodů, nicméně jedno obecnější kritérium se prý v …

více »

Zlovolné chování je v přírodě rozšířeno poměrně málo. Proč?

Zdá se být lhostejné, zda jedinec dosáhne zvýšení své relativní zdatnosti zvýšením své absolutní zdatnosti nebo snížením absolutní zdatnosti konkurentů. Protože o rozšíření určitého biologického znaku rozhoduje u pohlavně se rozmnožujících druhů to, do jaké míry zvyšuje účinnost šíření příslušné alely v porovnání s účinností šíření alel jiných, a u …

více »