Archiv článků: evoluce

Sauropodi byli největšími suchozemskými živočichy. Žádný jiný dinosaurus ani suchozemský savec se jim ani nepřiblížil. Nová studie zkoumá, jak tito superobři dosahovali svých rekordních rozměrů v průběhu času. Dříve se předpokládalo, že sauropodi se ke svým výjimečným rozměrům vyvinuli nezávisle na sobě jen několikrát ve své evoluční historii. Díky nové …

Dokážeme v laboratoři nějak zopakovat vznik mnohobuněčných organismů? Na Georgia Institute of Technology zkusili zkoumat, jak se během 3 000 generací bude měnit jejich modelový organismus, kvasinka typu snow flake. Původně se jednalo prostě o miniaturní vločky, kolonie běžného druhu Saccharomyces cerevisiae. (Poznámka: Tyto „vločky“ nenajdeme např. v pivovarech, ale …

Vědci nalezli rostliny s více kopiemi genu telomerázové RNA (paralogy TR) schopné vytvářet různé telomery. Tým vědců z výzkumného ústavu CEITEC Masarykovy univerzity a Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) pod vedením Jiřího Fajkuse, Petra Fajkuse a Vratislava Pešky učinil fascinující objev týkající se rostlinné DNA a evoluce rostlinných …

U mnohobuněčných organismů obsahují všechny buňky jedince obvykle stejnou genetickou informaci. Diferenciace buněk je pak řízena regulací genové exprese, tzn. zapínáním a vypínáním různých genů v různých buňkách. Existují však výjimky, kdy namísto umlčení jsou určité sekvence z genomu trvale odstraněny. Zajímavý příklad takové programované DNA eliminace byl popsán u …

Americký norek (mink) předvedl zajímavý evoluční kousek. Změna velikosti mozku spojená s domestikací se u něj ukázala být překvapivě vratná. V průběhu chovu v zajetí došlo u norků amerických ke zmenšení relativní velikosti mozku; tento jev provází domestikaci zvířat běžně. Studie vědců z Ústavu Maxe Plancka pro chování zvířat ale …

Evoluce infekčních chorob zvláště nyní, po globální pandemii COVID-19 přitahuje pozornost vědců z celého světa. Nové nemoci (tzv. emerging diseases) jsou často zrádné v tom, že schopnost vyvolat onemocnění (virulence) v evoluci patogena rychle vzroste, což má u nového hostitele významný vliv na projevy nemoci. Kolektiv převážně amerických vědců sledoval …

Čeští a němečtí biologové objevili nový protein, který je klíčový pro propojení parazitického prvoka a bakterie. Jejich objev pomůže v budoucnu vědcům lépe pochopit, jak na buněčné úrovni vznikla spolupráce mezi různými organismy. Prvok Novymonas esmeraldas patřící do skupiny trypanosomatidů je nejbližším příbuzným prvoků z rodu Leishmania, jehož zástupci způsobují …

Eukaryotické buňky vznikly někdy před 2 miliardami let, možná trochu později. Nové studie se pokoušejí tento období mezi tímto datem a prvními známými mnohobuněčnými faunami lépe pochopit na základě fosilního záznamu metabolitů v dávných horninách. Výsledkem výzkumů je tvrzení, že do doby před asi miliardou let žily organismy odlišné od …

Délka pozemského dne byla před miliardami let kratší, protože Měsíc byl blíže k Zemi, uvádějí učebnice. Což zase souvisí se zákonem zachování energie. Ross Mitchell, geofyzik z Čínské akademie věd a hlavní autor nové studie publikované v Nature Geoscience, nicméně došel k závěru, že tyto změny nebyly vůbec plynulé. Uwe …

Jihoafrický Homo naledi představuje poměrně záhadný druh člověka. Žil podle všeho asi před 300 000 lety, jeho mozek dosahoval ovšem velikosti jen 550 cm³ (třetina lidského, jako gorila nebo australopithecus). Ve stejné době už na scénu vstupují i první Homo sapiens – vlastně je tedy trochu s podivem, že se …